Společné jednání české a slovenské vlády, 31. března 2026, Zámek Nová Horka, Studénka (Novojičínsko).

Společné jednání české a slovenské vlády, 31. března 2026, Zámek Nová Horka, Studénka (Novojičínsko). Zdroj: ČTK / Ožana Jaroslav

Tisková konference premiérů Andreje Babiše a Roberta Fica po společném jednání vlád České Republiky a Slovenska (31. 3. 2026)
Mimořádné jednání vlády cenách pohonných hmot
Mimořádné vládní jednání kvůli cenám nafty
Mimořádné vládní jednání kvůli cenám nafty
Společné jednání české a slovenské vlády, 31. března 2026, Zámek Nová Horka, Studénka (Novojičínsko).
6 Fotogalerie

Dohra česko-slovenské družby: Babiš nedostal nic, komplikuje se mu i sanace areálu Istrochemu

Jiří Sezemský
Diskuze (46)

Za kulisami obnovení společného jednání české a slovenské vlády stojí dlouholeté přátelské i obchodní vazby Andreje Babiše a Roberta Fica. Dnes to však vypadá, že na tom vydělal hlavně Ficův režim, zatímco Česko může jen tratit, a nedaří se ani Babišově slovenskému byznysu.

Ostře zhodnotil obnovené mezivládní konzultace slovenský portál Aktuality.sk. „Český premiér Andrej Babiš jednáním se svým slovenským kolegou Robertem Ficem zradil české zájmy a nedostal za to nic,“ píše komentář. Babiš podle něj legitimizuje Fica jako politika, jehož zjevným a jediným zahraničně-politickým cílem je rozložit EU, jejíž soudržnost je klíčová, aby Evropa dokázala vzdorovat snahám Ruska.

Zrada českých zájmů

„Legitimizuje jeho snahu o ruskou ropu ve střední Evropě v době, kdy Rusko z ní platí své územní zisky na Ukrajině, které zase jen posouvají holínku ruského vojáka blíže k českému území,“ uvedl portál. Babiš přitom nestál Ficovi ani za to, aby oznámil symbolické gesto, že Češi mohou tankovat na Slovensku za stejné ceny jako Slováci.

„Babiš by se tak alespoň mohl tvářit, že něco od Fica za zradu českých státních zájmů dostal. Ale on nedostal nic.“ Český premiér požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Umožňuje nelegálně stanovit vyšší ceny pro zahraniční řidiče a zakazovat export pohonných hmot, což může snížit jejich dostupnost na českém trhu.

Fico jeho výzvu odmítl. Udělá to až po splnění všech podmínek, po obnovení dodávek ropy z Ukrajiny ropovodem Družba poškozeným ruskými útoky. Portál dále připomněl schůzky Fica a ministra zahraničí Juraje Blanára s vrcholnými ruskými politiky v čele s Putinem v době pokračující agrese Ruska. To vrhá stín na důvěryhodnost Česka u západních spojenců.

V současné době to však vypadá, že se komplikují i obchodní zájmy českého premiéra, jenž obelhává prezidenta i veřejnost, že údajně vyřešil svůj střet zájmů. Spíš ho jen zatemnil a podnikatelské aktivity mu zůstávají i na Slovensku.

Chemická bomba

Nyní došlo k posunu v kauze sanace toxických jedů na 138hektarovém území bývalé chemičky Istrochem v Bratislavě. Tento podnik zprivatizovala v roce 2002 společnost Agrofert Holding. Dnes vlastní areál firma Istrochem Reality z Babišova holdingu SynBiol, který zůstává v jeho přímém vlastnictví.

Premiér to odůvodnil tím, že padesátka firem z tohoto holdingu, podnikajícího zejména ve zdravotnictví a realitách, nebere žádné dotace a jiné veřejné prostředky. Sporná je tato legenda už jen proto, že vláda může měnit podmínky podnikání i v těchto oborech. Jen investiční fond Hartenberg, součást SynBiolu, dosahuje ročních tržeb přesahujících 10 miliard korun. Kolik evropských předsedů vlád vlastní holding s takovým finančním objemem? Nikdo.

Kolem bratislavské chemické bomby se loni na podzim rozhořel vážný spor. Krátce po říjnových volbách se sešel Andrej Babiš se slovenským ministrem zahraničí Tomášem Tarabou (SNS). Legendě, že údajně hovořili jen o emisních povolenkách, když ještě ani nebyla ustanovena nová česká vláda, se nechce moc věřit. Proč ten spěch?

Narychlo svolaná schůzka je o to podezřelejší, že krátce poté Taraba navrhl sanaci areálu Istrochemu z veřejných peněz, což by si mohlo podle odhadů vyžádat v přepočtu 8,5 až 17 miliard korun. Babiš na něm chce stavět lukrativní byty a kanceláře. Tento záměr ostře kritizovala slovenská opozice.

Loni v prosinci rozhodl Okresní úřad v Bratislavě, že Agrofert není povinen odstranit ekologické znečištění v areálu Istrochemu. Tím se uvolnila cesta pro sanaci území státem z kapes daňových poplatníků. Slovenská opozice označila tento krok za dárek pro Babiše. Verdikt napadla u krajské prokuratury strana Demokrati, vedená bývalým ministrem obrany Jaroslavem Naděm.

Prokuratura proti Tarabovi

Nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko vyzvala Tarabu, aby přestal jednat jako Babišův agent a rozhodnutí okresního úřadu okamžitě napadl. Zároveň zveřejnila dokumenty, jimiž Agrofert dokladoval údajné splnění podmínek privatizační smlouvy.

„Andrej Babiš se zbavil zodpovědnosti za to obrovské znečištění opravdu neoprávněně,“ uvedla tehdy poslankyně Tamara Stohlová. Privatizační smlouva jasně popisuje škody na životním prostředí v areálu a ukládala Agrofertu investice do ekologie. Dosavadní investice se však dotýkají ekologie jen minimálně.

Krajská prokuratura v Bratislavě nyní dala opozici za pravdu. Podala tři námitky proti rozhodnutím Okresního úřadu v Bratislavě o zastavení řízení o určení povinné osoby za ekologické zátěže areálu Istrochemu. Rozhodnutí úřadu považuje za předčasná, protože dosud nebylo prokázáno splnění zákonných podmínek pro to, aby povinnosti související s odstraněním této zátěže nesl stát.

Babišův agent

Tím se komplikuje Tarabův záměr předložit sanaci Babišova areálu státem do vlády, o čemž mají pochybnosti i někteří ministři. Není to však jediný problém kolem skandálního kšeftu ministra jistě s Ficovým posvěcením. Taraba čelil kritice, že zrušil další potřebné sanace a blokuje projekty jiných ekologických zátěží.

„Z nevyužívaného průmyslového areálu se obratem stane za peníze občanů lokalita se stamilionovou hodnotou (pozn. v eurech) a vlastníky pozemků to nebude stát nic. Na Slovensku je přibližně 2000 environmentálních zátěží s náklady na sanace více než dvě miliardy eur, ale Taraba si vybral několik dnů po setkání s Babišem právě tyto,“ řekl bývalý náměstek ministerstva životního prostředí Michal Kiča.

V této souvislosti se nabízí jiná otázka. Mohl by premiér Babiš počítat s podobným exkluzívním přístupem jiné slovenské vlády, zvláště když před volbami v roce 2023 už ve volebním moratoriu podpořil Fica a Pellegriniho, a jejich největšího konkurenta Progresivní Slovensko označil za to nejhorší, co se může Slovákům stát?

Teď nejde jen o nevkusné a nezákonné zasahování do volební kampaně v sousední zemi, ale i o jeho důsledky. Podepsala by současná slovenská opozice s Babišem „bratrské“ Česko-slovenské memorandum o vzájemné spolupráci? Určitě ne. I proto je zájem zúčastněných aktérů vyřešit prekérní situaci kolem Istrochemu co nejdříve. Slovenské volby jsou už za rok a půl.

Vstoupit do diskuze (46)

Články z jiných titulů