Trump s Putinem si teď na pískovišti přeměřují, kdo má větší… Problém nastane, pokud se opět spojí
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Jednou se na hřišti potkali dva malí kluci, kteří ještě ani neuměli vyslovovat všechny hlásky. Nejdřív si spolu hráli, ale jeden z nich se brzy urazil, a aby mu nějak odpověděl, ten druhý začal říkat, že doma má lepší hračky.
- A já mám doma super-duper mega Orešník, je nejsilnější, nejmocnější a nikdo jiný takový nemá.
- No a co, be-be-be, já mám spoustu jiných hraček, kteří mohou porazit tvůj Orešník, a vůbec, mám spoustu Tomahawků, které dám ostatním klukům, ale tobě nedám.
- A já mám Burevestnika a Poseidona a ty takové nemáš a nikdy mít nebudeš, protože já jsem nejlepší a nejsilnější.
- A já mám vedle tvého domu atomovou ponorku, která je lepší a silnější než tvoje hračky.
- A já mám nejmocnější a nejstrašnější jadernou zbraň.
- A já mám taky lepší a silnější než tvoje a vůbec, já provedu jaderné testy, všichni to uvidí a ty se přesvědčíš.
- Já je také provedu.
- A moje testy budou strašnější.
- Ne, moje.
A my ostatní sledujeme tento obraz a čekáme, až tito dva rozmazlení a odporní fracci konečně odejdou z hřiště a nechají ostatní v klidu si hrát a radovat se. Další analogie mezi Putinem a Trumpem mě nenapadají, protože pokaždé, když začnou vydávat prohlášení a vyhrožovat si navzájem, čekám, až na konci dodají: „A vůbec, zavolám tátu, ten si s tebou poradí, protože můj otec je silnější než tvůj.“ Chovají se ne jako politici, ale jako malé děti, které aby vypadaly lépe, začínají si vymýšlet a chlubit se novinkami, které ostatní nemají. Putin a Trump se tak chovají pouze mezi sebou. S ostatními zeměmi komunikují jinak. Putin prostě všechny bije, nadává jim a ponižuje je, Trump si vyměňuje bonbóny a žetony a říká, že pokud ostatní nebudou dávat kapesné, nebude se s nimi kamarádit. Putin se plazí před druhým chlapcem Si, který pochází z bohaté rodiny, a ten ho využívá jako svého psíka, přičemž Putin všem vypráví, že jsou nejlepšími přáteli. Trump a Si se měří bohatstvím a silou s cílem přetáhnout ostatní chlapce na svou stranu.
V zásadě můžeme dělat libovolné analogie, čím se Trump a Putin měří, ale přiznám se, že s úsměvem sleduji jejich hádky, i když jde o jaderné zbraně. A to ne proto, že tato hádka připomíná rozdělení majetku mezi dvěma bývalými milenci, ale proto, že na Putinovy jaderné hrozby někdo odpověděl stejně drze. Putin již dříve vyhrožoval jadernou palicí, ale tyto hrozby mizely v prázdnotě, která byla způsobena buď tím, že si lidé mysleli, že Putin blafuje, nebo tím, že hrozba útoku paralyzovala a naháněla strach.
Ruský diktátor používá hrozby jaderným úderem jako diplomatický tlak. Myslím, že jste si všimli, že jakmile se něco nedaří podle Putinových plánů, i když ruská propaganda tvrdí, že se mu vždy všechno daří podle plánu, začne vyhrožovat různými druhy zbraní s hravými názvy. V tomto případě tyto hrozby začaly poté, co bylo zrušeno setkání Putina a Trumpa v Budapešti. Tentokrát však Donald Trump také použil jadernou hrozbu jako diplomatickou zbraň a Putin na to v podstatě nemá co odpovědět. Za prvé proto, že není nic strašnějšího než jaderný úder a vzájemnou hrozbu tohoto druhu prostě nelze ničím překonat, a za druhé proto, že před Trumpem s Putinem nikdo takto nekomunikoval.
Mnozí se prostě rozhořčovali, projevovali nespokojenost, ale nepamatuji si, že by se někdo odvážil Putinovi přímo odpovědět. A upřímně řečeno, Putin by žádnou podobnou odpověď ze strany evropských představitelů nebral vážně, protože podle jeho chápání je vládcem největší země a evropští lídři jsou pro něj jen nějakými muškami, které mu brání v okupaci území. Ale Trump je jiná věc, Putin ho vnímá vážně, jako rovnocenného a nepředvídatelného partnera. Rusko se však ve všech konfliktech snaží, aby mělo poslední slovo, což lze pochopit na příkladu ruského zločinu ve Vrběticích. Myslím, že si pamatujete tu slovní přestřelku a soutěž o to, kdo vyžene více diplomatů.
V případě Spojených států je však obtížné si poslední slovo ponechat, protože Trump tento nástroj ovládá stejně dobře, a proto Putinovi zbývá to poslední slovo (hrozba jadernými zbraněmi) opakovat v naději, že jeho oponent možná napoprvé nepochopil, jak vážná situace je. Putin měl smůlu, že se dostal do konfliktu s člověkem, který je mu podobný, a to není kompliment směrem k Trumpovi. Abychom porazili takové monstrum, jako je Putin, musíme být buď stejným, nebo ještě větším monstrem. Trump takový je a to je pro Putina problém. Pro nás problém nastane, pokud se znovu spojí.
Autorka je ruská novinářka, redaktorka režimem zlikvidované stanice Echo Moskvy
