Teplo na cvičišti, horko na bojišti. Klimatická změna může přinést úplně jiné konflikty, než čekáme
Vlna veder o posledním červnovém víkendu dala zabrat celé zemi, včetně vojáků při výcviku. Třeba ve vojenském prostoru Libavá u Olomouce cvičili příslušníci jednoho z praporů územní obrany, v plné polní vyrazili i přes teploty blížící se čtyřicítce. „Cvičili jsme boj v zastavěném prostoru, ale dali jsme si co půlhodinu přestávku, a tak jsme to přečkali bez úhony,“ říká velitel menší jednotky, jenž chce zůstat v anonymitě. „Potíme se při tom v maskáčích, které vznikaly pro úplně jiné podmínky, zatímco jiné armády si dokáží výstroj přizpůsobit,“ dodává.
Problematika armády a klimatické změny ale není jen o nepřizpůsobené výstroji. Je zajímavá i proto, že vojáci budou zřejmě první, kdo bude na likvidaci jejích následků nasazen. Ve strategických plánech se s ní však příliš nepočítá. Bývá sice zmiňována, ale až na spodních místech v žebříčcích možných rizik. Přitom by si zřejmě zasloužila více pozornosti. Už jen proto, že zpochybňuje systém využití vojska směrem od robustní armády s dělostřelectvem a tanky, jenž se kvůli Rusku prosazuje dnes, opět k expedičnímu sboru pro místa krizí jako v dobách bojů v Afghánistánu.
O vojenských rizicích klimatických změn se začalo mluvit ve druhé polovině předminulé dekády. V USA byla zpracována tajná zpráva o ohrožení mezinárodní bezpečnosti a australský bezpečnostní expert Alan Dupont zveřejnil v roce 2008 v časopise Survival analýzu, kde definoval základní rizika: nedostatek potravin a vody, energetickou nejistotu, infekční choroby, časté extrémy a přírodní pohromy, environmentální migraci a další nepředvídatelné události.
Teze vymezení už tehdy Dupontem a dalšími dokumenty platí více méně dodnes. Dokonce se dá říci, že tehdy se možným následkům věnovali více.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
