Eroze ohrožuje českou půdu. Vláda přesto plánuje ochranu před ní oslabit
Bahno splavené z polí do zahrádek a sklepů obyvatel v okolí pozemků postižených přívalovými dešti nebo neviditelné karcinogenní částečky půdy přítomné ve vzduchu, který dýcháme. I to jsou projevy eroze, která podle aktuálních údajů projektu Evropa v datech ohrožuje velkou část zemědělské půdy v naší zemi.
Podle zmiňovaného projektu přitom patří ČR v rámci EU mezi země, jejichž půda je tímto rizikem zasažena nejvíce. Erozí způsobenou obděláváním půdy je projektu v ČR ohroženo 31 procent zemědělských půd, obdobně jako v Itálii, Španělsku, Bulharsku nebo Portugalsku, zatímco například v Nizozemí je to pouze devět procent. K erozi navíc v ČR dochází také v podobě odnosu půdy i při samotné sklizni, oproti zmiňovanému Portugalsku například o více než čtyři procenta. Podle analýz Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) je nicméně v různém stupni ohrožení vodní erozí více než 60 procent zemědělské půdy v ČR a přes 30 procent je ohroženo erozí větrnou. Ministerstvo zemědělství (MZe) ale přesto připravuje plán, jak stávající plochy zemědělské půdy, na nichž jsou zemědělci povinni uplatňovat protierozní opatření, zásadně snížit.
MZe přitom argumentuje skutečností, že v EU je do erozí ohrožených oblastí začleněno v průměru 20 procent zemědělské půdy, zatímco v ČR je to více než trojnásobek, což tuzemské zemědělce znevýhodňuje. Protierozní opatření totiž zvyšují náklady na zemědělské hospodaření, a omezují také pěstování některých zemědělských plodin. Snížení plochy erozí ohrožených pozemků v ČR má tak určitou logiku, otázkou ovšem je, o jak významné snížení by šlo, přičemž pokles na zatím uvažovaných 25 procent se jeví jako příliš razantní. S tím souvisí i možné zvýšení „povoleného“ ročního odnosu z půdy ze stávajících devět tun na 17 tun z hektaru, což by v praxi bylo i proti zájmům samotných zemědělců.
Část zemědělců i tak přehodnocení rizik eroze požaduje, a je třeba konstatovat, že v některých lokalitách činí odnos půdy z hektaru, zejména ve formě vodní eroze, i desítky tun ročně. Výsledkem je ale pak pokles kvality půdy a hektarových výnosů, což se pak negativně projevuje v tržbách za pěstované plodiny, a tedy ztrátách pro zemědělce. Uvažované změny by ale také negativně dopadly na obyvatele obcí a samotné obce, neboť povolený vyšší odnos půdy z polí by téměř jistě zvýšil škody na obecním i privátním majetku. Pokud by pak byl povolený intenzivnější splach půdy z polí zastřešen legislativně, bylo by navíc obtížnější, ne-li nemožné, škody po hospodařících zemědělcích vymáhat.
Problém je i v tom, že MZe zatím nijak zvlášť neřeší prostřednictvím nějakých specifických povinností stále častěji se projevující větrnou erozi - lze tak usuzovat z některých vyjádření, podle nichž není erozí ohrožena například oblast Polabí. Polabí je přitom skutečně rovinatá oblast, kde voda z přívalových dešťů intenzivně spolu s půdou nestéká ze svahů, protože tam žádné svahy nejsou. Jsou tam ale poměrně rozsáhlé rovné plochy polí s rizikem větrné eroze a také rizikem zmíněným v úvodu článku, totiž zvýšeným množstvím prachu obsahujícím částečky půdy s pozůstatky chemických látek. V tomto smyslu tak představuje větrná eroze pro občany ČR možná větší riziko, než ta vodní – jemný karcinogenní prach může vítr unášet na velké vzdálenosti.
To vše v praxi znamená, že v úvahách o zmírnění stávajících podmínek v prevenci eroze je nutné nebrat v úvahu pouze požadavky zemědělců, ale také zdravotní a ekonomická rizika nezemědělské veřejnosti, a kromě prevence vodní eroze začlenit do podmínek udržitelného zemědělství i erozi větrnou. Jinými slovy – revize stávajících podmínek je možná, ale nemůže být jednostranná a musí být obhajitelná v rámci EU.
Vyjít by přitom bylo možné z jiné evropské statistiky mapující podíl šetrně obhospodařované půdy v ČR. Podle dat Evropského statistického úřadu je v ČR takto obhospodařováno 39 procent orné půdy, což naší zemi řadí mezi země s největším takovým podílem. ČR také patří ke státům s vysokým podílem ekologických ploch (zhruba 16 procent), a tato data by proto bylo možné k rozumnému poklesu ploch, řazených dnes mezi pozemky ohrožené erozí, využít.
