Trumpovy chybné odhady ve válce s Íránem. Ropná krize nahrává Rusku a zaskočila Babišovu vládu
Donald Trump prohlašuje, že válku s Íránem vyhrál. Realita je složitější. Ukazuje se, že neměl připravený plán, co udělá po prvních náletech. Podcenil íránský vliv na obchod s ropou. Začíná dělat vážné chyby, když uvolňuje protiruské sankce.
„Nezastavil jej atentát, ani politicky motivované žaloby, ani systematická očerňovací mediální kampaň. Američané jasně dali najevo, koho chtějí za prezidenta USA. Jsem si jistý, že jeho vítězství přinese prosperitu Spojeným státům a světu mír,“ vítal v listopadu 2024 Andrej Babiš vítězství Trumpa ve volbách a hluboce se mýlil.
Jaká je situace dnes?
Válka na Ukrajině zuří v neztenčené míře. Početná mírová jednání zatím nepřinesla průlom ani přes Trumpovy tlaky na Zelenského, aby jeho země kapitulovala. Sporné je i dobrodružství ve Venezuele, odkud byl unesený diktátor Maduro, ale jeho marxistický režim zůstává u moci a demokratické poměry jsou v nedohlednu.
Spojené státy zaútočily na Írán společně s Izraelem, jehož pohnutky se dají po desítky let trvajících výhrůžkách teokratické diktatury, že ho smaže z povrchu světa, pochopit. Je chvályhodné, že Írán přišel o většinu protivzdušné obrany a velkou část balistických raket i dronů. Vojenské oslabení nevyzpytatelného hráče hrozícího jadernými útoky je plusem, ale o výhře se zdaleka mluvit nedá.
Ajatolláh Alí Chameneí byl sice zabit, ale teokratický režim je stohlavá hydra schopná vygenerovat ještě ortodoxnější nástupce typu Modžtaby Chameneího. Obávané íránské revoluční gardy neztratily moc a vyhrožují svobodomyslným Íráncům ještě tvrdšími masakry, pokud vyjdou do ulic.
Rozporuplné výsledky
Trumpova sázka na revoluci zdola je jeho prvním omylem v rozehrané partii, protože íránský režim projevuje i přes citelné ztráty značnou houževnatost. Pokud nebude svržen a nahrazen umírněnou alternativou, jen stěží bude možné označit Trumpovo tažení za úspěch.
Trump se zároveň dostal do rozporu s ideologií hnutí MAGA, stavějícího na izolacionismu a „neimportování“ demokracie do jiných zemí. Pokud nebude íránské angažmá uspokojivě a rychle vyřešeno, hrozí před podzimními volbami do Kongresu rozkol i u samotných Republikánů.
Většina Američanů zásah nepodporuje, zajímají je spíš domácí problémy. Na Trumpova cla doplácejí hlavně americké importující firmy, což se propisuje do životní úrovně. Ta se ještě může zhoršit po raketovém růstu cen pohonných hmot.
Americká federace zemědělských úřadů varuje Trumpa, že „otřesy v dodavatelském řetězci pravděpodobně ještě více zvýší již tak rekordně vysoké ceny vstupů“. V praxi to znamená, že Spojeným státům kvůli válce v Íránu hrozí rekordní zdražování potravin, a tím i zvyšování inflace.
Špatný Trumpův odhad
S tím souvisí jeden z hlavních problémů íránské akce, který popisuje britský deník The Telegraph. Donald Trump podle kritiků velmi špatně odhadl schopnost Íránu zastavit či ohrozit globální dodávky ropy, což vedlo ke „zcela předvídatelnému“ cenovému šoku.
Íránské uzavření Hormuzského průlivu, tedy přepravní cesty, kterou prochází dvacet procent světové ropy, způsobilo od začátku války prudký nárůst cen plynu i ropy, která kolísavě přesahuje až 100 dolarů za barel. Pokud by konflikt trval déle, mohla by zdražit i elektrická energie a všechny navazující náklady.
Mezinárodní energetická agentura nyní uvedla, že válka na Blízkém východě zasáhla trh s ropou ještě větším šokem než krize, jež se rozvinula v sedmdesátých letech minulého století. Experti oslovení deníkem The Telegraph prohlašují, že schopnost Íránu zastavit tankery plující průlivem neměla amerického prezidenta překvapit.
„Je tu spousta chybných odhadů,“ uvedl Eric Heginbotham z programu bezpečnostních studií Massachusettského technologického institutu. „Kdyby se zeptali analytika v Pentagonu nebo kdekoli jinde, řekl by vám, že je to velký problém.“
Zpráva společnosti, kterou řídil Trumpův dnešní ministr energetiky Chris Wright, předpovídala, že rostoucí konflikt s Íránem „významně zvýší globální ceny ropy“, a varovala před dopadem na Hormuzský průliv. Přesto to dnes vypadá, že je Bílý dům zaskočen eskalující ropnou krizí a nemá pádnou odpověď, jak na ni reagovat.
Důsledkem zrušení sankcí
Strategickou úžinu mohou blokovat drony, což se projevilo zásahy tří tankerů, které minulý týden znovu vyvolaly prudký růst cen ropy, píše The Telegraph. Pokud blokáda bude pokračovat po zbytek měsíce, „ceny ropy, zejména rafinovaných produktů, překročí maxima z let 2008 a 2022,“ varovala investiční banka Goldman Sachs.
Vojenští analytici listu Wall Street Journal sdělili, že znovuotevření průlivu by mohlo vyžadovat pozemní operaci, která by pravděpodobně vedla k mnohem vyšším ztrátám mezi americkými a spojeneckými silami.
Trump ale zatím nevykazuje žádné známky ústupu a trvá na tom, že cena ropy není problém. „Předpokládal jsem, že budeme trochu zasaženi, ale pravděpodobně jsme byli zasaženi méně, než jsme si mysleli, a za chvíli se vrátíme do starých kolejí,“ uvedl v téže době, kdy se ceny šroubovaly nahoru.
O Trumpově bezradnosti svědčí jeho další krok, kdy rozhodl o zrušení amerických sankcí na měsíc proti zemím nakupujícím ruskou ropu. Uvolňování protiruských sankcí, což posiluje schopnost Kremlu financovat válku, považuje za chybu německý kancléř Friedrich Merz. Krátce předtím jej odmítla skupina ekonomicky vyspělých zemí G7.
Vzniká tak další problém, pokud se původně krátká operace protáhne. Bude mít zásadní dopady nejen na světovou ekonomiku včetně České republiky, ale na válku na Ukrajině, která se dostává stranou veřejného zájmu. Naštěstí nemá zásadní vliv na objem evropské pomoci Ukrajině, ale dílčím problémem může být snížení možnosti nakupovat další americké zbraně, masově spotřebovávané v Íránu.
Babiš v kleštích
Premiér Babiš, adorující Donalda Trumpa a usilující o návštěvu Bílého domu, se dostává do kleští. Je pod silným tlakem americké administrativy kvůli nehajitelnému snižování výdajů na obranu. Současně hájí válku v Íránu a dostává ochutnávat její ovoce. Vláda je konfrontována se skokovým zdražováním pohonných hmot, na které nemá recept.
Může být, jsou to vnější vlivy. Potom ale vyznívá pokrytecky kritika ANO předchozí vlády po vypuknutí války na Ukrajině, že s rostoucími cenami pohonných hmot nic nedělá. Kdo na to nejvíc doplatí? Nízkopříjmoví voliči koalice, jimž slibovala mír, a že bude líp.
