Válka Pavla a Macinky: Zažíváme trumpizaci České republiky, připravme se na ohňostroje hysterie a tuposti
Spor o (ne)jmenování Filipa Turka ministrem přerostl do otevřené války prezidenta Petra Pavla a vládní strany Motoristé sobě, kterou v tomto souboji reprezentuje její předseda Petr Macinka. Ten už před Vánoci říkal, že pokud hlava státu v případě Turka neustoupí, tak bude s Pavlem bojovat. Stalo se. Ovšem způsob, že si někdo vyřizuje účty přes nějaké sms zprávy či sociální sítě, dál devastuje českou politiku. Politické střety, které jsou z logiky věci někdy velmi ostré, se mění v exhibici tuposti, u které vidíme trumpizaci naší politické scény.
Zrušení pondělní schůzky nejvyšších představitelů státu na Pražském hradě bylo podivné. Výmluvy premiéra Andreje Babiše, že se to nestihlo kvůli dlouhému jednání vlády i kvůli tomu, že členové kabinetu neměli u sebe mobily a nestihlo se to s Hradem pořádně „vykomunikovat“, jsou infantilní. Ta schůzka se neuskutečnila, protože to Babiš neohlídal (což svědčí o jeho slabosti) a zejména šéf sněmovny Tomio Okamura a ministr Macinka se rozhodli s prezidentem válčit.
Způsob, jakým k tomu přistupují někteří zástupci nové vládní moci, připomíná jednání vezíra z Bílého domu, Donalda Trumpa. Okopávání kotníků, hloupé zprávy mobilem, vypjaté příspěvky na sociálních sítích a kroky, které mají prezidenta Pavla donutit k ústupkům. Ten se ale rozhodl, že Filipa Turka nikdy nejmenuje ministrem. Jistě, je to nevhodný kandidát na takovou funkci, ale prezident se tím současně sám dostal na hranu ústavnosti. Vyřešit to snad mohla kompetenční žaloba k Ústavnímu soudu, ale tu nikdo nepodal. Místo toho vidíme třenice a slyšíme silná slova.
Přitom v zákulisí už střet Pražského hradu, vlády ze Strakovy akademie a ministerstva zahraničních věcí z pražského Černínského paláce běží naplno.
Vláda na svém zasedání v pondělí pokrátila rozpočet Pražského hradu z 500 milionů na 420 milionů korun. A to je podstatný zářez.
Macinka také v úterý odpoledne navrhl, aby prezident nevedl delegaci země na letní summit NATO v Turecku. A to by byla pro Pavla určitá potupa.
Vláda také nechce jmenovat velvyslance země, kteří byli vybráni už před časem. A to se souhlasem prezidenta. Opět v tom najdeme osobní rovinu. Na post velvyslance měl zamířit i Jaroslav Zajíček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Pojede? Nepojede? O místo ambasadora v Římě se zase hlásí poslanec Motoristů sobě Karel Beran. Toho chce vláda prosadit za každou cenu, i když v původní nominaci nebyl.
Naschvály směrem k Hradu budou přitom pokračovat dál až do doby, dokud bude vládnout Babišova vláda ve stávající sestavě. Nečekejme nic jiného. Možná, že Babiš bude s Pavlem spolupracovat, ale od Okamury a Macinky to nečekejme. Zprávy, které odeslal směrem na Hrad ministr zahraničí Macinka, tomu nasvědčují.
Prezident Pavel se vůči způsobu komunikace, kterou vede Macinka, správně ohradil, ale ani on by neměl propadat hysterii. Naštvání nepředstavuje sílu. Pavel ve svém mimořádném vystoupení v úterý například řekl: „Podávám podnět bezpečnostním složkám a hodlám postoupit zaslané zprávy právníkům k posouzení, zda se nejedná o naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání.“ Když někdo považuje politickou blbost a neomalenost za vydírání, tak to také není dobré řešení.
Textař, dramatik, malíř a kdysi i politik, František Ringo Čech, před více než čtyřiceti lety napsal vtipnou hru Dívčí válka. Teď by mohl napsat o současné české politice pokračování pod názvem Klučičí válka. Asi by to bylo opět vtipné. Jenže skutečná válka Pražského hradu s částí kabinetu není vůbec vtipná. Poškozuje to obraz České republiky, který je už i tak občas rozmazaný. A pokud převládne tupost a hysterie, může být ještě hůř.
