Prezident Pavel přiměl Babiše k nečekanému obratu. V čem dělají Motoristé s Turkem chybu?
Poslední týdny se horečně spekulovalo, jestli Andrej Babiš nakonec na seznam ministrů své vznikající vlády napíše kontroverzního Filipa Turka. Pozice Motoristů, kteří si trvali na jeho angažmá ve vládě, se zdála pevná. Stejně tak i postoj prezidenta Petra Pavla, který má vůči Turkovi své výhrady. Mezi těmito mantinely létal submisivní posel Babiš, jako by s tím neměl skoro nic společného. Nyní Turkův politický osud doznal překvapivého zvratu.
Ať se to někomu líbí nebo ne, chování Motoristů dávalo politický smysl. Až do teď. Filip Turek je i přes všechny své kauzy nejviditelnější tváří Motoristů. Svým angažmá v kampani je dostal do sněmovny. A byť to uvnitř strany či poslaneckého klubu může být naopak, většina podporovatelů Motoristů se s Turkem a jeho názory do značné míry identifikuje. Proto nebylo nijak divné, že předseda Motoristů Petr Macinka trvá na tom, aby se Turek stal tím ministrem, kterým si přeje. Jakákoliv smířlivost či ústupek v této věci by byly do jisté míry zradou vlastních voličů. A to si takto mladá a malá strana nemůže dovolit, pokud chce ve sněmovně přežít déle než jedno volební období.
Zároveň je naprosto pochopitelný postoj prezidenta. Ten se ve výkonu své funkce výrazně zaměřuje na zahraniční politiku a mezinárodní reprezentaci, kde by s Filipem Turkem nutně kolidoval. Navíc Turkovy kauzy jsou skutečně ve velké míře neslučitelné s výkonem vysoké politické funkce. Přinejmenším v morální rovině.
Poměr sil byl dosud spíše vychýlen ve prospěch Motoristů. Na jejich poslancích stojí budoucí vládní koalice i hlasování o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Navíc prezident Pavel může ohledně seznamu ministrů dělat cavyky maximálně do doby, než bude jmenován premiér. Pokud by i potom dělal problémy, riskoval by kompetenční žalobu a propírání před Ústavním soudem.
I proto je nynější ústupek Motoristů zcela nepochopitelný. Měli lepší karty, odpovědnost vůči voličům, a přesto vzali zpátečku dřív, než to vůbec bylo nutné. Navíc to podle všeho byla jejich vlastní iniciativa. Od prezidenta zatím přišly jen verbální výhrady a žádné konkrétní kroky. Pro Petra Macinku by dávalo smysl nechat Petra Pavla chvíli podusit v ústavním vakuu pod veřejným tlakem. Přesazení Filipa Turka na rezort životního prostředí nedává žádnou logiku. Především k dané oblasti nemá žádný vztah. Jeho reputační potíže zůstávají stále stejné a prezident ho může odmítat i nadále. Nyní s tím vědomím, že druhá strana je ochotna dělat kompromisy. Na Motoristech se projevila politická nevyzrálost, když nedokázali tuto hru nervů hrát až do konce. A Turkovy vládní vyhlídky jsou nyní o něco slabší, než byly ještě začátkem týdne. Protože když Motoristé ustoupili sami od sebe, rozsypou se, až se bude hrát na ostro.
O skládání nové vlády jsme mluvili i v poslední epizodě podcastu Padni komu padni:
