Armáda v ulicích, ropa neteče a volby za rohem. Jak Orbán a Fico válčí s Ukrajinou
Přerušení dodávek ropy z ropovodu Družba zásadně ovlivňuje maďarskou volební kampaň. Viktor Orbán vyslal armádu hlídat kritickou infrastrukturu jako jsou rafinerie, elektrárny a další klíčové složky státu. Spolu s Robertem Ficem viní Ukrajinu z účelového zadržování ropy z politických důvodů a hodlají blokovat evropské peníze pro Kyjev. Může být mezi Budapeští, Bratislavou a Kyjevem ještě dusněji?
Ropovod Družba je mimo provoz od konce ledna, kdy byl poškozen ruskými drony. Ukrajinská vláda tvrdí, že jej stále není možné vrátit do provozu, Fico s Orbánem však požadují, aby toto bylo potvrzeno nezávislými techniky, ideálně vyslanými Evropskou komisí. To zase odmítá Ukrajina s odvoláním na to, že vše dokládají satelitní snímky.
Robert Fico už nechal zastavit dodávky elektřiny na Ukrajinu, což je v době velkého nedostatku elektřiny a tepla v napadené zemi zásadní problém. Orbán pak hrozí zastavením transportu dieselu, který na Ukrajinu proudí z Chorvatska právě přes Maďarsko. A obě země svorně plánují blokovat evropskou půjčku ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu. Tu sice již v prosinci schválila Evropská rada, její provedení však ještě státy EU musí odhlasovat znovu na Radě EU ve formě změny Víceletého finančního rámce, k čemuž je potřeba daný návrh odhlasovat jednomyslně. V tomto je tedy fakt, že Slovensko s Maďarskem mají čím Ukrajině hrozit.
V neposlední řadě se hodí připomenout, že ropovodem družba proudí kromě ruské ropy také ukrajinská, byť tvoří jen něco kolem desetinu průtoku ropovodu. Pokud by tedy Ukrajina skutečně ropu záměrně zadržovala, připravovala by tím o zisky i sebe samu, což se nejeví logicky. Na druhou stranu, Orbánův příběh o tom, že Ukrajina se snaží zasáhnout do maďarských voleb a že maďarskou energetiku cíleně sabotuje, je pro jeho voliče jistě důvěryhodný, spory s Kyjevem žije Maďarsko téměř nepřetržitě poslední čtyři roky.
To vše se odehrává v době, kdy v Maďarsku zbývá bezmála 40 dnů do parlamentních voleb, před nimiž Orbánova strana Fidesz poprvé po 20 letech delší dobu prohrává v průzkumech. Zřejmě i proto Orbán staví na obavách z války: k infrastrukturním objektům vyslal armádu, mluví o možném nebezpečí z Ukrajiny a odvolává se přitom na maďarské tajné služby. Maďarsko navíc od začátku války žije v tzv. „stavu válečného ohrožení“, což je jakýsi předstupeň nouzového stavu jaký známe u nás a umožňuje vládě některé věci schvalovat bez hlasování v parlamentu.
Téma války je v maďarské kampani všudypřítomné. Orbánovy volební mítinky nesou název „proti-válečné shromáždění“, celá jeho strana trvale říká, že v sázce je v těchto volbách mír vs. válka. Už teď je navíc jasné, že stav válečného ohrožení bude platný i přes volby, nedávno se oznámilo jeho několikáté prodloužení.
Mezitím tento týden vyšly dva průzkumy k maďarským volbám. V jednom vede Orbánova strana Fidesz o 5 %, ve druhém naopak prohrává se stranou Tisza o 20 %. Takhle velký rozdíl je dán tím, že v Maďarsku jsou průzkumové agentury tradičně spojeny s tou či onou stranou politického spektra. Velké manko Orbána vyšlo v agentuře Médián, která vyrábí interní průzkumy pro opoziční strany, zatímco Orbánův náskok změřil institut Nézopont, otevřeně navázaný na Orbánovu vládu. Volby tak zůstávají otevřené, byť momentálně je i dle sázkařského webu Polymarket favoritem Orbánov soupeř Péter Magyar. Zda pokračování ropné krize a rozkol s Ukrajinou pomůže spíše jemu, nebo Orbánovi, uvidíme až z volebních výsledků v dubnu.
Situaci s ropou na Slovensku a v Maďarsku jsme probírali také v nejnovější epizodě podcastu Padni komu padni, jejíž neplacenou část si můžete pustit níže. Celé epizody Padni komu padni a přístup k bonusům naleznete na stránce padnikomupadni.cz
