Petr Havel: Konec snů o levnějších potravinách. Válka na Blízkém východě je zdraží
Ještě počátkem tohoto měsíce nasvědčovalo vše tomu, že minimálně v první polovině letošního roku ceny potravin v ČR téměř neporostou a budou spíše stagnovat a některé by mohly i dočasně mírně klesnout. Válečný konflikt na Blízkém východě ale vše změnil, takže za potraviny si letos připlatíme více, než jaká byla dosavadní očekávání.
Zatím ale nelze říct, jak velké zdražování spotřebitele v naší zemi čeká. Je ale zřejmé, že náklady na produkci zemědělských surovin a potravin se patrně i výrazně zvýší, což bude samozřejmě záležet na tom, jak dlouho konflikt potrvá a jak dlouho bude uzavřena plavba lodí přes Hormuzský průliv.
Na zemědělce a částečně i na výrobce potravin přitom válka na Blízkém východě dopadne hned v několika oblastech. Stejně jako pro všechny se i pro zemědělce zvýší ceny pohonných hmot, které již v současné době výrazně rostou. Náklady za naftu přitom tvoří významnou položku především v rostlinné výrobě, v níž v současné době vrcholí jarní příprava půdy pro budoucí úrodu, a spotřeba nafty je tak vyšší než po většinu kalendářního roku s výjimkou sklizní.
Dalším faktorem zvyšujícím náklady zemědělců a potravinářů jsou a budou rostoucí ceny energií, například plynu. Speciálně pro zemědělce je do třetice negativním důsledkem válečného konfliktu rostoucí cena průmyslových dusíkatých hnojiv, které se do EU dopravují v nemalé míře (nejméně z 25 procent) právě přes zmiňovaný Hormuzský průliv. Cena hnojiv sice zřejmě nevystoupá tak vysoko, jako tomu bylo po začátku války na Ukrajině, již nyní se ale zvýšila o desítky procent. V této souvislosti lze jen připomenout, že tehdy se ceny některých hnojiv zvýšily dočasně až o 500 procent.
Problém je, že není zcela zřejmé, jak velké zásoby hnojiv mají evropští i naši zemědělci ve skladech. Evropské zemědělské organizace COPA-COGECA tvrdí, že zásoby jsou malé, neboť v lednu letošního roku se do EU dovezlo meziročně o 80 procent hnojiv a komponentů k jejich výrobě méně. Naproti tomu podle Evropské komise se dusíkatých hnojiv a komponentů dovezlo výrazně více v prosinci loňského roku, a prodejci a výrobci hnojiv by tak měli být dočasně předzásobeni. Podle kvalifikovaných odhadů by měli mít zemědělci v současné době zásoby zhruba na půl roku, což ale znamená, že dražší hnojiva budou muset pro letošní sezónu tak či tak dokupovat.
Kromě války na Blízkém východu ale pro zemědělce (a z hlediska cen potravin i pro spotřebitele) neskýtá příliš optimismu ani dosavadní vývoj počasí. Z dat Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že zásoby vody ve sněhu byly letos velmi nízké, počátkem března byly na 14 procentech dlouhodobého průměru pro devátý týden v roce. Vzhledem k současnému teplému počasí sníh navíc velmi rychle taje a voda z něj se nezadrží v půdě tolik, jako by tomu bylo při pomalém odtávání. Teplé počasí kromě toho urychluje vývoj vegetace, což zvyšuje výpar vody a dále tak snižuje množství vody v půdě. Stále větší hrozbu tak pro zemědělce představuje riziko sucha, ani tím to ale nekončí. Stejně jako každý rok lze i letos očekávat dočasný vpád arktického vzduchu do střední Evropy. Pokud bude intenzivní (a takové prognózy existují) a vegetace bude zároveň v pokročilém stadiu vývoje, hrozily by letos opětovně škody způsobené mrazy, nejvíce logicky na ovocných stromech, ale také na zelenině nebo řepce, která poměrně časně kvete.
Kombinace nepřízně počasí a zvýšených nákladů na pohonné hmoty, energie a hnojiva generuje vysokou pravděpodobnost růstu cen zemědělských komodit a následně i potravin. To se zřejmě projeví už ve statistikách za letošní duben, kdy by mohli spotřebitelé pocítit zdražení těch produktů, které budou již zatížené vyššími náklady. Pro spotřebitele dobrou (ale pro zemědělce další špatnou) zprávou je nicméně aktuální setrvalý pokles cen mléka a mlékárenských výrobků. To je dáno přebytkem mléka na světových i evropských trzích i na trhu našem a tento trend má alespoň nějakou dobu ještě pokračovat. Pro zemědělce je ovšem pokles cen mléka velký problém, jde totiž o komoditu, která producentům mléka zajišťuje cash-flow (provozní kapitál). Vícenáklady na produkci mléka by ale mohly pokles cen mléka zastavit, stejně jako jarní a letní období, kdy se produkuje méně mléka o nižší tučnosti. Ani pokles cen mléka a výrobků z něj tak nebude zřejmě dlouho trvat.
