Viliam Buchert: Babiš plácá nesmysly a lísá se k Trumpovi. Ten ho ale považuje za okrajového politika
Premiér Andrej Babiš a americký prezident Donald Trump mají některé věci společné. Vydělali hodně peněz. Kvůli svému podnikání byli a jsou ve střetu zájmů. U některých jejich vystoupení často netušíme, co vlastně chtějí říct. Proto ani nevíme, co máme u nich považovat za promyšlený styl a strategii a co je už možný potenciální úpadek. Co naopak víme stoprocentně, Babiš se už léta snaží získat Trumpovu přízeň, pro amerického vůdce ale nadále zůstává na okraji zájmu.
Premiér Andrej Babiš loni v srpnu ve Frýdlantu při předvolební kampani řekl: „My jsme jediní, kteří víme, o čem mluvíme… Jsem s Trumpem mluvil pětkrát, znám všechny politiky světa…“. Pomiňme, že Babiš samozřejmě nezná a nikdy ani nebude znát „všechny politiky světa“, ale podívejme se podrobněji, jak „mluví s Trumpem“.
Setkání s Trumpem na nedávné večeři na summitu NATO v Ankaře, na které byl Babiš s manželkou Monikou, popsal náš premiér takto: „Ptali jsme se ho, kde je Melanie (manželka Donalda Trumpa – poznámka autora). Tak jsme jí pozdravovali. On je velmi pyšný na film, který natočila…“ To moc neodpovídá tomu, co říkal loni premiér ve Frýdlantě – my jsme jediní, kteří víme, o čem mluvíme. Film Melania je totiž příšerný, a kromě USA na něj ve světě skoro nikdo nepřišel.
Andrej Babiš se pak ještě jednou v Ankaře „potkal“ s Trumpem. Podali si ruce, když šel americký prezident kolem něj při společném focení.
K tomu dodejme, že politici málo významných zemí, jakou je i Česká republika, někdy podlézají někomu mocnějšímu, což dělá Babiš v případě Trumpa opakovaně. Podání rukou nebo to, že spolu prohodí několik zdvořilostních vět, pak český předseda vlády označuje za „jednání“. Takové bylo třeba jejich setkání v červnu 2019 během oslav 75. výročí vylodění v Normandii v jihoanglickém Portsmouthu.
Přestože se Babiš hodně snaží a Trumpovi nadbíhá, ten ho považuje za okrajového evropského politika. Na rozdíl od někdejšího maďarského premiéra Viktora Orbána či polského prezidenta Karola Nawrockého, o kterých Trump často hovořil nebo hovoří pochvalně.
Předseda vlády Babiš pořádně hovořil s Trumpem jen v březnu 2019, kdy byl na návštěvě v Bílém domě. Mimochodem po jejich jednání bylo zveřejněno společné prohlášení, ve které se praví: „Potvrzujeme, že naše kolektivní bezpečnost vyžaduje, aby každý spojenec splnil svůj dvouprocentní závazek pro investice do obrany a pro modernizaci svých ozbrojených sil.“ To Babiš nesplnil jako premiér a ministr financí v minulosti a neplní to ani tento rok. To se pak nemůže divit, že Trump nejeví moc zájmu o Česko. Přitom když pomineme velké evropské země, tak prezident Spojených států opakovaně chválí Polsko, Finsko či pobaltské státy, které pečují o svoji i společnou obranu spojenců daleko více a promyšleněji než Češi.
Andrej Babiš si podle všeho ale pořád myslí, že některé jeho nesmysly a kroky, které se týkají obrany, si ve Spojených státech nepamatují. To je omyl.
Zde jsou jeho výroky k dohodě Česka a USA o nákupu stíhaček páté generace F-35. Rok 2021, kdy byl Babiš premiérem: „Americké F-35 jsou super stíhačky, skvělý letoun.“ Rok 2024, kdy byl v opozici: „Nechci, abychom je nakoupili. Je to absolutně nepotřebný a nezodpovědný nákup.“ Několikrát v roce 2025 v předvolební kampani: „Měli bychom se pokusit tu zakázku přehodnotit a třeba ji přeprodat. Mohli by o ně mít zájem v Izraeli.“ Rok 2026, kdy je opět premiérem: Kvůli Trumpovi najednou o stíhačkách mlčí a smlouvy o jejich dodání uznává, naši vojáci už například absolvovali v Americe i některé kurzy.
Je dobré si také připomenout, jak se jmenuje člověk, který seděl ve vládě v letech, kdy byly naše výdaje na obranu v poměru k HDP nejnižší, přestože jsme spojencům slíbili něco jiného.
V roce 2014 na summitu NATO ve Walesu všechny členské země přijaly závazek, že budou dávat na obranu alespoň dvě procenta svého HDP. A podívejme se, co se pak v České republice stalo. V roce 2015 to bylo 1,02 procenta, v roce 2016 pouhých 0,94 a v roce 2017 opět slabých 1,02 procenta. V letech 2014 až 2017 byl ministrem financí Andrej Babiš, to on naplánoval tyto výdaje. Pak se stal premiérem a nejvíce šlo v tomto volebním období na obranu v roce 2021, kdy to bylo 1,35 procenta HDP. Tento politik prostě na bezpečnost a obranu nemyslí, je v tom slabý.
Má to i další vysvětlení.
Politika Andreje Babiše je prostorem permanentní interpretace, kde se dojmy stávají důležitějšími než fakta. To jde náramně i Trumpovi. Jenže americký prezident se v případě obrany a bezpečnosti zajímá především o to, zda spojenci své závazky plní, protože jen tím se naplní Trumpův byznys, po kterém neustále touží. V tomto směru mu ale premiér Babiš nemá moc co nabídnout. A protože není ani žádný ideolog, jako byl Viktor Orbán, zůstává Andrej Babiš pro vůdce Ameriky pouze úsměvnou figurou na okraji evropské politiky. To nedokáže český premiér změnit ani svým patolízalstvím k Trumpovi.
