Okamura brojí proti nezákonným dotacím. Může to dokázat, ať vyhodí lobbistu Agrofertu Šebestyána
Ve vládní koalici to vře. Část SPD ztrácí trpělivost s povýšeným chováním Andreje Babiše. Premiér umravňuje Okamuru, že nemá co mluvit do zahraniční politiky, ten mu vmetl střet zájmů. Kdyby to myslel vážně, měl by vyhodit ministra zemědělství Martina Šebestyána, jenž začal proplácet dotace Agrofertu.
Na povrch probublávají náznaky nespokojenosti z řad SPD s chováním premiéra Andreje Babiše. Začíná je veřejně sekýrovat, ať se nepletou do něčeho, co jim nepřísluší. To se přihodilo na tiskové konferenci, kde se Babiš ohradil proti výrokům Tomia Okamury, že na evropské půdě vyjednává výjimku z dočasné ochrany ukrajinských běženců.
Sekýrování SPD
„Pan Okamura nevím, co vyjednává. On si stále plete, myslí si, že je ve vládě, není ve vládě. Je předseda sněmovny. Pokud někdo bude vyjednávat, tak to bude ředitelka odboru paní Novotná z ministerstva vnitra,“ reagoval Babiš, což vyvolalo pozdvižení v poslaneckém klubu SPD.
Někteří Okamurovi poslanci mají dojem, že jde premiér těmito urážkami přes čáru. Nespokojenost gradovala poté, co vláda ignorovala návrhy ministra obrany Jaromíra Zůny, potažmo SPD, na post náčelníka generálního štábu. Zůna hlasoval jako jediný proti vybranému Miroslavu Hlaváčovi, z čehož pro Okamuru vyplývají dva nepříjemné závěry.
Babiš ignoruje názory SPD, přestože má v gesci resort obrany, ale co je ještě horší, proti vůli SPD hlasovali i další dva „nezávislí odborníci“ v dresu SPD ministr zemědělství Martin Šebestyán a ministr dopravy Ivan Bednárik. Projevuje se diletantský přístup vedení SPD při porcování vládního koláče. Muselo tušit, že jejich „odborníci“ vybraní Babišem dříve či později podřídí loajalitu vyšší moci.
Ostrakizovaný a poddajný Zůna jediný držel prapor SPD, což musí být pro Okamurův blok vážné varování. Iluze, že to SPD bez svých ministrů nějak sfoukne extremistickou a primitivní pseudovlasteneckou rétorikou, začíná narážet na limity.
Jenže naivní pěšáci SPD stále nepochopili, co je projekt Tomia Okamury a jeho pobočníka Radima Fialy, jimž jen slouží jako výtah k osobní moci. Po neslavných volbách, kdy SPD ztratila polovinu poslanců, vyměnila křesla ve vládě a program SPD za lukrativní posty pro Okamuru a Fialu. Druhý jmenovaný bude v dozorčí radě dohlížet na zestátňování energetického gigantu ČEZ.
Dotace jen podle zákona
Babiš Okamurou pohrdá, ale vzájemně se drží v šachu, protože žádný člen této sestavy zatím nemá zájem rozbít vládu a vyvolat předčasné volby. To ovšem neznamená, že nebudou narůstat konflikty, což se projevilo Okamurovou reakcí na Babišův výpad.
„Všichni mají mít stejné podmínky. Dotace nemá dostávat nikdo, kdo na ně nemá nárok, nebo na úkor jiných,“ odpověděl Okamura před jednáním sněmovny na dotaz, co říká dopisu Evropské komise, ať premiér konkrétněji objasní, jak vyřešil svůj střet zájmů. První reakce ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové nestačila.
Do Okamurova „obecného“ prohlášení spadá i dotační impérium Andreje Babiše. Formálně sice dnes není jeho vlastníkem, ale jelikož má Agrofert po jeho odchodu z vlády připadnout rodinným příslušníkům, mohou se na něj vztahovat evropská pravidla, která tuto formu řešení střetu zájmů neuznávají.
Komise výslovně žádá české úřady, aby od loňského prosince, kdy byl Babiš jmenován premiérem, nevykazovaly evropským orgánům žádné výdaje z unijních fondů související s firmami spojenými s Babišem, dokud nebude vyřešena otázka střetu zájmů.
Současně se znovu potvrzuje, proč byl vybrán jako ministr zemědělství Martin Šebestyán. Pochopitelně nikoli proto, že je „nezávislý odborník“, ale agilní lobbista za zájmy agrokoncernů v čele s Agrofertem, jež ho prosazovaly do vlády.
Šebestyán, bývalý ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), jímž protéká 50 miliard korun zemědělských dotací, byl před vstupem do vlády předsedou lobbistické Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. Založila ji skupina největších zemědělských a potravinářských holdingů a jejím místopředsedou je ředitel Agrofertu Josef Mráz.
Šebestyánovy lži
Šebestyán se v roli šéfa SZIF držel svérázného výkladu, že fond může nadále Agrofertu proplácet dotace, ačkoli byly na unijní úrovni kvůli střetu zájmů premiéra zablokovány. Dokonce chtěl kvůli auditům žalovat Evropskou komisi, než byl na jaře 2022 odvolán.
Nyní se Šebestyán formálně v dresu SPD vrátil a znovu nehodlá respektovat výzvy Evropské komise k zastavení dotací Agrofertu. Neváhá lhát, že se dopis na zemědělské dotace nevztahuje, což vyvrací nejen Komise, ale i ministerstvo pro místní rozvoj.
Šebestyán se pustil na tenký led, když umožnil zemědělskému fondu vyplácet dotace Agrofertu, aniž vyčkal na unijní stanovisko. Nyní vyšlo najevo, že od té doby, co je Babiš premiérem, vyplatil fond téměř 200 milionů korun 48 firmám z holdingu Agrofert.
Dotace proplatil český rozpočet. Pokud by ale Komise tyto narůstající výdaje neuznala, šly by výlučně z kapes českých daňových poplatníků. Úředníci, kteří nevyjasněné platby podepisují na základě objednaných, nepříliš důvěryhodných posudků, potom mohou nést až trestně právní odpovědnost.
Trestně právní rizika
Pokud by se prokázalo, že jsou dotace vypláceny v rozporu s právem, došlo by k vážným škodám, jež by mohly vymáhat soudy. Je absurdní, ale pro dnešní dobu příznačné, že zjevně všeho schopný Šebestyán na tato rizika kašle, jelikož má pocit beztrestnosti.
A tady se otvírá okno příležitosti pro Okamuru, jestli myslí vážně svoje silácké výroky, že dotace nemá dostávat někdo, kdo na ně nemá nárok. Resort zemědělství patří podle koaliční smlouvy SPD, proto na něj může formálně uplatňovat stejný vliv jako na Zůnu.
Šebestyán odmítl vymáhat nezákonně čerpané dotace Agrofertu, což potvrdila řada soudů. Šéf SPD navíc může bezskrupulózního lobbistu vyzvat, ať okamžitě přestane proplácet dotace Agrofertu, dokud se situace se střetem zájmů premiéra nevyjasní. Pokud neposlechne, může ho stáhnout z vlády, jelikož státu hrozí značné škody.
Pravděpodobnost, že to Okamura udělá, se ovšem blíží nule. Ratlík, který štěká, nekouše. SPD tak plní roli trpěného otloukánka, který s Motoristy vyztužuje gigantický střet zájmů premiéra a jeho plány na rozvrat veřejných financí a orbánizaci země.
