Gulášový kapitalismus: Jak inflace rozhoduje volby a kroky Orbánovy vlády jako odstrašující příklad
V době, kdy válka na Blízkém východě zvyšuje ceny pohonných hmot všude ve světě a vlády hledají způsoby, jak spotřebitelům ulevit, měly by být kroky Orbánovy vlády v Maďarsku odstrašujícím příkladem toho, jak se to nemá dělat. A u samotného Viktora Orbána vzpomínka na tuto blamáž musí právě nyní, před volbami, vyvolávat studený pot. Pro voliče je zkušenost s inflací zásadním motivem pro rozhodování.
Maďarsko zaznamenalo kvůli svým státním regulacím cen v době krize nejvyšší inflaci ze zemí V4. V letech 2022–2023 bylo jasně nejhorší. Roční průměrná inflace dosahovala 14,6 až 17,1 procenta oproti 10 až 15 procentům v ostatních zemích. Stále nejvyšší byla i v posledních dvou letech, kdy Orbánovy ceny rostly o 3,7 až 4,5 procenta, zatímco v Česku a Polsku inflace rychle klesla pod tři procenta. Teprve v posledních měsících nás Maďarsko dohnalo ve zmírňování růstu cen.
Jak to celé vzniklo? Úplně jednoduše. Vírou v sílu administrativních opatření a jejich prospěšnost, kterou mimochodem dodnes sdílejí i někteří čeští voliči.
Destruktivní stropy
Orbánova vláda zavedla hatósági ár (ceny regulované státem) na pohonné hmoty v reakci na prudký růst světových cen energií po pandemii covidu a později po ruské invazi na Ukrajinu. Cílem bylo chránit domácnosti a ekonomiku před inflací a získat politickou podporu. Regulace se týkala maloobchodních cen, ale později zasáhla i velkoobchodní. Zavedena byla už v listopadu 2021. Stanovila fixní cenu 480 forintů za litr benzínu i nafty. V přepočtu to bylo 1,20 až 1,30 eura.
Tyto ceny zpočátku platily pro všechny zákazníky, včetně firem a cizinců. Spotřební daň i DPH zůstaly nedotčeny. Regulace snižovala marže prodejců. Benzínky musely prodávat často za nákupní cenu nebo se ztrátou. Opatření platilo celkem více než třináct měsíců, ale v průběhu času se měnilo.
Protože do Maďarska začali jezdit tankovat motoristé ze všech sousedních zemí a pohonné hmoty najednou na pumpách chyběly. A tak přestala regulovaná cena platit pro cizince, kteří museli tankovat za tržní hodnoty.
Pak se regulovaná cena omezila jen pro soukromá vozidla, taxíky, zemědělské stroje a hasiče. Firmy musely tankovat za tržní cenu. A MOL omezil tankování na 50 litrů na auto a den kvůli nedostatku paliva. Dovážet benzín a naftu do Maďarska a prodávat ji tam se ztrátou nikdo nechtěl.
V prosinci 2022 nakonec regulace definitivně padla. Důvod: Akutní nedostatek paliva a fronty na čerpacích stanicích. Vláda regulaci musela zrušit, aby obnovila dovoz, ale také aby podpořila domácí rafinérie.
Cenová regulace sice účinně srazila ceny o dvacet procent, nicméně se ukázalo, že spotřeba narostla v případě nafty až o sedm procent a výroba a prodej pohonných hmot byly ztrátové, takže často nebylo co tankovat a menší, nezávislí prodejci houfně krachovali. To, jak se později ukázalo, snížilo konkurenci na trhu.
I proto nastal po opětovném uvolnění regulací okamžitý skok cen o třicet až čtyřicet procent. Podle studie Corvinus University byly ceny benzínu v prvních deseti měsících po zrušení průměrně o dvanáct procent vyšší, než by byly bez regulace.
Potravinová blamáž
Ještě hůře dopadla maďarská regulace cen potravin z února 2022. To byly zavedeny pevné cenové stropy na vybrané základní potraviny, jako byla mouka, cukr, olej, vepřové a kuřecí maso a později i brambory a vejce. Maloobchodníci nesměli prodávat nad stanovenou cenu. Fungovalo to jako omezení marží. Velké řetězce musely nést ztráty nebo prodělek kompenzovat jinde. Malí prodejci dostávali částečnou podporu.
Výsledkem regulace bylo, že ceny těchto zhruba osmi položek zůstaly nízké nebo klesly oproti tržnímu vývoji. Poptávka se přesunula k neregulovaným položkám, jež o to silněji zdražovaly. Celková potravinová inflace tak zůstala stále velmi vysoká – v roce 2022 se pohybovala mezi 26 až třiceti procenty, v roce 2023 činila průměrně 25,9 procenta, což bylo nejvíce v celé EU.
Dotace, kam se podíváš
Politika cenových regulací v době krize sice nejspíše přispěla k politickému obrazu „vláda chrání naše lidi“, ale ekonomicky byla nákladná a nefunkční. Nicméně Maďarsko dotuje energie už od roku 2013, kdy se žádná krize nekonala. Tenkrát Viktor Orbán nařídil dodavatelům energií snížit regulované ceny plynu, elektřiny a dálkového vytápění pro domácnosti o zhruba dvacet až pětadvacet procent. Ceny byly „zmrazeny“ na nízké úrovni a stát kompenzoval dodavatelům rozdíl mezi tržní a regulovanou cenou. A tato dotace funguje dodnes.
Domácnosti mají stanovený roční limit na zvýhodněnou cenu, který odpovídá průměrné nebo mírně nadprůměrné spotřebě. Za spotřebu nad limit se platí normální tržní cena. Ceny energií jsou tak v Maďarsku výrazně nižší než v okolních zemích. Jenže to něco stojí. Jednak si to vyžaduje výdaje z rozpočtu až ve výši jednoho procenta HDP. To je, jako bychom v Česku dotovali energie devadesáti miliardami korun ročně. Navíc to zvedá spotřebu a brzdí investice v energetice.
Přes všechny cenové regulace byla ještě loni v zemi inflace 4,5 procenta. Reálné mzdy pod tlakem zvyšování platů ve státním sektoru silně rostly, což opět stimulovalo růst cen. Z důvodu přetrvávající inflace také Maďarská národní banka stále udržuje velmi vysoké úrokové sazby. Základní sazba 6,5 procenta platila ještě na začátku roku 2026. První snížení přišlo až nyní, v únoru 2026, na 6,25. To prodražuje investice a brzdí růst. Ale také zvyšuje náklady na obsluhu vysokého státního dluhu.
Děti si nekoupíš
Orbánovský populistický způsob politiky se projevuje i v masívní prorodinné politice, na niž země vydává nejvíce peněz v celé OECD, nicméně docela bezvýsledně. Tato politika, uplatňovaná od roku 2010, spolkne zhruba pět procent HDP, což je v českém měřítku 450 miliard korun. Zahrnuje asi tři desítky opatření, z nichž mezi nejdůležitější patří příspěvky na bydlení, bezúročné novomanželské půjčky, které se po narození dítěte odpouštějí, a především daňové úlevy. Matky se čtyřmi a více dětmi mají doživotní osvobození od daně z příjmů. Od letoška má být toto osvobození rozšířeno i na matky se třemi dětmi.
Celý obří výdajový program měl jen krátkodobý efekt. Z původní porodnosti 1,25 dítěte na jednu ženu v roce 2010 vystoupala za deset let porodnost na 1,6 dítěte. Od roku 2022 ale porodnost opět klesala a loni už byla pod 1,4 děcka na ženu. K prosté reprodukci populace je přitom třeba, aby se každé ženě narodilo 2,1 dítěte. Pro srovnání: Česko má s mnohem skromnější prorodinnou politikou stejnou porodnost jako Maďarsko.
Poslední v řadě
Efektivita maďarské hospodářské politiky je zřetelně vidět na srovnání ekonomické výkonnosti země s jejími sousedy. Přes rozsáhlé dotace a cenové regulace dosáhla kumulativní inflace v letech 2020 až 2025 neskutečných 52 procent, což je nejvyšší hodnota v Evropě, hned vedle Ruska.
Státní dluh Maďarska dosáhl velmi vysokých 75 procent HDP a stále roste. I země s vysokými schodky v regionu, jako je Polsko nebo Slovensko, mají státní dluh ve výši do šedesáti procent a Česko je se 44 procenty jasně premiantem.
Stejně jako v dohánění ekonomického výkonu EU, kde Česko v HDP na hlavu dosahuje 91 procent průměru Unie, zatímco Maďarsko je na 76 procentech. Před vstupem do EU v roce 2004 dosahovalo Maďarsko kolem 65 procent průměru EU, zatímco Česko 72 procent. Český náskok na Maďary se tak za posledních dvacet let ještě zřetelně zvětšil. Což neplatí třeba pro Polsko, jež nás v posledních letech výrazně dotahuje.
V době minulého režimu se maďarským poměrům říkalo gulášový socialismus. Svoboda byla větší než v Česku a v obchodech se nalézalo dovozové zboží, jaké u nás chybělo. Jenže za cenu obřího zadlužení země následované porevoluční hyperinflací. Nyní to trochu vypadá, že se Viktor Orbán zhlédl v gulášovém kapitalismu. Jak daleko s ním dojde, uvidíme za pár dní.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
