Česko reformu ruší, Německo zavádí. Babiš se pere s důchody, návrat na 65 let možná nepřijde
Rušení zásadních principů penzijní reformy Fialovy vlády se potichu odkládá. A Andrej Babiš říká, že na to má vláda ještě tři roky. Ale před nedávnem poprvé připustil, že vrácení důchodového věku na 65 let nakonec může zůstat v šuplíku.
V Partii na CNN Prima News, zda se vrátí strop na věk odchodu do důchodu na úroveň 65 let, uvedl, že vláda nadále věk zastropovat chce, naráží ale na problém v Bruselu. „My o tom vedeme debatu s Evropskou komisí, které se to nelíbí.“
Evropská komise varuje
Ve skutečnosti však záleží na postoji české vlády. Evropská komise sice posuzuje pravidelně udržitelnost veřejných financí a vydává doporučení, nicméně důchodové systémy jsou plně v kompetenci národních států. Ani Babiš však nemůže v klidu přehlédnout skutečnost, že vrácení důchodového věku ze současných 67 na 65 let znamená, že za pětadvacet let bude v rozpočtu kvůli tomu chybět zhruba 190 miliard v dnešních cenách a deficit poroste v desítkách miliard už ve čtyřicátých letech. Kdyby si ale nechal od Evropské komise říct, udělal by velký krok k zodpovědnému přístupu k budoucím generacím.
Zatím rušení penzijní reformy vláda posunula někam ke konci svého mandátu, tedy k roku 2029, avšak nadějí si moc dělat nemůžeme. Byl to klíčový volební slib, od něhož se jen tak neodstupuje.
Může být jen hůře
Vrácení důchodového věku jen oddaluje bolestivý problém, jemuž se nelze vyhnout. Stát bude muset v budoucnu problém řešit tak jako tak, a ještě pod časovým tlakem. Dnes připadá na sto lidí v produktivním věku (20–64 let) přibližně 32 seniorů starších 65 let, do roku 2050 tento počet vzroste na 50 až 60 seniorů na 100 pracujících.
Řešení je omezený počet a je třeba rozhodnout. Takové přírůstky dluhu Česku nikdo financovat nebude. Prostě dříve, než ta situace nastane, nám finanční trhy
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
