Kdo přijme funkci nelítostného řezníka aneb Českou poštu nutně čeká další kolo škrtů a uzavírání poboček
Nebuďme překvapení, tento krok se dal očekávat. Ministr vnitra Lubomír Metnar před pár dny odvolal z funkce generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána. Oficiální důvody byly dva – dlouhodobě neuspokojivý stav hospodaření a rozdílné představy o budoucnosti a vedení podniku. Zatímco ten druhý důvod lze označit jako běžný či obvyklý – přichází nový ministr a má jinou představu – u toho prvního důvodu je potřeba se zastavit a na rovinu si přiznat, že dělat ředitele tohoto zkostnatělého molochu je skoro sebevražedná mise. Současný stav je totiž výsledkem dávných chyb a nedotažených polovičatých řešení.
Ještě tu uveďme několik čísel. Za loňský rok očekává Česká pošta ztrátu okolo 400 milionů korun. Je to sice o 850 milionů méně, než v roce 2023, ale stále je to ztráta. Nižší manko je navíc způsobeno úspornými opatřeními, uzavíráním poboček a rozprodejem majetku. Jinými slovy, Česká pošta si na sebe svojí činností nevydělá, je to černá díra na peníze. Podnik je trvale ve ztrátě od roku 2018. Naposledy skončila pošta v černých číslech v roce 2017, kdy si vydělala 110 milionů korun. V následujících letech ať bylo u moci ANO s ČSSD nebo koalice SPOLU se Starosty hospodaření skončilo vždy prodělkem. Poštu proto není možno používat jako klacek v politických kampaních. Máslo na hlavě mají oba tábory.
Při hledání chyb nebo zárodku současného stavu je proto potřeba jít proti proudu času do historie ještě hlouběji. Přibližně v letech 2008 až 2014 byla doba, kdy v řadě států pozvolna probíhala transformace tamních pošt, jejich nabídky a znovu se definovala jejich úloha a význam ve společnosti. Vše se dělo v reakci na rozmach digitalizace, kdy řadu věcí už bylo možné vyřídit digitálně a e-mailem a na trhu se začaly etablovat doručovatelské společnosti, které svůj byznys byly schopny postavit na nabídce doručování zásilek od dveří ke dveřím. Tyto změny se zásadně projevily v objemu výkonů, které pošty poskytovaly a ukously jim velkou část z jejich tradičních služeb. V některých zemích na to tamní reprezentace adekvátně reagovaly a snažily se přizpůsobit, jinde ne.
Česká republika byla zemí, která byla v této věci velmi zkostnatělá. Chyběla vůle k razantním změnám a potřebným, byť nepopulárním reformám nebo snaha se inspirovat v zahraničí. Společnosti byla zdánlivě ukolébána informacemi, že vše je v pořádku, pošta je v zisku a změny se zavádějí. Ve skutečnosti hospodaření pošty bylo postaveno na nevábném koktejlu, který tvořily nízké mzdy řadových zaměstnanců, časté zdražování základních služeb, nápady udělat z pošt kvazi obchody, kdy zaměstnanci na přepážkách lidem vnucovali časopisy, losy a další zboží a jisté dorovnávací platby ze státního rozpočtu za státem objednané služby. Zkrátka řešila se hlavně příjmová strana a hledaly se nové příjmy, místo toho, aby se šetřilo a redukovalo. Mezi tím si lukrativní služby vyzobali privátní hráči, poště zůstal Černý Petr, byť se prostřednictvím Balíkovny snažila konkurenci postavit.
V roce 2018 Česká pošta poprvé vykázala ztrátu a tu vrší jako sněhovou kouli každým rokem. Když připočítáme odhad loňského hospodaření, bude kumulovaná ztráta pošty za tuto dobu činit 6,2 miliardy korun. Roční hospodaření do kladných čísel dostane pouze rozprodej majetku, propouštění, redukce služeb a další rušení poboček. A to bude bolestivá záležitost, protože Česká pošta stále zaměstnává zhruba 20 tisíc lidí.
Pokus o určitou redukci tu proběhl. Před třemi lety pošta zavřela zhruba 300 poboček a propustila necelé dva tisíce lidí. Už tehdy to vzbudilo obrovskou vlnu nevole. Od tohoto kroku se přitom očekávala finanční stabilizace a ozdravení. Ty se však nedostavily a proto nedávno došlo k odvolání Miroslava Štěpána. Jeho nástupce bude mít nelehkou a nevděčnou úlohu. Bude muset připravit další plán redukce poboček a propouštění. A dlužno dodat, že tento řez bude muset být stejný, možná i větší, než tomu bylo v roce 2023. Jinými slovy, je třeba se připravit na snížení počtu poboček ke 2000 míst. Z některých mikroregionů pošta zmizí úplně a její služby převezme například mobilní pošta, která bude do míst dojíždět například dvakrát týdně a nebo dojde k rozšíření nabídky zásilkových společností i o listovní služby. Ale to je teprve hudba budoucnosti. Otázka tedy zní: kdo vezme za svou tuto sebevražednou misi a přijme post řezníka, který bude sekat, řezat a rušit?
Podtrženo sečteno, Českou poštu čeká krušný rok s řadou bolestivých opatření. Ale je potřeba k nim přistoupit, protože se také může stát, že by tato tradiční značka v řádu jednotek let skončila zcela. Příklad situace v Dánsku, kdy tamní národní poštovní úřad PostNord zcela ukončil po 400 letech doručování papírových dopisů, budiž všem více než dostatečně odstrašujícím případem a varováním.
