Babiš potichu posiluje svoji moc. Jaké jeho kroky zakrývá válka s Hradem?
Jakmile prezident Petr Pavel oznámil, že vetuje zákon o změně rozpočtových pravidel, strhla se smršť. Politici vládní koalice včetně premiéra Babiše aktivovali nacvičené komunikační scénáře a začali prezidenta osočovat z aktivismu a opozičních manýrů. Bylo to skutečně jeho první veto vůči Babišově vládě, navíc v souvislosti s doznívající ankarskou aférou může v očích některých pozorovatelů působit jako další krok ve válce vlády a Hradu. Ať je to, jak chce, nemělo by nám nynější verbální kung-fu mezi nejvyššími ústavními činiteli bránit v tom, abychom viděli, co se skutečně děje.
Ne že by přestřelky našich vrcholných politiků nebyly důležité. Tato reputační zátěž a kompetenční přetahovaná je závažná natolik, že mnoho voličů vůbec odrazuje od toho, aby se o politiku zajímali. Tím spíš je důležité sledovat to, co se děje v pozadí.
Vláda Andreje Babiše několika konkrétními kroky strhává víc moci sama pod sebe a přímo pod premiéra. Jako první si představíme zrádný bod nyní vetované změny rozpočtových pravidel. Ta mimo jiné říká, že vláda bude moct navýšit výdaje státního rozpočtu až o 10 % v případě zhoršené bezpečnostní situace. A co že to ta zhoršená bezpečnostní situace je? To už se tam nikde nepíše. Rozhodovat o tom má bezpečnostní rada státu, což je stálý pracovní orgán vlády tvořený premiérem a ministry, které do ní vybere vláda. Poté co koncem léta sněmovna prezidentovo veto přehlasuje a novela rozpočtových pravidel začne platit, teprve uvidíme, co je to zhoršená bezpečnostní situace. Předpokládejme, že zhruba v tomto duchu: „Hnutí ANO klesá v průzkumech, zhoršenou bezpečnostní situaci zachrání předvolební dáreček voličům.“ Mimochodem, deset procent rozpočtu je v dnešních číslech zhruba 240 miliard korun. Takže slovy klasika, zdroje jsou.
Vládní palivo
Z tohoto ranku je i další instrument, který má nově vláda k dispozici. Regulace ceny pohonných hmot bylo téma tohoto jara. S tím, jak se horšila prognóza války s Íránem, se zdražovala nafta a benzín. Ministerstvo financí sáhlo ke slevě na spotřební dani z nafty a současně stanovilo maximální ceny za litr paliva. Nově bude tato kompetence patřit přímo pod vládu, která může cenové stropy určovat svými nařízeními. Také může ceny regulovat až na 12 měsíců a nařízení vydávat opakovaně.
Vydání vládního nařízení je jen na rozhodnutí kabinetu a nejde ho případně napadnout u správních soudů, pouze u Ústavního soudu. Ministerstvo financí se tak vyhnulo správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic, které nutí prodávat pod nákupní cenou. Ztížení způsobu kontroly a napadení vládních rozhodnutí výborně zapadá do představy Babišova samoděržaví, kdy si jeho vláda bude moct uplácet voliče přes pohonné hmoty, jak si vzpomene, a cesta k nápravě bude podstatně těžší než doposud.
Tünde a král
Do třetice všeho zlého, Deník N zjistil, že Babišova pravá ruka a šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha chystá změnu jednacího řádu vlády. Ten dosavadní platí s drobnými změnami od roku 1998, nyní má přijít zcela nový dokument. A co jiného asi přinese než posílení pravomocí premiéra. Ten by nově mohl sám omezovat či rušit připomínková řízení. Dále by mohla vláda projednávat shodné materiály bez rozpravy.
Zajímavé jsou změny v oblasti transparentnosti. Nově by měl rozhodovat o uzavřeném jednání sám premiér, a nikoliv celá vláda. Stejně tak o tom, jestli se v zasedací místnosti vlády vypnou nahrávací zařízení. A vůbec se mají omezit zápisy a další výstupy z jednání.
Rýsuje se nám tak obrázek Andreje Babiše coby krále, který si uchvacuje čím dál větší moc. Jistě, tím, kdo v Česku vládne, je vláda vzešlá z Poslanecké sněmovny. Ale možnost veřejné kontroly a dostupných opravných prostředků jejího konání jsou rovněž nedílnou podstatou naší demokracie. To se nyní na pozadí uřvané války premiéra s prezidentem mění.
