Nedůstojné loučení Fialy a Stanjury: Absurdní spor o rozpočet je důkazem nepochopení povolební reality
I více než měsíc po volbách se řeší spor odcházející a nastupující vlády o rozpočet pro rok 2026. Nově zformovaná koalice volá týdny po jeho opětovném odeslání do Poslanecké sněmovny. Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura ale říkají, že by se nová vláda měla řídit tím, co připravili oni. I kdyby v něčem měli pravdu, je to nedůstojná taškařice, protože volby koalice Spolu nevyhrála. Vládnout a rozhodovat bude někdo jiný. I o rozpočtu. Ze strany vlády v demisi je to ukázkový příklad partyzánské tvrdohlavosti a ztraceného spojení s realitou.
Část dosluhující vlády, tedy lidovci a STAN už nějakou dobu říkají, že rozpočet má Stanjura do sněmovny opět předložit. Fialův kabinet se tomu bude věnovat na svém zasedání ve středu 12. listopadu. Ovšem premiér v demisi Petr Fiala v sobotu na sněmu TOP 09 představil podmínky, za kterých to chce udělat. Požaduje, aby nová vládní koalice veřejně slíbila, že dodrží parametry „jeho“ rozpočtu. Jinak si prý ANO, SPD a Motoristé mají připravit vlastní návrh státního hospodaření na příští rok. „Už jsme slyšeli, že dodrží výdaje a příjmy, ale to je málo. My potřebujeme, aby se zavázali, že dodrží taky deficit. A to deficit 237 miliard korun, který je stanoven zákonem,“ řekl Fiala. „A pak, že těch 49 miliard, které vytvářejí ten druhý deficit 286 miliard, skutečně použijí na výdaje na obranu a dostavbu jaderné elektrárny Dukovany,“ dodal.
Fiala je politolog a ví, že takové podmínky si může klást jen někdo, kdo bude mít nějaký vliv na chod budoucí vlády a může se svými návrhy uspět ve sněmovně. Jenže koalice Spolu a její partneři ve Strakově akademii končí a ve sněmovně představuje menšinu. Proto se z jejich strany jedná o nedůstojné trucování. Neomlouvá to ani možnost, že Babiš a spol. chtějí více utrácet a tím ještě více zemi zadlužit.
Navíc představitelé ANO říkají něco jiného – chtějí schválit připravené základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a schodek. Následně by ovšem upravili jeho vnitřní strukturu. Na to mají nepochybně právo a mají k tomu se 108 hlasy v Poslanecké sněmovně mandát, který získali v říjnu od voličů.
Podle Petra Fialy se ale Andrej Babiš sporem o rozpočet jen snaží odvracet pozornost od toho, že by se nyní měl řešit jeho střet zájmů či od nevhodných nominací do ministerských pozic. Možné to je. Jenže o definitivní podobě nejdůležitějšího zákona roku má rozhodnout ten, který má ve sněmovně většinu. Ostatně o tom, aby Stanjura návrh opět poslal, hovořil už před časem i prezident Petr Pavel a renomovaní ekonomové.
Česká republika se tak aktuálně nachází v rozpočtově nestandardní situaci, kdy Fialova vláda sice na konci září předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026, avšak ten kvůli volbám po rozpuštění Sněmovny ztratil relevanci. Je proto potřeba pokračovat v jeho schvalování. Ale to už bude za jiných podmínek.
Například nezávislý odborný orgán, Národní rozpočtová rada, už v polovině října upozornila, že jednou z problémových oblastí navrženého hospodaření státu v roce 2026 je podoba návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ten nebyl předložen sněmovně současně s návrhem státního rozpočtu, jak to vyžaduje aktuální znění zákona o tomto fondu. Jak si mohla dovolit vláda porušit zákon? Zároveň je rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury navržen ve výši, která přesahuje hodnotu výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů. To se mimo jiné projevuje tak, že oba dokumenty nejsou v souladu, neboť příjmová strana rozpočtu SFDI předpokládá vyšší příjem (o 37,2 miliard korun) z dotací ze státního rozpočtu než s jakou částkou pracuje návrh státního rozpočtu na výdajové straně. Návrh rozpočtu SFDI je tak v předložené podobě neschválitelný. Další otázka vládě – jak to, že to není v souladu?
Dalším sporným momentem jsou výdaje na obranu. Andrej Babiš se nedávno sešel v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a pak sdělil, že dohodnutý spojenecký závazek, že budeme na obranu dávat minimálně 2 procenta HDP jeho vláda dodrží. Ovšem v návrhu rozpočtu na příští rok 2026 jsou obranné výdaje plánovány v hodnotě 206,5 mld. Kč, což odpovídá 2,35 procentům HDP. Rozdíl od vzpomínaných dvou procent činí 30,7 miliardy korun. Chce je nová vláda použít na něco jiného? Navíc Stanjura dal z celkové částky na obranu přes dvacet miliard do kapitoly Ministerstva dopravy. Jak říká Národní rozpočtová rada, zde je nutné upozornit, že stávající metodický přístup NATO umožňuje do vojenských výdajů zahrnout pouze výdaje na projekty, u kterých je primárním důvodem realizace vojenský účel. Případně lze do nich dát stavby, u nichž došlo k navýšení jejich ceny v důsledku úprav technických parametrů, které si vyžadují vojenské potřeby. Mohlo by jít třeba o zvýšení nosnosti mostů. Ovšem v takovém případě lze do vojenských výdajů zahrnout pouze částku, o kterou došlo k navýšení ceny. Takže další čáry máry ministra Stanjury?
Dále podle představitelů ANO chybí v návrhu rozpočtu mnoho desítek miliard v kapitolách různých dalších ministerstev i na věci, které je nutné realizovat. To uvidíme, až se situace vyjasní.
Karel Havlíček, který připravil s kolegy ekonomický program ANO, teď také tvrdí, že stát v příštím roce nebude potřebovat 18,3 miliardy, se kterými se v návrhu státního rozpočtu počítá jako se státní bezúročnou půjčkou pro výstavbu nových jaderných bloků. Ty má na základě vysoutěženého tendru a podepsané smlouvy postavit korejská společnost KHNP. Zmíněnou půjčku měla dostat Elektrárna Dukovany II, která stavbu připravuje. „Stát ale nemůže poskytnout půjčku, dokud nebude notifikace. S pravděpodobností hraničící s jistotou ty peníze nebudou potřeba, protože ta notifikace nebude,“ tvrdí Havlíček. Ministerstvo průmyslu přitom původně odhadovalo, že potřebnou notifikaci, což je povolení z Evropské komise, bez které nejde stavět, obdrží v druhé polovině příštího roku. „Elektrárna Dukovany II se minimálně v příštím roce tak bude financovat z běžných úvěrových rámců, které mají velmi výhodné nastavení,“ říká Karel Havlíček. Má ale pravdu? Komerční úvěr, byť jak Havlíček tvrdí velmi výhodný, vyjde samozřejmě dráž než státní bezúročná půjčka. Jinými slovy čím déle se bude EDI II financovat z trhu, tím dráž vyjde příprava a ve finále celá stavba jaderných bloků. I tyto rozpory je potřeba vyjasnit.
Národní rozpočtová rada pak důrazně upozorňuje, že „nelze připustit, aby úbytek problémů při rozpočtování v jedné části veřejných financí byl nahrazen problémy v částech jiných“. A podle všeho problémy čekejme. Vždyť kvůli před i povolebním slibům a také podle již zveřejněného programového prohlášení chystá nová vláda utrácet více na dluh. Pokud ano, bude za to jednou cupována. A o jejím osudu za pár let rozhodnou voliči. Odcházející vláda by i tak měla rozpočet opět poslat do sněmovny. Jinak to bude důkaz, že vůbec nepochopila povolební realitu.
