Prezident jako překážka vládního utrácení: Babiš přiznal, proč musí přehlasovat Pavlovo veto
Petr Pavel vetoval zákon rozvolňující rozpočtová pravidla. Vyvolal tím smršť útoků, demagogie a lží, s jakou se nesetkalo žádné z téměř stovky dosavadních prezidentských vet. Andrej Babiš potřebuje prostor pro gigantické schodky vracející zemi do éry Aleny Schillerové.
Premiér Babiš oznámil, že vláda plánuje rozpočtový schodek na příští rok významně nižší, než 400 miliard korun. Jeho částku nesdělil, ale současně bude významně vyšší, než letošní deficit 310 miliard. Dosáhne výše 2,9 procenta HDP, což přesahuje letošních 2,4 procenta HDP a výrazně 2,1 procenta HDP v roce 2025, kdy končila Fialova vláda.
Šetříme, ale kde?
„My samozřejmě tlačíme ministry, aby šetřili, aby snižovali provozní náklady, aby to dělali racionálně. Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ uvedl Babiš, ale na plánech vlády je vidět pravý opak: Návrat do éry rekordních rozpočtových schodků Aleny Schillerové v letech 2020 a 2021, kdy se Česko postavilo do čela nejrychleji se zadlužujících zemí EU.
Rozpočtové schodky stoupají, ačkoli se země nepotýká s drastickými dopady covidové pandemie nebo energetické krize po ruské agresi na Ukrajině. Ujišťování, že vláda bude konsolidovat veřejné finance po roce 2028, působí ve světle plánované výdajové expanze jako špatný vtip.
Andrej Babiš, Alena Schillerová a Karel Havlíček propagandisticky bájí o rekordních investicích, které údajně rozhýbou ekonomiku. Ale realita je mnohem složitější. Jak upozornil Miroslav Kalousek, strategický dokument s výhledem hospodaření do roku 2030, který vláda poslala do Bruselu, popisuje něco jiného.
„Kupodivu se tam dočteme, že v příštích letech se nepočítá s vyššími investicemi než v letech minulých a už vůbec se nepočítá s tím, že by nějaký investiční výdaj byl návratný. Vláda píše pravý opak toho, co české veřejnosti tvrdí o budoucích investicích,“ reagoval bývalý ministr financí.
Vládou vypichované veřejné investice jsou navíc klasickým omylem teorie keynesianismu, kterou vyznával i levicový prezident Miloš Zeman. Za určitých okolností mohou být kontraproduktivní. Pokud jsou investice financovány dluhem a nepřinesou dostatečný růst ekonomiky, nebudou návratné, veřejný dluh naroste a rozpočtová situace se může naopak zhoršit.
Kde je zakopaný pes?
Zakopaný pes zvyšování schodků bude jinde, v hazardním programu vlády snižovat některé daně a zvyšovat mandatorní výdaje, včetně dotací do nikoli náhodných miliardových penězovodů pro agroprůmysl.
Prezidentovo veto zákona, který bezprecedentně oslabuje parlamentní kontrolu nad využitím až deseti procent státního rozpočtu a vyřazuje z rozpočtových výdajů náklady na strategickou infrastrukturu (čímž dluh nezmizí, jen se neuměle zakryje), je nikoli ojedinělým varovným signálem.
Vládní koalice může prezidentovo první veto snadno přehlasovat 101 hlasy, zůstává tedy otázkou, proč kolem něj podle jedné šablony tak hystericky tancuje. Představitelé ANO a SPD opakují jako kolovrátek Babišovu propagandu, že prezident svým rozhodnutím údajně nezodpovědně ohrožuje české občany.
„Prezident Pavel chce ohrozit výdaje na zdravotnictví, na sociální služby, chce ohrozit stavby dálnic a silnic, chce ohrozit základní zajištění občanů České republiky,“ přidal se Tomio Okamura při návštěvě Číny. Je to jen sprostá lež neodpovídající skutečnosti.
Prezidentské veto nemůže ohrozit mandatorní výdaje v čele se sociální oblastí a zdravotnictvím, jejichž výplata je povinná ze zákona. To by muselo dojít k razantní změně těchto výdajů. Je to jen vytváření demagogické mlhy s cílem poškodit hlavu státu.
Platí pravý opak, výplatu důchodů, sociálních služeb a financování zdravotní péče může do budoucna ohrozit rozbujelé zadlužování, na které nebudou bez bolestivých reforem peníze. Babišovi a spol. je to jedno, už u toho nebudou, ale problém mu hrozí jinde.
Návrat k nejrychlejšímu zadlužování?
Kdyby prošlo prezidentovo veto a koalice nesehnala potřebných 101 hlasů, bylo by to na pád vlády. Sněmovně vrátil předlohu Senát a prošla jen nejtěsnějším poměrem 101 hlasů. Hlasování se mimo jiné neúčastnili Motoristé Petr Macinka a předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora.
Teď budou muset koncem srpna koaliční poslanci rušit dovolené, jinak vystaví vládu riziku totální blamáže. Největší problém mají s tímto zákonem právě Motoristé, kteří svým voličům marketingově slibovali vyrovnané rozpočty do čtyř let. Teď jim v zájmu udržení křesel ukazují prostředníček.
Výsledek se dostavuje rychle. Eurostat nyní zveřejnil aktuální pořadí zemí EU, za kolik si na světových trzích půjčují. Konkrétně porovnává výnosy desetiletých dluhopisů a český úrok stoupá. V květnu dosáhl 4,89 procenta, což je největší meziroční nárůst v EU. Tento vývoj odráží snižující se důvěru investorů a prodražuje státní dluh.
A to jsme teprve na začátku, kdy vláda ještě naplno neroztočila spirálu zadlužování, k němuž si umetá cestu šíleným zákonem Schillerové. Prezident stojí tomuto hazardu umožňujícímu libovolné schodky v cestě a odvažuje se popisovat reálné dopady. To si v očích vlády a jejích příznivců dovolil příliš, měl by přece jen mlčet a klást věnce. To je ovšem hluboké nedorozumění v rozporu s ústavním právem.
