Gulášový kapitalismus: Jak inflace rozhoduje volby a kroky Orbánovy vlády jako odstrašující příklad
V době, kdy válka na Blízkém východě zvyšuje ceny pohonných hmot všude ve světě a vlády hledají způsoby, jak spotřebitelům ulevit, měly by být kroky Orbánovy vlády v Maďarsku odstrašujícím příkladem toho, jak se to nemá dělat. A u samotného Viktora Orbána vzpomínka na tuto blamáž musí právě nyní, před volbami, vyvolávat studený pot. Pro voliče je zkušenost s inflací zásadním motivem pro rozhodování.
Maďarsko zaznamenalo kvůli svým státním regulacím cen v době krize nejvyšší inflaci ze zemí V4. V letech 2022–2023 bylo jasně nejhorší. Roční průměrná inflace dosahovala 14,6 až 17,1 procenta oproti 10 až 15 procentům v ostatních zemích. Stále nejvyšší byla i v posledních dvou letech, kdy Orbánovy ceny rostly o 3,7 až 4,5 procenta, zatímco v Česku a Polsku inflace rychle klesla pod tři procenta. Teprve v posledních měsících nás Maďarsko dohnalo ve zmírňování růstu cen.
Jak to celé vzniklo? Úplně jednoduše. Vírou v sílu administrativních opatření a jejich prospěšnost, kterou mimochodem dodnes sdílejí i někteří čeští voliči.
Destruktivní stropy
Orbánova vláda zavedla hatósági ár (ceny regulované státem) na pohonné hmoty v reakci na prudký růst světových cen energií po pandemii covidu a později po ruské invazi na Ukrajinu. Cílem bylo chránit domácnosti a ekonomiku před inflací a získat politickou podporu. Regulace se týkala maloobchodních cen, ale později zasáhla i velkoobchodní. Zavedena byla už v listopadu 2021. Stanovila fixní cenu 480 forintů za litr benzínu i nafty. V přepočtu to bylo 1,20 až 1,30 eura.
Tyto ceny zpočátku platily pro všechny zákazníky, včetně firem a cizinců. Spotřební daň i DPH zůstaly nedotčeny. Regulace snižovala marže prodejců. Benzínky musely prodávat často za nákupní cenu nebo se ztrátou. Opatření platilo celkem více než třináct měsíců, ale v průběhu času se měnilo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
