A i když se na oko rozčilujeme, že nás ubohá kvalita potravin v našich obchodech štve, kupujeme dál a víc. Marketingové společnosti to dobře vědí. V České republice prodají i to, co musely řetězce za našimi hranicemi stáhnout z prodeje.
Najde se sice pár uvědomělých šťouralů, co čtou obaly a etikety a kteří už nakupují v podstatě jen základní potraviny a většinu pokrmů si připravují doma, aby jedli skutečné jídlo, ale na většinu českého národa platí promo akce. Vědí to úplně všichni, výzkumné agentury se tím už dávno netají.
Stačí v Česku jakoukoliv sračku polepit neónovým výkřikem 2plus1 nebo akční nabídka a nejen, že se tím přelepí údaje o složení, ale ještě se může na neprodejný šunt narazit vyšší cena. Protože tak to paradoxně je; výhodné akce prodávají naoko zlevněný výrobek dráž. Kdo by četl ta malá číslíčka, jež ze zákona pod potravinou v regále být uvedena musí a uvádějí přesnou cenu komodity na jeden kilogram?
A tak se k nám stahují kamióny s neprodejným zbožím, v meziskladu se z nich udělají na oko výhodné kaufy a dav krkounů vezme regály útokem. Matematické algoritmy v počítačích marketingových agentur konečně našly zemi, kde se lidé chovají jako dokonale vymyté mozky. Vrcholem našeho odporu je tedy nadávání nad pilinami, jež se sypou z toho, co je nazýváno chleba a my to jíme.
Polykáme, mlaskáme, umělé gyzdy se nám lepí na patra i na orgány a my si spokojeně chrochtáme, jak jsme na tom jídle ušetřili. Přitom platíme víc, abychom jedli hůř. Dobře nám tak. Jsme jako prasata, co jsou tak nenažraná, že budou žrát i hřebíky, když je obalí něčím, co vzdáleně připomíná brambory a šrot.
Přitom je to tak jednoduché; nežrat splašky. Je to volba úplně každého z nás. Ale jako každá změna stereotypu to stojí jisté mentální úsilí. Tak si přestaňte stěžovat na polské otrávené jídlo a na sýry bez mléka a nekupujte to. Hlady neumřete. Bohužel hrozí, že se nebudete tak přejídat, a možná se dokonce budete časem cítit lépe.
