Hormuzský průliv.

Hormuzský průliv. Zdroj: ČTK / AP / Razieh Poudat

Hormuzský průliv.
Izraelské stíhačky F-35I Adir při operaci Řvoucí lev proti Íránu (březen 2026).
Po izraelském vojenském útoku v jižním Libanonu stoupá k nebi kouř, pohled ze severního Izraele. (19. 6. 2026)
Po izraelském vojenském útoku v jižním Libanonu stoupá k nebi kouř, pohled ze severního Izraele. (19. 6. 2026)
Lodě zakotvené v Hormuzském průlivu (8.6.2026)
10 Fotogalerie

Blanka Solařová: „Prd tomu rozumíš!“ Zatímco Češi se mlátili lopatičkami v Ankaře, Blízký východ hoří

Blanka Solařová
Diskuze (3)

Názor je jako dírka do zadku, má ji každý. Jenže zatímco v Arábii si lidé své soukromé soudy nechávají spíše pro sebe a respektují pravidla, v Česku je to národní sport číslo jedna. Po každém příletu z Emirátů domů sleduji události v našem domácím rybníčku a pokaždé čumím jako husa do flašky. Letos v červenci jsem z pláže v Perském zálivu spadla rovnou do nefalšovaného politického bizáru kolem summitu NATO v Ankaře. A nebudu to raději moc rozmazávat, protože můj ubohý názor by mě doma mohl stát pár přátel na Facebooku.

Neodpustím si pár čistě ženských a laických postřehů. Paní Monike je prostě kočka a ten její tiskový tým ví, jak z ní udělat hvězdu Instagramu, i když s Andrejem oficiálně nežije. Na druhé straně barikády stojí „Guma 107“. Náš pan prezident je pořád tak nějak klukovsky ublížený, fňuká, že mu vládní koalice dělá schválnosti, a paní Evě to tentokrát fakt nejvíc slušelo doma, když nikam neletěla. Celá ta slavná cesta do Turecka dopadla jako výlet rozhádané třídy ze základky. Premiér s prezidentem si odmítli sednout do jednoho letadla, na oficiální fotce v Ankaře stáli schválně každý na opačném konci davu a doma se pak týden hádali, kdo komu sebral bábovičky.

Dál to fakt rozebírat nechci. Jednak tomu nerozumím, jednak bych byla na českém internetu okamžitě ukamenována. Ale ruku na srdce – kdo tomu tady vlastně rozumí? V Česku je v létě 2026 každý druhý občan certifikovaným odborníkem na mezinárodní vztahy, makroekonomiku a ústavní právo. Každého názor je absolutní pravda a běda, když s ním nesouhlasíte. Výsledkem je zhruba 11 milionů absolutních pravd, které na sebe denně řvou v diskuzích. Čím déle žiju v cizině, tím víc se mi zdá, že moc takové té bezbřehé svobody lidem spíše škodí. Když dáte dětem v mateřské školce absolutní volnost, dřív nebo později se umlátí plastovými lopatičkami.

Ve Spojených arabských emirátech funguje osvícená monarchie naprosto skvěle a lidé si zde užívají neuvěřitelný klid a bezpečí. Tady se totiž zbytečně nedebatuje tam, kde jde o bezpečnost státu. Když se situace na Blízkém východě vyostří, emirátská legislativa (konkrétně Federální dekret č. 34 z roku 2021 o boji proti fámám a kyberkriminalitě) jasně stanovuje pravidla hry. Žádné šíření neověřených fám, žádné sdílení amatérských videí vojenských střetů nebo zásahů protivzdušné obrany na TikToku.

Zákony jsou nekompromisní a pro kohokoliv, kdo by riskoval národní bezpečnost nebo šířil paniku, platí přísné sankce – pokuty od 20 000 do 200 000 dirhamů, vězení a pro cizince i deportace. A dává to dokonalý smysl. Když totiž někdo fotí nebo natáčí místa dopadů nebo zásahy obrany, nevědomky tím pomáhá druhé straně vyhodnocovat úspěšnost útoků. SAE si navíc extrémně zakládají na své pověsti bezpečné oázy klidu pro byznys, investory a turisty z celého světa. A tuhle stabilitu si nenechají nikým narušit. Člověk tady díky tomu přesně ví, co se smí a nesmí, respektuje místní autority a ve výsledku se tu cítí bezpečněji než kdekoliv jinde na planetě. Zatímco v Česku se v médiích hystericky a dokola přetřásá žabomyší institucionální konflikt vláda vs. Hrad, řeší se rozdělené vládní speciály a trucfotky z Turecka, o pár tisíc kilometrů dál probíhá přímá regionální válka. USA a Izrael tam stojí proti Íránu a jeho spojencům.

Na severu Izraele pálí tisíce raket libanonský Hizballáh a proměnil celou oblast v rudé peklo. A aby toho nebylo málo, z jihu útočí ta fanatická banda Húthíů z Jemenu na tankery v Rudém moři a ropná pole, což nutí Saúdy masivně bombardovat jemenské pozice. Celá tato šílená geopolitická situace v posledních dnech vyhnala světové ceny ropy poprvé od května nad hranici sta dolarů za barel a hrozí velkým globálním průšvihem.

Kdyby se čeští internetoví diskutéři raději pořádně obeznámili s touto reálnou světovou politikou místo těch svých dětinských domácích sporů, možná by jim konečně docvaklo, proč je u pump v Česku drahý benzín. Možná by mě pak v komentářích přestali hystericky obviňovat, že za ty ceny můžu já osobně, protože jsem jim z plezíru zablokovala nedaleký Hormuzský průliv a potopila tam lodě s ropou. Jako blondýna sice vím, že lodičky jsou zatraceně skvělý módní doplněk, tankery v Hormuzu mají k lodičkám z luxusních botníků dost daleko. A že ten strategický průliv neleží přímo na pláži v Dubaji, si už ale průměrný hater vygooglit nezvládne.

P. S. pro diskutéry: Už teď se upřímně těším na tradiční komentáře typu „Co sem lezeš, když tomu hovno rozumíš!“ nebo „Tak si v té Dubaji zůstaň, ty krávo!“. Všechny vás z Perského zálivu srdečně zdravím. A víte co? Se všemi autory těchto naštvaných příspěvků moc ráda půjdu při příštím příletu do Prahy na kafe. Jen si ty plastové lopatičky ze školky nechte prosím doma.

Vstoupit do diskuze (3)

Články z jiných titulů