Remigrace: Je Evropa na cestě k masovým deportacím?

Čistě významově znamená remigrace návrat do země původu. Může jít třeba o návrat emigrantů z exilu. Dnes ovšem tentýž výraz v ústech politiků od Londýna po Mnichov slibuje něco podstatně ambicióznějšího: obrátit tok desítky let trvajícího procesu, kdy se do Evropy masově stěhují občané zejména afrických a asijských států. Pod termín remigrace lze schovat mnoho velmi odlišných věcí: pomoc s návratem do země původu pro legální přistěhovalce, důslednější vyhošťování ilegálních migrantů… ale také vynucený odchod lidí, kteří už se „starou vlastí“ nemají mnoho společného, protože se již narodili v novém prostředí. Současný obsah dalo termínu remigrace hnutí identitářů a rozšířili ho.

Existenční ohrožení

Evropští identitáři jsou přeshraniční síť krajně pravicových aktivistů, kteří klasickému tvrdému nacionalismu ve stylu Le Penovy Národní fronty ve Francii či postfašistickým strukturám, jako bylo Italské sociální hnutí, k němuž se zamlada hlásila Giorgia Meloniová, dali novou tvář a líbivější marketingový obal. Organizační kořeny identitářů lze hledat ve francouzském Bloc identitaire, založeném roku 2003, jehož mládežnická Génération identitaire se v roce 2012 stala vzorem pro obdobné skupiny v dalších evropských zemích.

Ideologickým základem identitářství je „etnopluralismus“: představa, že národy a kultury mají zůstávat oddělené, aby si zachovaly svou identitu. Zdánlivá obhajoba rozmanitosti tak ústí v požadavek etnicky a kulturně homogenních společností. Přistěhovalectví, zejména muslimské, identitáři líčí jako existenční ohrožení a remigraci jako řešení. Do celostátní politiky v rámci zemí západní Evropy identitáři pronikají prostřednictvím kontaktů s parlamentní pravicí, která také přebírá jejich slovník.