Čínští špioni a ruský teror: Zatímco řešíme politické šarvátky, Moskva v Česku verbuje sabotéry
Bezpečnostní informační služba (BIS) na konci srpna vydala novou souhrnnou výroční zprávu za rok 2025. Popisuje v ní nejzávažnější bezpečnostní rizika, trendy v oblasti vývoje online i offline radikalizace i to, jak si část společnosti podmanily konspirační teorie šířené alternativními médii. Šéf zpravodajců Michal Koudelka ve svém úvodním slovu rok 2025 označuje „v bezpečnostní oblasti za jeden z nejvážnějších od konce studené války“.
Hlavní bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku podle zprávy zůstává Rusko. A to nejen z hlediska špionáže, ale také celé škály hybridních aktivit, kterými se snaží podlamovat obranyschopnost země. Podle zprávy Rusko pokračuje prostřednictvím aplikace Telegram s najímáním osamělých žoldáků, kteří mají následně provádět sabotáže nebo jiné útoky. Ty mají následně pečlivě dokumentovat, aby to Rusko mohlo využít k protizápadní propagandě. Hlavním lákadlem pro potenciální pachatele má být štědrá finanční odměna. Za rok 2025 sice BIS úspěšný útok jednoznačně spojený s ruským verbováním na území České republiky neeviduje, hrozba napříč Evropou je však čím dál vážnější. Především v druhé polovině loňského roku podobné aktivity zesílily.
V České republice byl v tomto kontextu mediálně nejvíc propíraným případem žhářský útok na depo pražského dopravního podniku v roce 2024. V loňském roce podobné činy došly svého násilného konce několikrát v Polsku nebo Německu. Sabotéři útočí především na energetickou infrastrukturu nebo železnici. Stejně jako v loňském roce v českém případě ani tady nebylo možné ruskou stopu jasně odhalit.
Samostatnou kapitolou ruských aktivit je obcházení sankcí, prostřednictvím kterého se snaží ruské vedení v Evropě získávat přístup k moderním technologiím užitečným pro udržování válečné mašinérie. Právě sankce jsou popsány jako funkční mechanismus, který Putinovu režimu komplikuje nákupy a nutí ho vymýšlet složité obchodní řetězce. Tento argument je tak jasně položen proti tvrzení některých proruských politiků, kteří požadují jejich zrušení v návaznosti na to, že údajně stejně nefungují.
Trochu jiným způsobem uplatňuje svůj vliv Čína. Je dlouhodobý, zaměřený na získávání informací, ne tolik na destabilizaci politického systému. Zato požadované sítě kontaktů jsou mnohem širší, zasahují i čínskou komunitu na úrovni politicky neexponovaných osob. Čínští zpravodajci obvykle na území republiky působí pod novinářským nebo diplomatickým krytím. Pokoušejí se dostat mezi aktivní politiky, získávat informace z politického zákulisí nebo oslabovat podporu Tchaj-wanu. Vedle politiků jsou častými cíli náboru také akademici, Číňany v prostředí univerzit zajímají především organizace bezpečnostních konferencí nebo výzkum Asie. Spolupráce má nejdřív formu zpracování odborných analýz, později ale přicházejí požadavky na sdílení citlivějších informací. Nedílnou součástí ruských i čínských aktivit jsou rovněž kybernetické operace.
Přímá ohroženost terorismem je podle BIS v České republice nízká, přesto i ze zprávy je patrné znepokojení nad nárůstem radikalizace v online prostředí. Třebaže reálná schopnost mladých lidí, často ještě nezletilých, provádět násilné trestné činy není vysoká, BIS eviduje snahy o získání návodů na výrobu výbušnin nebo budování kontaktů s účty napojenými přímo na teroristické organizace. Nejvíce zasaženými platformami jsou Tiktok, Telegram, Instagram a Discord.
Klíčovým tématem zprávy je také důvěra v konspirační teorie. Podle BIS existuje část společnosti, která informace čerpá především z alternativních a manipulativních médií. Takoví lidé se dostávají do izolace a informačně uzavřených prostředí, posilovaných algoritmy sociálních sítí. Většina zpráv je vytvářena domácí produkcí, Rusko i Čína ale jejich zpravodajství podrobně monitorují a snaží se je podporovat. Rusko například po provozovatelích některých portálů vyžadovalo údaje o dosahu, a mělo dokonce zadávat konkrétní zprávy, o kterých chtělo, aby je weby šířily. Tím se potvrzuje přímé propojení Ruska s některými informačními operacemi.
Levicoví extrémisté se podle zprávy v uplynulém roce aktivizovali především na tématu izraelsko-palestinského konfliktu, který zcela zastínil tradiční klimatické aktivity. Patrné ale bylo i schizma v souvislosti s některými konkrétními událostmi, například Prague Pride, kde část účastníků požadovala, aby se agenda s blízkovýchodním konfliktem nespojovala. Centrem protiizraelských aktivit i v roce 2025 zůstalo akademické prostředí. Pravicoví extrémisté podle zprávy jako celek nepředstavují přímé riziko pro bezpečnost státu. Jejich nebezpečnější částí jsou mladí jedinci aktivizovaní na sociálních sítích, kteří shromažďují extremistické materiály, často násilného charakteru. Politickému aktivismu se naopak už méně věnují starší vyznavači extrémně-pravicových myšlenek, kteří soustřeďují velkou část své pozornosti na bojové sporty.
