Viliam Buchert: Opozice se po volbách v ničem nepoučila. Hledá vůdce i sama sebe
Andrej Babiš se vrátil k moci nejenom proto, že jeho hnutí ANO je už dekádu dominantní politickou silou v zemi. Stalo se tak i v důsledku zklamání části voličů nad kroky kabinetu Petra Fialy. Pět někdejších vládních stran se ale z loňské říjnové volební prohry moc nepoučilo. Některé vyměnily (a lidovci ještě vymění) předsedu, ale jinak jede každá dál po stejném toboganu.
Žádnou změnu nepřinesl ani podzimní sběr v podobě nových poslanců a poslankyň. Opoziční poslanci jsou sice někdy razantní ve sněmovně, jenže svět Babišistánu má většinu a své konkurenty ignoruje. Když si vypůjčíme název slavného eseje Václava Havla, dnešní opozice reprezentuje politickou „moc bezmocných“. Kritici vlády také postrádají společného vůdce a jednotící vize.
Do dalších voleb daleko, ale pokud by to takto mělo pokračovat, vítěz příštího sněmovního klání se bude opět jmenovat Babiš. Jak nepřekvapivé a současně pro zlepšení poměrů v Česku nevábné jméno.
EXISTUJE NĚKDO?
Kdybychom při víkendovém výletu vystoupali na horu Říp a rozhlédli se po opoziční krajině, viděli bychom totéž co kdysi mytický praotec Čech – je to krajina plochá. Při cestě po ní necítíme žádné velké emoce a ani nezažijeme žádné překvapení. Pak se ptáme: Proč bychom se sem vraceli?
Existuje přesto někdo, kdo by to mohl změnit a zavelet z opozičních zákopů k útoku na Strakovu akademii? Martin Kupka, nový šéf ODS, působí inteligentně a slušně. Davy ale neelektrizuje, není to buřič, voliče nechává velmi chladnými. Mucholapkou na ultraliberály a aktivisty chce být šéf STAN Vít Rakušan. Dobrý rétor, jenže zabírá jen na specifickou část opozičních příznivců. Mnozí jiní mají u něj pocit, že to není to pravé ořechové, že je na něm něco divného. Samolibý bukanýr Zdeněk Hřib je občas správně přidrzlý, ale pro mnoho lidí nepříjemný a Piráti jsou příliš vlevo na to, aby mohl být jejich zásah větší. Jak se prosadí na celostátní úrovni predikovaný nový předseda lidovců a politický influencer v jedné osobě Jan Grolich a jihočeský pábitel Martin Kuba, teprve uvidíme.
Shrnuto: Opozice si neuvědomuje, že politická formule 1 se musí jet na plný plyn, na hraně rizika, motory musí řvát a někdy se u toho vybouráte. Protivládní strany zatím sedí ve starých škodovkách, moc sázejí na jistotu. Čas na změnu ještě ale mají.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
