Babiš brousí dluhovou sekeru. Rozpočtový deficit příští rok ještě pořádně naroste
Každý rok už v dubnu začíná ministerstvo financí připravovat státní rozpočet na příští rok. Začíná se hodně nahrubo s odhady růstu ekonomiky a z toho vyplývajícími příjmy. První konkrétní čísla bývají až na začátku prázdnin a finální verze se předkládá vládě poslední srpnový den.
Ale už nyní premiér Babiš začal brousit dluhovou sekeru, aby veřejnost připravil na další brutální nárůst zadlužení oproti letošnímu deficitu, který je naplánován na 310 miliard korun.
V nedávném rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. V České televizi na dotaz, kolik to tak může být, pak konstatoval: „Já číslo nemám. Bude to velké číslo.“ A přitom připustil, že se bude přidávat i na nyní okrouhanou obranu.
Z předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla, jehož úředníci přípravu rozpočtu sledují, vypadlo v rozhovoru pro Seznam Zprávy i hrubé vyčíslení toho, kde porostou rozpočtové díry. Opatření, která budou dál snižovat příjmy, představují pro příští rok například snížení korporátní daně. To je skoro mínus 30 miliard korun. Nyní se hovoří o tom, že ke snížení daně nedojde, ale dojde ve stejném rozsahu ke rychlení odpisu firemních investic. Dalších mínus deset miliard korun představuje převedení poplatků za Českou televizi, Český rozhlas na stát, pokud by to mělo být realizováno.
Pokud bychom se měli vrátit ke zvyšování výdajů na obranu, což Babiš připustil v ČT, tak samotné ministerstvo obrany říká, že bychom tam příští rok měli přidat aspoň šedesát miliard korun. Ale i skromnější obranná politika si vyžádá nějakou desítku miliard korun navíc. Pokud bychom měli udržet výdaje na dopravní infrastrukturu alespoň na úrovni letošního roku, je to plus 80 miliard. Čeká nás dodatečná valorizace plateb za státní pojištěnce ve zdravotnictví. Vybrané pojistné a řádná zákonná valorizace nestačí pokrýt platby zdravotnickým zařízením za péči. A tak zdravotním pojišťovnám hrozí příští rok vážné finanční potíže a stát musí pomoct. Tuto valorizaci už loni odhadoval ministr Adam Vojtěch až na dvacet miliard korun.
To už se dostáváme ke schodku vysoko nad čtyři sta miliard korun a problému splnitelnosti slibu Babišovy vlády, že bude držet veřejné finance bezpečně pod třemi procenty maastrichtských kritérií.
Premiér stále opakuje, že máme veřejné finance zdravější než většina Evropy a můžeme si další zadlužení dovolit. Navíc mají výdaje přinést vyšší příjmy. „Představte si, že máte nějaký podnikatelský záměr a jdete investovat. Tak nejdřív investujete, vznikne vám nějaký dluh. A když ta investice začne fungovat, tak vám začne přinášet peníze, které můžete vlastně použít jako příjem do toho rozpočtu,“ tvrdí Babiš. To sice dobře funguje v privátním sektoru, ale investiční rozhodování státních úředníků o cizích penězích je řádově méně efektivní.
Některé státní investice ale opravdu mohou přinejmenším krátkodobě zvyšovat hospodářský růst a tím i výnosy za daní. Nicméně aby to pomohlo zvrátit zesilující trend zadlužování, musela by po nich česká ekonomika růst několikanásobně rychleji, než jsou její skutečné možnosti.
A především to, že máme zatím stále rozumnou úroveň zadlužení, nám dává jistotu, že se snadněji vyrovnáme s vnějšími otřesy a poklesem ekonomiky doprovázeným růstem nezaměstnanosti. Budeme schopni držet sociální standard a investoři dál budou ochotni nám půjčovat za přijatelný úrok. Podtrhnout si tuto pozici nezodpovědnou rozpočtovou politikou je pak velmi nebezpečné.
