Politické strany nad propastí. Co může zachránit skomírající TOP 09 a KDU-ČSL?
S prohrou současné opozice ve volbách se SPOLU, minimálně rétoricky, rozpadlo. Všechny tři strany, tj. ODS, TOP 09 a KDU-ČSL čekal, anebo brzy čeká volební kongres, kde se zvolí nové vedení do opozičních časů.
TOP 09 měla sněm jako první, zvolila si na podzim předsedou Matěje Ondřeje Havla. Havel není v záviděníhodné situaci; je předsedou strany, která v roce 2010 vstoupila na středo-pravou část volební spektra se slušnou šancí převzít vedoucí roli na pravici namísto ODS. K tomu však nedošlo a strana postupně, ale jistě oslabuje. Dnes je v pozici, kdy by nebýt koalice SPOLU pravděpodobně nepřesáhla 5% volební práh.
Podpora TOP 09 se v posledních letech koncentrovala téměř výlučně do Prahy a okolí. Zároveň strana nepřináší nějaké exkluzivní programové návrhy, které by se nelišily od jiných opozičních stran, zejména ODS. Mimo to se zdá, že strana vsadila na jakýsi „virtue signalling“ v podobě vágní akcentace „demokracie a svobody“ a kategorického Antibabišismu. I když minulé volby ukázaly, že na takovou nabídku voliči nejspíš většinově již neslyší.
TOP 09 rovněž nepřináší žádné nové lídry, i když je poptávka stran voličů zaměřena většinově na silné osobnosti a lídry, což dokazuje, ať se nám to líbí, anebo ne, úspěch hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše.
KDU-ČSL je momentálně v podobné situaci, kdy alespoň na rozdíl od TOP 09 disponuje širokou členskou základnou. Nicméně volební úspěchy spíše nemá, rovněž je aktuálně maximálně závislá na koalici SPOLU. Bez ní by se bezesporu sama do Poslanecké sněmovny nedostala. Lidovci sami nikdy nedosáhli na více než 9 % při volbách do Poslanecké sněmovny. Alespoň je u nich možné vidět jistou programovou unikátnost v rámci jejich křesťansko-demokratickém nahlížení na politický program.
Změnou v postupné marginalizaci lidovců může být zvolení Jana Grolicha předsedou strany. Grolich je nesporně jeden z nejznámějších lidovců a velmi úspěšný hejtman Jihomoravského kraje. V minulých krajských volbách získal více než 40 % hlasů – srovnejme s parlamentními volbami, kde SPOLU získalo 27 %, ačkoliv byl lídrem kandidátky sám premiér Fiala.
Stále platí otázka, zda je vůbec myšlenka křesťansko-demokratické politiky pro voliče lákavá a zda i pod jeho vedením bude strana schopna získat více než 5 %, natož více než 10 %, hlasů.
Řešením marginality TOP 09 a KDU-ČSL, které však tvoří určité póly pravicové politiky, může být vplynutí těchto stran do ODS jako zastřešujícího subjektu na pravé části spektra. S tím by se však nutně musela upravit organizace strany tak, aby efektivně fungovaly frakce, které by byly tvořeny třeba bývalými politiky z TOP 09, anebo KDU-ČSL.
Fúze do jedné strany nabízí oproti předvolební koaliční spolupráci efektivní nástroj, jak nabídnout srozumitelný a detailní program. Při koaliční spolupráci totiž i menší strany lpí na svých postojích, ze kterých třeba z nějakých důvodů „neuhnou“. To pak nutně směřuje k nutnosti většího kompromisu, jehož důsledkem je vágnost a vyprázdněnost programové nabídky. Zřetelně to ukázaly minulé parlamentní volby, a hlavně volby do Evropského parlamentu.
