Drahý omyl ministryně Schillerové: Konec levného tankování přichází v nejhorší možnou chvíli
Vláda v pondělí rozhodla, že ke konci týdne ukončí regulace cen pohonných hmot u čerpacích stanic, a moc se jí to nepovedlo. Tak jako jejich zavedení na počátku dubna. Tehdy byly kvůli válce v Hormuzském průlivu a prudkému zdražování benzínu a nafta zavedené cenové stropy a k tomu snížena spotřební daň o 1,94 koruny za litr nafty. Spolu s DPH, která se u ceny počítá z částky, v níž už je započtena i spotřební daň, to znamená teoretický pokles výběru daně o 2,35 koruny. A státní kasa kvůli tomu přicházela o miliardu měsíčně. Takže to byla dost drahá legrace.
Shodou okolností se ministerstvo financí se začátkem cenových regulací trefilo do týdne, kdy ceny ropy na trhu začaly klesat. A bylo dost pravděpodobné, že bude zlevňovat i benzín a nafta. Jen asi pomaleji, než se stalo s regulací. A nyní když cenové intervence i snížení daně končí, je to, aby se to nepletlo, naopak. Ale úplně. „Cenovou regulaci lze provádět jen tehdy, když trvá mimořádná tržní situace. Ta podle našeho názoru nyní pominula,“ řekla v pondělí ministryně Schillerová. Připustila, že na Blízkém východě přetrvává napětí, světové trhy ale na vývoj podle ní reagují uměřeně. Ceny ropy prý už nerostou tak dramaticky, jako tomu bylo na počátku konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. A trefila kozla.
Ve skutečnosti obnovené boje o víkendu a oznámení prezidenta Trumpa, že znovu zavádí americkou blokádu íránské lodní dopravy přes úžinu, způsobily v úterý nárůst cen ropy Brent o více než deset procent, čímž smazaly měsíční pokles cen, k němuž došlo v souvislosti s uticháním střetů v Perském zálivu a zdánlivým návratem tankerové dopravy.
Za dva dny tohoto týdne tak ropa Brent k úternímu ránu vzrostla o 13 procent a obchoduje se nad hranicí 86 dolarů za barel poté, co Írán zaútočil na dva tankery v Perském zálivu. Oněch úterních deset procent představovalo největší denní procentuální nárůst od května 2020, kdy se ceny zotavovaly z propadů způsobených lockdownem kvůli covidu. A moc nadějí, že se to opět změní, není.
„Šance, že se situace v regionu a v Hormuzském průlivu vrátí k původnímu stavu, je prakticky nulová,“ uvedla pro Wall Street Journal Rachel Ziemba, externí vedoucí výzkumnice v think tanku Center for a New American Security.
Takovéto přehmaty jsou v situaci, kdy politici zasahují do tržních cen, celkem běžné a ukazují, jak jsou tyto zásahy kontraproduktivní.
Pokud bude vývoj pokračovat podle předpokladů a ceny ropy opět překročí sto a více dolarů za barel, můžeme se snadno dočkat, že regulace a daňové úlevy se zase ocitnou na stole. Nebo to vydržíme a nebudeme se moct chlubit, že máme nejlevnější pohonné hmoty v Evropě. Ale na druhou stranu v plnění rozpočtu je už v půlce roku pěkná díra.
