Jiří Sezemský: K Moskvě čelem, ke spojencům zády. Vláda chce otupit boj proti hybridním hrozbám
Vláda Andreje Babiše chce otupit boj proti hybridním hrozbám a dezinformacím s odůvodněním, že má jiné priority. Jde tak v protisměru s chováním většiny evropských vlád nepodceňujících současná geopolitická rizika. Fialova vláda přitom paradoxně čelila kritice, že s nimi nebojuje dostatečně důsledně.
Změna kursu
Po nástupu Donalda Trumpa končí starý řád postavený na pravidlech a silné transatlantické vazbě jako záruce evropské bezpečnosti. To vyvolává nutnost rychle se adaptovat na nové poměry. Mnohé evropské země – zejména bývalé sféry sovětského vlivu – čelí masívní hybridní válce s cílem oslabit jednotu EU a podpořit vlády nakloněnější zájmům Moskvy.
Babišův kabinet je u moci dva měsíce a jeho konkrétní kroky pomíjejí rizika nové doby. Jak vážně může být brána u spojenců země, jejíž předseda Poslanecké sněmovny nepovažuje Rusko za hrozbu? Jaký respekt může mít český premiér, jenž ve společenství Orbána a Fica negarantuje půjčku Ukrajině a odmítá zvyšovat výdaje na obranu v souladu se závazky NATO?
Změna rétoriky vládní koalice je ve viditelném rozporu s prezidentem Petrem Pavlem, který se stává hlavním terčem místní dezoscény. Neměly by však zapadnout exekutivní či legislativní kroky a záměry, které novou rétoriku potvrzují v praxi a odklánějí nás na okraj Evropy.
Snížení pomoci Ukrajině
Vláda pod mantrou údajného šetření ořezává pomoc Ukrajině. Nezní to příliš věrohodně v situaci, kdy v rozporu se zákonem zvýšila původně navržený schodek státního rozpočtu o 64 miliard korun. Nová linie zní, že koalice odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a zaměřuje se na humanitární podporu, kterou ovšem výrazně snižuje.
Hnutí ANO a SPD slibovala zrušit muniční iniciativu, ale Babiš pod tlakem vedení NATO a Trumpovy administrativy otočil někam na půl cesty. Česká vláda bude tuto pomoc koordinovat za předpokladu, že ji zafinancují jiné země. Nejistota budoucnosti kolem této iniciativy se spolupodepsala na vlažnějším zájmu donátorů na jejím financování.
Podle agentury Reuters je pro letošní rok zatím zajištěno 1,4 miliardy eur z plánovaných pěti miliard, kolik bylo vybráno i loni. Vrchol pokrytectví předvedl premiér Babiš, který sondoval možnosti financovat dodávky munice ze schválené půjčky EU ve výši 90 miliard eur Ukrajině, již krátce předtím odmítl garantovat.
Vypočítavost, kdy česká vláda stopla pomoc Ukrajině na nulu a nyní chce profitovat prostřednictvím dodávek domácích firem, které zaplatí někdo jiný, se zřejmě nesetká s velkým pochopením. Čím méně velkorážové munice ovšem dostane ukrajinská armáda z iniciativy tvořící 43 procent dodávek, tím lépe pro kremelskou válečnou mašinérii.
Nahrávky Kremlu
Vláda ANO, SPD a Motoristů současně výrazně omezila humanitární, stabilizační a rozvojovou pomoc Ukrajině. Snížila ji z jedné miliardy korun ročně do roku 2030 na polovinu, což ohrožuje podporu důležitých humanitárních aktivit na Ukrajině, ať už zdravotní péče, obnovy škol, nebo distribuce potravin. Necitlivé škrty se odehrávají v době, kdy Kyjev a další ukrajinská města trpí energetickou krizí po masívních útocích ruské armády. Tento výpadek suplují soukromé sbírky na generátory a záložní baterie. Jen iniciativa Dárek pro Putina na ně vybrala téměř 200 miliónů korun, vláda posílá 10 miliónů.
Nejostudnější jsou zásahy ministra zahraničí Petra Macinky, jenž v rámci škrtů humanitární pomoci v řadě zemí zrušil psychosociální podporu pro školy a děti na jižní Ukrajině ve výši 3,3 miliónu korun. Nejde o úspory, ale o nechutně cynické gesto, jak se vláda staví i k nejohroženějším skupinám v okupované zemi. Proto je dobře, že tento projekt převzal pražský magistrát, když se na této pomoci shodlo zastupitelstvo napříč politickým spektrem.
Každé snížení či zpochybnění vojenské či jiné pomoci Ukrajině je vodou na mlýn Kremlu v rámci rozehrávaných hybridních válek. Babišova vláda nelení ani na tomto poli. Agilní je opět Macinka, jenž v rámci rozsáhlé reorganizace resortu zrušil sekci zabývající se hybridními hrozbami.
Za svobodu dezinformací
Pod tlakem se ocitá i Centrum proti hybridním hrozbám, což je specializované pracoviště pro analýzu těchto hrozeb a dezinformací, zastřešené ministerstvem vnitra. Založila je Sobotkova vláda za asistence hnutí ANO v roce 2017 a dnes je trnem v oku všem bojovníkům proti potírání dezinformací.
Pro zrušení centra se krátce před volbami vyslovil Radek Vondráček (ANO), jenž plédoval i za uvolnění prostoru pro ruská státní média blokovaná na úrovni EU. Ministr vnitra Lubomír Metnar se k jeho fungování nevyjádřil, ale pravděpodobně ho čekají zásadní změny. Směr nastínil poslanec SPD Jiří Koten. „V této souvislosti se nabízí kontrola financování a činností politických nevládních neziskových organizací, které mají zcela zásadní negativní vliv na vnitřní bezpečnost a rozdělování společnosti ve spolupráci s vybranými médii,“ uvažuje Koten, který jasně vykládá karty, kde vidí hlavní „hybridní“ nebezpečí.
Vláda současně rozpustila odbor strategické komunikace, tzv. STRATKOM, jenž měl více či méně úspěšně posilovat ochranu veřejnosti před dezinformacemi. Podle premiéra Babiše zkrátka „není potřeba“.
Nešťastný signál
Kabinet proti původnímu návrhu výrazně snížil rozpočet Bezpečnostní informační službě (BIS) o 300 miliónů korun a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) o 105 miliónů, před čímž varují bezpečnostní analytici.
„Snižování plánovaného rozpočtu pro BIS a NÚKIB v době, kdy ruská informační válka proti Česku a celé Evropě zesiluje, vysílá velmi nešťastný signál. Hybridní hrozby nejsou abstraktní pojem. Jde o cílené operace, jejichž cílem je rozkládat důvěru ve stát, instituce i demokracii. Rusko tyto aktivity vede systematicky a dlouhodobě a nešetří na nich prostředky,“ varuje expert na média a komunikaci Vladimír Michna.
Čelný bojovník za volné šíření dezinformací Radek Vondráček má ještě jeden cíl. Hned po volbách avizoval zrušení paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc namířeného proti špiónům zejména ruské a čínské provenience sbírajícím u nás citlivé informace.
Tyto snahy částečně přibrzdil Ústavní soud, který zamítl stížnost skupiny senátorů a neshledal tuto právní úpravu protiústavní. „Jsou-li odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům,“ stojí v jeho nálezu.
To však nebrání ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi v záměru příslušný paragraf zrušit nebo „vykostit“, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A jistě to není poslední slovo, kdy se Babišova vláda obrací k Moskvě čelem a ke spojencům zády.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
