Martin Bartkovský: Kdo by měl usednout do premiérského křesla a jak by vypadala vláda jako z pohádky
Poslední politickou aktualitou roku 2025 (doufejme, tento editorial vzniká v polovině prosince) je jmenování vlády Andreje Babiše. Pod stromeček nám ji Petr Pavel nadělil bez Filipa Turka. Než to ale noví ministři z hnutí ANO, SPD a od Motoristů naplno rozbalí, zamyslel jsem se, jak bych poskládal ideální kabinet z českých vánočních pohádek. Tímto textem dělám za politikou v roce 2025 pomyslnou tečku a těším se jen na cukroví, gauč, perníčky, princezny a prince. A vám doporučuji totéž. Tady je pohádkové složení Strakovy akademie, kdyby ležela za devatero horami a devatero řekami. Za celou redakci Reflexu vám přeji krásné a poklidné Vánoce a šťastný nový rok 2026!
Premiérka:Popelka ze Tří oříšků pro Popelku. Zatím to vypadá, že žena do českého premiérského křesla usedne jen v pohádce. A to rovnou ta nejchytřejší, nejmazanější a nejodvážnější. Popelka. Pochází ze skromných poměrů a za svůj život zvládla hned několik náročných rolí. Má zkušenosti z byznysu, práce se zvířaty, nebojí se vzít do ruky zbraň a umí se pohybovat ve vybrané společnosti.
Ministerstvo zemědělství:Jiřík ze Zlatovlásky. Milovník domácí kuchyně, a hlavně člověk, který je schopný domluvit se i se zvířaty. Spravedlivý by byl i v rozdělování dotací a tuzemské malé zemědělce by mohl polít živou vodou.
Ministerstvo životního prostředí:Velen z Prince a Večernice. Jeho náměstci Slunečník, Měsíčník a Větrník by zvládli nad Českem držet ideální počasí a naše země by se tak vyhnula klimatické krizi i emisním povolenkám.
Ministerstvo spravedlnosti:Petr Máchal ze S čerty nejsou žerty. Chlapík, který měří všem stejně. Dostatečně movitý, takže neúplatný. Ve spolupráci s vrchním státním zastupitelem Jankem (dříve v hodnosti vraníka, teď v hodnosti vlka) zvládl odstíhat i recidivisty, kteří léta unikali spravedlnosti. To víte, nikdy nedělá dobře, když si někdo může myslet, že zlo zůstane nepotrestáno.
Ministerstvo obrany:Mikeš z O statečném kováři. Kovářský synek, který se nikdy ničeho a nikoho nebál. Klíčová postava v této nebezpečné době. S náčelníkem generálního štábu Princem Bajajou by se z Česka stala země, na kterou by si nikdo nedovolil.
Ministerstvo zahraničí:Princezna Lada z Princezny se zlatou hvězdou. Zná vybrané způsoby, dvorskou etiketu a úspěšně žila dlouho v exilu.
Ministerstvo financí:Jaroslav z Třetího prince. Třetí bratr, kterému nic neříkalo drahé kamení ani rozmařile utrácející princezny. V době vysokého státního dluhu a problematického státního rozpočtu by se nám hodil někdo, kdo moc dobře ví, že správný král má myslet i na zítřek.
Ministerstvo průmyslu a obchodu: Matěj Kotrba z Císařova pekaře. Drobný živnostník, který by vyřešil energetickou krizi zapojením golema do rozvodné sítě.
Ministerstvo dopravy: Martin Kabát z Hrátek s čertem. Bývalý voják a velezkušený vandrovník, který dokázal porazit byrokracii a doslova prošel peklem. Takže by i to peklo dopravní zkrotil raz dva.
Ministerstvo vnitra:Anděl Petronel z Anděla Páně. Sice trochu matla, ale má zkušenosti s hlídáním pořádku mezi nebem a zemí. Napravoval chyby systému a pochopil, že zákon bez lidskosti nefunguje. S policejním prezidentem Uriášem by byli sehranou dvojkou.
Ministerstvo zdravotnictví:Jakub Dařbuján z Dařbujána a Pandrholy. Věhlasný lékař, který pochopil, že smrt porazit nejde, ale dá se s ní svádět vyrovnaný zápas.
Ministerstvo kultury: Princ Václav ze Šíleně smutné princezny. Tady není o čem. Uměl zpívat, malovat a měl smysl pro humor.
Ministerstvo školství: Preceptor ze Tří oříšků pro Popelku. Snad by ho české školy poslouchaly více než urození pánové.
Ministerstvo pro místní rozvoj:Rytíř Vilém z Brtníku z Ať žijí duchové! Díky spolupráci s trpaslíky by rozjel rekordní bytovou výstavbu a po pár locích francovky by se mrkl i na digitalizaci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí:Honza z pohádky Princové jsou na draka. Ministr, co se sám nebojí fyzické práce. Díky písni Dělání, dělání, to nám úsměv zachrání by v jeho resortu panovala všeobecně dobrá nálada. Problémy nemá ani se statistikou a ví, kde najít úřednické hlupáky.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu.
