Petr Havel: Ceny dřeva a výrobků z něj porostou. I bez vlivu Lesů ČR
Nábytek, stavební materiál nebo třeba hudební nástroje – nejen u těchto výrobků lze v budoucnosti očekávat z mnoha důvodů postupný růst cen. A s vysokou pravděpodobností tomu nezabrání ani změna v čele státního podniku Lesy České republiky (LČR), kterou provedl jen pár dní po nástupu do funkce nový ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Právě růst cen dřeva v době působení odvolaného generálního ředitele LČR Dalibora Šafaříka měl být podle ministra hlavním důvodem změny v čele státních lesů, která se navíc očekávala. LČR totiž byly v minulosti a fakticky po celou dobu své existence předmětem kritiky, ať už to byly veřejné zakázky, přístup v době kůrovcové kalamity nebo kvůli velkému vlivu na lesní hospodaření a ceny dřeva v ČR. To je ale dáno zejména skutečností, že LČR hospodaří na zhruba polovině lesních ploch v naší zemi. To je historický odkaz někdejšího zestátnění lesů v předlistopadovém režimu.
Skutečností je, že ceny dřeva byly po řadu let v ČR opravdu vyšší než v zahraničí, přičemž hlavním konkurentem ČR je v této oblasti Německo a především Rakousko. Dřevo z tuzemských lesů bylo přitom dražší (podle typu sortimentu) zhruba o 10 procent, v praxi přibližně o 200 až 300 korun za kubík. To se ale začalo měnit právě za působení Šafaříka (ve funkci byl od konce roku 2022), kdy se ceny v ČR začaly s cenami v Rakousku sbližovat. A podle zatím neúplných statistik za loňský rok byly dokonce i o něco málo nižší.
LČR se navíc v posledních letech začaly výrazněji podílet na zlepšení stavu lesních ploch v naší zemi, například prostřednictvím programu „Vracíme vodu lesu“ nebo loni spuštěného projektu „100 ostrovů obnovy přírody“ zvyšující druhovou pestrost organismů vázaných na lesní porosty. Jinými slovy – ne vše dělaly LČR úplně špatně. Navíc je třeba zmínit, že část zisku LČR byl a je příjmem státního rozpočtu, a ze zpeněžení dřeva má tak prospěch i ČR a při prodejích dřeva také drobní soukromí vlastníci lesů.
Vyšší ceny dřeva v ČR ale na druhou stranu snižují konkurenceschopnost zpracovatelů dřeva působících v ČR. Ti tak kritikou vedení LČR fakticky prosadili svůj zájem, ale na úkor pěstitelů dřeva. I přesto je ale velmi pravděpodobné, že ceny dřeva i výrobků z něj postupně porostou bez ohledu na vedení státních lesů i bez vlivu LČR na tuzemský trh. Základním důvodem jsou a budou stále rostoucí požadavky na udržitelné hospodaření v lesích generující nárůst nákladů na produkci dřeva. Vyšší jsou ceny sazenic listnáčů i následné náklady na jejich pěstování, vlastníci lesů také mají při těžbách ponechat část jinak vytěžitelného dřeva v lese, čímž se sice zvyšuje biodiverzita, ale snižuje ekonomická efektivita těžeb. Do cen se začne postupně promítat také (zatím odložené) nařízení EU prokazovat, že při produkci dřeva nedochází k nadměrnému odlesňování (EUDR), a kromě toho lze v ČR očekávat rostoucí poptávku po využití dřeva nejen ke stavebním účelům v rámci loni přijaté Strategie pro dřevo.
Vyšší využití dřeva je samozřejmě žádoucí, stejně jako vyšší míra zpracování dřeva přímo v naší zemi (a tedy omezení exportů surového dřeva do zahraničí). Důsledkem vyšší poptávky by ale logicky měl být i růst cen dřeva. Produkty ze dřeva přitom nepatří mezi zboží každodenní spotřeby, a proto nejsou předmětem tak intenzivní pozornosti, jako je třeba vývoj cen potravin. Ceny výrobků ze dřeva ale porostou. Mimo jiné i vzhledem k předpokládanému růstu cen služeb, z nichž mnohé jsou s lesním hospodařením přirozeně spojené.
