Vládní koalice vyhlásila ve sněmovně válku prezidentu Pavlovi, Motoristé tlačí Babiše do kouta
Idealistické představy některých glosátorů o korektních vztazích mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem rychle berou za své. Iniciátorem eskalujících sporů je strana Petra Macinky, která se chová, jako by vyhrála volby, a premiér jen přihlíží.
Motoristé myslí vážně svoje hrozby, že budou bojovat s prezidentem, jenž nevyhověl jejich návrhu jmenovat kontroverzního Filipa Turka ministrem životního prostředí. Pavel poslal premiérovi dopis s právním odůvodněním vycházejícím z nálezů Ústavního soudu. Avizoval svůj záměr dlouho předem a nikoho nemohl překvapit.
Nekonečné spory o Turka
Názory na tento krok se liší, ale jediným odpovědným arbitrem, který mohl tento spor rozřešit, je Ústavní soud po podání kompetenční žaloby. K tomu se však premiér Babiš ani vláda nemají, proto odpůrcům nezbývá nic jiného, než se s tímto stavem smířit. Nedá se totiž předpokládat, že prezident svůj názor změní.
Nelze s tím počítat zvláště poté, co si Motoristé Turkovo jmenování dětinsky vynucují za cenu vyhrocování vztahů s Hradem. Vlastně je to nejspíš jejich záměr, že se mohou na těchto bitvičkách marketingově profilovat. Co se v posledních dnech odehrálo?
Turek regoval na odůvodnění svého odmítnutí oznámením, že na prezidenta podá žalobu na ochranu osobnosti s mizivou šancí na úspěch. Dožaduje se omluvy, jelikož se Pavel údajně dotknul jeho cti, což zní vzhledem k rozsahu a závažnosti jeho afér poněkud eufemisticky.
Macinka se za svoji ikonu postavil svým specifickým „frackovitým“ způsobem. Rovněž vyzval hlavu státu k omluvě. Zpochybnil nezávislost justice při odůvodnění, proč nevolá po podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu, jíž se nebrání ani Pavel.
„Pan prezident si od toho možná slibuje, že když Ústavní soud, který on plně jmenoval lidmi jemu blízkými, tak možná si tímto způsobem v podstatě říká, aby mu Ústavní soud přidal nějaké kompetence,“ spekuluje Macinka, což vyvolalo ostré reakce Hradu i předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy.
Premiér v defenzívě
Premiér Babiš na tyto invektivy nereagoval a naopak vyhověl nestandardnímu návrhu Motoristů, nad kterým kroutil hlavou i jeho ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, aby se Turek stal vládním zmocněncem pro klimatickou změnu a Green Deal. Podle představ Motoristů by jeho role byla jiná, než u běžných vládních zmocněnců.
Turek si od toho slibuje, že bude jakýmsi stínovým ministrem životního prostředí, který bude resort řídit pod Macinkovým oficiálním krytím. O tom svědčí jeho vyjádření pro CNN Prima NEWS, typicky vycházející z jeho arogantního naturelu.
„To ministerstvo nemůže jet na autopilot… Já doufám, že pan prezident dostane rozum a začne dodržovat zákon. Ministerstvo životního prostředí není optické ministerstvo. Bez něj nepostavíte jedinou silnici a nebude bez něj pitná voda,“ uvedl Turek, jako by bez jeho účelově vytvořené „trafiky“ resort zkolaboval.
Turkova pozice ještě není právně ošetřena, ale není ničím jiným než trucpodnikem vůči Hradu. Posvětil ji prý „dočasně“ Babiš, aby aspoň na chvíli uklidnil rozbouřené vody kolem této postavy, nabalující na sebe jeden problém za druhým. K další eskalaci sporů s prezidentem došlo už o několik dní později na plénu Poslanecké sněmovny.
Válka s Hradem eskaluje
Vládní koalice podle očekávání při hlasování o důvěře vládě uspěla 108 hlasy koaličních poslanců. Plným počtem hlasů podržela i předsedu sněmovny Tomia Okamuru, čelícímu návrhu opozice na odvolání. Odmítla i distanc od jeho novoročního projevu, který by se slušně vyjímal i v nejznámějších propagandistických pořadech Vladimira Solovjeva a Olgy Skabejevové na ruských státních televizních kanálech.
„Zlatý hřeb“ koaliční dílny však přišel nakonec této schůze, jež přijala hlasy ANO, SPD a Motoristů usnesení vymezující se proti Hradu. Navrhli ho Motoristé. Vládní poslanci vyzvali prezidenta republiky, aby „respektoval Ústavu a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi“.
Prezidentská kancelář bere usnesení na vědomí, „Poslanecká sněmovna může v dané věci zaujímat stanoviska, je to její nezadatelné právo, ale nemůže prezidentu republiky ukládat povinnosti ani stanovovat, jakým způsobem má postupovat.“
Macinka opáčil, že by prezidentu „dopřál trochu času si to ještě rozmyslet a zamyslet se nad tím, protože on se teď dostává do situace, že významné ústavní instituce stojí teď proti němu“. Co na tuto zpupnost předsedy strany, která ve volbách získala zhruba desetinu hlasů prezidenta Pavla v přímé volbě, říká Babiš? Nic, přičemž usnesení podpořil.
Babiš mlčí
Premiér usiloval o korektní vztahy s prezidentem, který je podle Ústavy vrchním velitelem ozbrojených sil a zastupuje Českou republiku navenek. Z tohoto důvodu by bylo žádoucí, aby tito ústavní činitelé našli aspoň elementární shodu, což by si Babiš kvůli přesahu do Evropy zřejmě přál.
Rozjetí Motoristé jsou však jiného názoru a válku s Hradem stupňují. Jsou součástí vlády, za kterou je premiér Babiš odpovědný a nesourodá koalice držená pohromadě osobními a byznysovými zájmy se mu vymyká z opratí. Není schopen ukočírovat Macinku, Turka ani Okamuru, a ti jeho slabosti využívají.
Prezident se opírá o jiný voličský elektorát než jeho soupeř v prezidentské volbě a je otázkou, jak dlouho si nejapné okopávání kotníků nechá líbit. Dokud šlo jen o poštěkávání šestiprocentních macinkovců, mohlo ležet pod jeho rozlišovací schopností. Pokud však premiér Babiš připustil, že do svých sporů s Hradem zatáhnou celou sněmovnu, je to už na pováženou.
