Babišovo ostudné vykrucování před kancléřem Merzem. Česko upadá mezi nespolehlivé outsidery
Andrej Babiš se krátce sešel s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Společná tisková konference ukázala vážné rozdíly posouvající Česko do tábora evropských potížistů. Český premiér přitom neváhal překrucovat realitu.
Babišova vláda se místo posilování spojeneckých vazeb pokouší resuscitovat kontroverzní projekt Visegrádské čtyřky stojící kvůli proruským postojům maďarské a slovenské vlády na okraji evropské scény. Tento problém se objevil i na tiskové konferenci premiéra Babiše a kancléře Merze po jejich schůzce v Berlíně.
Babiš nepřesvědčil
Merz pouze ocenil pokračování muniční iniciativy, jinak mluvil k domácímu publiku. Hnutí ANO ji přitom chtělo zrušit a jeho koaliční partner SPD ji chce zrušit i nadále. Babiš musel couvnut pod tlakem NATO. Jediným hubeným výsledkem setkání s nejvlivnějším politikem Evropy je Babišova výzva k dálničnímu propojení Německa a Česka u Chebu.
Babiš fabuloval, když tvrdil, že obě země mají stejný pohled na pomoc Ukrajině. Jeho vláda nechce spolufinancovat muniční iniciativu a výrazně ořezává i humanitární pomoc okupované zemi. Spolu s Robertem Ficem a Viktorem Orbánem negarantuje existenčně důležitou půjčku Kyjevu a vyvazuje se ze spolupráce v Koalici ochotných, zhruba třicítky zemí podporujících Ukrajinu.
Merz musel vědět, že jeho partner na tiskovce nemluví pravdu, ale diplomaticky se vyhnul narážkám, stejně jako u jeho dalších rozporuplných reakcí na dotazy českých i německých novinářů. Před touto schůzkou se spekulovalo, že chce kancléř testovat Babiše, jestli příliš nevplouvá do tábora Orbána a Fica.
Český premiér tyto obavy nerozptýlil, naopak potvrdil. Na přímý dotaz, co říká fungování V4, odpověděl: „Visegrád nyní nefunguje. Důvodem jsou špatné vztahy mezi Polskem a Maďarskem.“ Jinými slovy, vše by bylo v pořádku, nebýt polského premiéra Donalda Tuska, jenž chce vyvést Polsko ze spolku troublemakerů a zapojit se do Merzova spojenectví šesti největších evropských ekonomik E6.
„Husákovská“ bratrská spolupráce
O současné úrovni V4 svědčí aktuální zprávy, že Orbán a Fico považují Ukrajinu za většího nepřítele než Rusko. Blokují pomoc Ukrajině i sankce proti Ruské federaci. Pomatený maďarský premiér, obávající se volební porážky, varuje před ukrajinskou invazí.
Babišova vláda navzdory mnoha varovným signálům, nebo právě proto navázala čilé kontakty nejen s Orbánem, partnerem ANO v unijní frakci Patrioti pro Evropu, ale především s Ficovou vládou. Chce s ní podepsat „Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou“. Tento „husákovský“ dokument prakticky završuje úzké osobní i byznysové vazby Babiše a Fica.
Ještě větší zádrhel nastal při otázce německého novináře, proč česká vláda nechce plnit výdaje na obranu. Premiér Babiš znovu nemluvil pravdu, když tvrdil, že chce spojenecké závazky plnit. Před domácím publikem to vylučuje. „My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí,“ reagoval nedávno na otázku, jak se postaví k závazku zvyšovat výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP na základní obranu a 1,5 procenta na mezioborové investice do roku 2035.
Nesmyslné výmluvy
Spojence nezajímají výmluvy na minulou vládu, která chtěla trajektorii postupného zvyšování obranných výdajů udržet. Směšná byla Babišova připomínka, že se výdaje na obranu od roku 2014 zvýšily čtyřnásobně, když vlády s ministry obrany za hnutí ANO neplnily ani předchozí závazek dvě procenta HDP.
Za čtyři roky ministrování Martina Stropnického se obranné výdaje pohybovaly kolem jednoho procenta HDP v době příznivého ekonomického růstu. Mírně začaly stoupat až za Lubomíra Metnara, ale poprvé po dlouhé době byly u nás závazky NATO splněny až v roce 2024. Dnes je Česko opět v hledáčku Aliance a Trumpovy administrativy, která vysílá varování, že by mohlo na neplnění dohod doplatit.
„Nejedná se o požadavek ze strany USA, nejedná se o podpis jedné vlády, který může být zrušen jinou vládou, jedná se o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž se každý spoléhá na ostatní,“ sdělil v ostrém projevu americký velvyslanec Nicholas Merrick na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“.
Česko podle něj snížením výdajů na obranu o 21 miliard korun riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v NATO. Tento varovný apel přišel poté, co se ministr zahraničí Per Macinka po návštěvě Washingtonu holedbal, že tento problém americkou stranu údajně nezajímá.
Upadající kredit
Babiš se znovu na tiskovce trapně vymlouval na dědictví „spálené země“. Letos v lednu přitom Alena Schillerová na sněmu ANO prohlásila, že Česká republika „patří do horní čtvrtiny světa“ a „hraje Ligu mistrů“. Skutečnost je taková, že programové prohlášení se zvyšováním výdajů na obranu nepočítá, a spojenci to samozřejmě vědí.
Pro doplnění trapnosti situace: Německo zásadně přehodnotilo obrannou strategii vynucenou současnou proměnou geopolitické situace a razantně zvyšuje výdaje na obranu. Dnes se pohybují kolem 2,4 procenta HDP a Merz oznámil, že chce nových závazků dosáhnout do roku 2029.
Časy se mění a s nimi rychle padá kredit České republiky mezi nespolehlivé outsidery. Premiér Babiš prohlašuje, jak má skvělé vztahy se všemi evropskými státníky i s Donaldem Trumpem. Nic tomu zatím nenasvědčuje. Vládní koalici a jejím voličům je to úplně jedno, mají jiné priority.
