Tiskovka vlády Andreje Babiše (ANO) k půl roku vládnutí (9.7.2026)

Tiskovka vlády Andreje Babiše (ANO) k půl roku vládnutí (9.7.2026) Zdroj: Blesk:FOTO:CNC/ KAREL KOPAC

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyrazil na návštěvu Srbska (červenec 2026)
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyrazil na návštěvu Srbska (červenec 2026)
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyrazil na návštěvu Srbska (červenec 2026)
Setkání premiéra Andreje Babiše (vlevo) s černohorským premiérem Milojko Spajičem (24. 7. 2026)
Setkání premiéra Andreje Babiše (vlevo) s černohorským premiérem Milojko Spajičem (24. 7. 2026)
13 Fotogalerie

Babiš opět nahrává Putinovu režimu. Shazuje Koalici ochotných, kde se chová jako černý pasažér

Jiří Sezemský
Diskuze (2)

Licoměrné, často mylné a nepochopitelné výroky Andreje Babiše k vyhrocené bezpečnostní situaci ve světě mívají přívětivý ohlas v Rusku. Naposledy byl pochválen za dehonestaci Koalice ochotných, jež vznikla kvůli podpoře Ukrajiny.

S premiérem Babišem a jeho všudypřítomným střetem zájmů se vrátily do vlády a ještě zesílily chaos, nekompetence, státní dirigismus, vulgární komunikační styl a mizerný kredit země v zahraničí. O tom svědčí nejen propadák na summitu NATO, ale i navazující dějství v Paříži, kde se sešla Koalice ochotných.

Ostudný přešlap

„Být v nějaké koalici jen na papíře, jako jsme v Koalici ochotných – z toho nic nevzešlo, nikdy, jen nějaké řeči politiků. V takových já být nepotřebuji,“ zkritizoval Babiš koalici po jednání. „Výsledek účasti České republiky v Koalici ochotných je nulový,“ přiznal bez vytáček.

Babišovi zřejmě diplomatický výprask v Ankaře nestačil a koleduje si o ještě hlubší ostrakizaci mezi spojenci. Tvrdit, že Koalice ochotných nikdy nic nepřinesla, není jen další fatální přešlap a projev neloajality vůči západním partnerům, ale i tragické přiznání elementární neznalosti.

Český premiér často rychleji mluví, než myslí a zvažuje dopady, což je i tento případ. Podobnými blamážemi poškozuje národní zájmy České republiky a mýlí se i věcně. Toho si jistě všimly nejen západní diplomatické kanály, ale i kremelská propaganda.

Pomlouvání Koalice ochotných převzala řada oficiálních ruských médií, včetně zpravodajství agentury TASS a Rossia Today. Například server EA Daily vytěžil Babišovo stanovisko slovy: „Výsledek je nulový: český premiér zhodnotil proukrajinské koalice v Evropě.“

Server Dzen zdůraznil, že „Z toho nic nebude.' Český premiér vyjádřil pochybnosti o účinnosti Koalice ochotných.“ Některá média dala Babišovy výroky do souvislosti s červencovým ohlášením iniciativy devíti evropských zemí, které chtějí s Ukrajinou vytvořit protibalistickou obranu. Už v květnu do ní bylo pozváno i Česko, ale z neznámých důvodů se k ní nepřipojilo.

Koalice bez Londýna?

Premiér si podrážděně postěžoval, že o ničem nevěděl, a vvyplísnil ministra obrany Jaromíra Zůnu, že mu existenci tohoto projektu zatajil. Je to poněkud překvapivé i z toho důvodu, že ještě donedávna ujišťoval své voliče, že z Ruska žádné nebezpečí nehrozí.

O tom, že svoje náhlé probuzení nemyslí příliš vážně, však svědčí jeho absurdní podmínky, že má jít výlučně o celounijní systém bez účasti Velké Británie. Vyřazovat z účasti na protibalistické obraně silného spojence Ukrajiny s rozvinutým zbrojním arzenálem, který spolu s Francií založil Koalici ochotných, budí v lepším případě pobavený úsměv, v horším případě nevěřícné klepání na čelo.

Vraťme se k Babišovu rozporuplnému přístupu ke Koalici ochotných, ve svém důsledku ohrožujícím miliardové zakázky českých firem při poválečné obnově Ukrajiny. Nepodílet se na finanční pomoci Ukrajině s výjimkou drobného a vládou zlehčovaného příspěvku americkým zbrojařským firmám, ani na zárukách půjčky EU, je zřetelný signál obratu české zahraniční politiky.

Kyjev bude brát v úvahu, kdo mu skutečně pomáhal ve spravedlivém odporu vůči ruskému agresorovi, a kdo se jen vezl jako černý pasažér a tlampač hraběcích rad, a jen se vychytrale snažil byznysově přiživit navzdory zanedbatelným zásluhám.

Neochotní v Koalici ochotných

Hnutí ANO zpochybňovalo význam Koalice ochotných (Coalition of the Willing) už před volbami. Podle Karla Havlíčka šlo o zbytečnou paralelní strukturu. Vznikla na jaře 2025. Je dobrovolným svazkem 34 zemí, hlavně z Evropy, reagujícím na geopolitické změny v době ruské agrese na Ukrajině a lavírování prezidenta Donalda Trumpa.

Vznikla z toho důvodu, že rychlejší postup ve vojenské pomoci Ukrajině a investicích do evropské bezpečnosti brzdilo jednomyslné hlasování v EU i NATO. Nemalou roli sehrávalo blokování či zdržování pomoci Ukrajině kolaboranty Orbánem a Ficem.

Aktivity evropských lídrů této koalice přispěly k rozmělnění Trumpova tlaku na Zelenského, aby přijal Putinovy kapitulační podmínky. Současně s tím souvisí oslabování amerických bezpečnostních záruk, což vede Evropany k existenční snaze převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost.

Babišův hlavní spojenec Fico dnes vehementně vyvrací, že bylo Slovensko zařazeno do Koalice ochotných. Oba patří mezi nejaktivnější hlasatele míru, zatímco „mírotvorce“ Trump pohořel a vyvolal válku s Íránem ohrožující globální ekonomiku. Putin chystá mobilizaci stovek tisíc vojáků, jeho armáda bombarduje civilisty a ruské drony už ohrožují i členské země NATO.

Neskrývaný údiv premiéra Babiše na summitu NATO, proč se pořád mluví o zvyšování zbrojení, nikoli o míru, připomíná chování československých komunistů, užitečných idiotů Moskvy v éře studené války. Takto se projevoval po ruské agresi velmi často, naplno od prezidentské volební kampaně.

Probuzení zdravých sil

Hnutí ANO vytáhlo agresivní protiukrajinskou kartu i před sněmovními volbami. Proto není divu, že se jeho vláda brzy dostala do středu zájmu ruských státních médií a vysoce postavených představitelů Kremlu. Premiér Babiš se v těchto kruzích stává „celebritou“, byť zatím nedosahuje Orbánových kvalit.

Některá ruská média přivítala loňský volební úspěch Andreje Babiše jako výhru „agenta Kremlu“. Vcelku správně předpovídala ochlazení české pomoci Kyjevu, i když ne vše vyšlo do puntíku. Babiš nakonec pod tlakem Trumpa a NATO nezrušil muniční iniciativu, i když do ní neposílá ani korunu.

Změnu české vlády opakovaně ocenil ministr zahraničí Sergej Lavrov, jenž nikdy nic neříká do větru. V lednu přivítal, že se v Evropě probouzejí „zdravé síly“, kam vedle Babiše zařadil Orbána, Fica, Le Penovou a Alternativu pro Německo, tedy síly usilující o vstřícnější vztahy s Moskvou.

V únoru pochválil Babiše klíčový Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev za šíření ruské propagandy na TV Nova. „Český premiér Babiš tvrdí, že mír na Ukrajině byl v dubnu 2022 na dosah – dokud do něj nezasáhla Velká Británie a Boris Johnson, aby ho zmařili: ‚O tento konflikt byl zájem‘,“ napsal už po několika hodinách na sociální sítě.

Tato rychlost svědčí o tom, že je premiér Babiš pod drobnohledem kremelského okruhu. Tvrdí sice, že není proruský, a na rozdíl od Orbána a Fica nepoletí do Moskvy. O tom, že řada jeho výroků a nejednoznačných postojů více či méně skrytě nahrává zájmům Kremlu, ovšem nemůže být sporu. Vždyť si to nemalá část vládních voličů přeje.

Vstoupit do diskuze (2)

Články z jiných titulů