Orbánovo fiasko. Podbízí se Putinovi i Trumpovi, ale teď chce obcházet americké sankce
Viktoru Orbánovi nevychází režie volební kampaně. Chtěl do ní zakomponovat summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti, ale nakonec z něj sešlo. Bílý dům naopak přitvrdil protiruské sankce, nevyhovující maďarským zájmům.
Americký prezident Donald Trump je stále nevypočitatelný, což se projevuje i mnoha otočkami přístupu k řešení války na Ukrajině. Sliboval, že ji ukončí do 24 hodin, opakovaně se znemožnil výpady proti Volodymyru Zelenskému a úslužným jednáním s válečným zločincem v Kremlu, nedůstojným vůdce největší světové mocnosti.
Série Trumpových veletočů
Po sérii neúspěšných jednání a ultimát, po nichž Moskva jen stupňuje agresi a rozšiřuje vojenské provokace i na území členských zemí NATO, to vypadalo, že si Trump konečně uvědomuje, že se mu Putin jen vysmívá. Po řadě rétorických kotrmelců náhle nastavoval vůči Ukrajině vlídnější tvář.
Začal Rusku vyhrožovat sankcemi připravenými Kongresem už několik měsíců, podporoval vojenské úsilí Kyjeva a dokonce prohlásil, že by měl dostat zpět všechna okupovaná území. Vážně začal uvažovat o dodání obávaných podzvukových letounových střel s plochou dráhou letu Tomahawk s dlouhým doletem.
Už se zdálo, že jsou dodávky rozdílových zbraňových systémů ukrajinské armádě na spadnutí, což by mohlo změnit poměry na bojišti, a Zelenskyj očekával průlom při jednání ve Washingtonu. Stačil však další Trumpův telefonát s Putinem a všechno bylo zase jinak.
Nejenže sešlo z dodávek Tomahawků, ale Trump naopak oznámil schůzku s Putinem v Budapešti s cílem uzavřít příměří na současné bojové linii. Byla to další diplomatická facka nejen Ukrajině, ale i evropským spojencům, jelikož Orbánův režim, stojící v EU v izolaci, je považovaný za hlavního spojence Moskvy. V posledních měsících jako jediný blokuje přijetí dalších protiruských sankcí a pomoci Ukrajině.
Summit v Budapešti odpískán
Tento těžko pochopitelný obrat neměl dlouhé trvání. Po telefonátu ministrů zahraničí Marca Rubia a Sergeje Lavrova byl summit odpískán na neurčito, jelikož se postoje obou stran od krachu jednání na Aljašce nesblížily, a Moskva stále trvá na svých maximalistických požadavcích.
Ačkoli lze po zkušenostech s názorově nestabilním Trumpem kdykoli očekávat posuny jakýmikoli směry, dnes to vypadá, že se nyní více prosazuje jestřábí křídlo v americkém Kongresu proti Putinovým přívržencům typu poradce Steva Witkoffa, otrocky přebírajícím scénáře Kremlu.
Vzhledem k Trumpově vrtkavosti je nutné brát i současný vývoj s velkou obezřetností. Přesto bylo poněkud překvapivé, že místo budapešťského mírového jednání, jež by skončilo další blamáží bez přijatelných výsledků, uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.
Oficiálním důvodem je podle ministra financí Scotta Bessenta Putinovo odmítání ukončit válku na Ukrajině, což je nepříjemná zpráva pro všechny místní „chcimíry“. Trump následně zrušil plánovaný summit v Budapešti, což nehraje karet Orbánovi, který chtěl tuto akci využít v kampani před dubnovými volbami v příštím roce. Jeho strana Fidesz v průzkumech zaostává za opoziční konkurencí Tisza Pétera Magyara.
Orbán proti Trumpovi
Trumpova přilnavost k Orbánovi dostává trhliny, když dojde na lámání chleba. Donese se k americkému prezidentovi, jak se maďarský premiér staví k jeho návrhům?
Zatímco evropští spojenci krok Bílého domu ocenili, Orbán se nechal slyšet, že hledá cesty, jak sankce proti dovozu ruské ropy obejít. Oznámil to ve státní rozhlasové stanici Kossuth Rádió a řešil už nově vzniklou situaci s maďarským koncernem MOL. Mezitím couvají dosavadní hlavní odběratelé ruské ropy Indie a Čína.
Orbánova vláda se takto nechová poprvé. Když Trump letos v září vyzval Evropu, aby přestala odebírat ruskou ropu, tak se otevřeně proti postavily jen dvě země – Maďarsko a Slovensko -, které nebyly za téměř čtyři roky války schopny ani ochotny vybudovat alternativní trasy ropy a plynu.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó odmítl prezidentovu výzvu jako „politickou ideologii“. Orbán je považovaný za Trumpova blízkého politického spojence v Evropě, ale jeho nátlak na Putina, aby ukončil válku, by mohl poškodit maďarský ekonomický model spoléhající na dovoz ruských fosilních paliv. Je evidentní, že Orbán využívá Trumpa jedině tehdy, kdy se to hodí jeho politickým zájmům.
Kdo adoruje Orbána?
Nové americké sankce a zrušení summitu v Budapešti vyvolaly pozdvižení nejen v Moskvě, ale i v proruských „alternativních“ médiích. Najednou napadají Trumpa jako hlavního viníka „rozpadu mírového procesu“, který v ruce nemá – zřejmě na rozdíl od Putina - žádné karty. Podle těchto not nemůže „ruská armáda složit zbraně výměnou za nic.“ Putin chce zkrátka všechno, včetně zničení státnosti Ukrajiny.
V této souvislosti stojí také za pozornost, jak se ke zrušenému summitu Trump-Putin stavějí jeho místní stoupenci, kteří s ním chtějí v čele s ANO obnovit úzké vztahy. Vyznamenal se především Jindřich Rajchl zvolený za SPD, který pochválil Orbánovo „mistrovství v diplomacii“ a debakl podle něj utržila EU.
Podle Rajchla přinesla pomoc napadené Ukrajině jen zkázu a rozvrat. „V tuto chvíli se jasně ukazuje, že ti, kteří od začátku říkali, že je potřeba si sednout za stůl a nechrastit tady válečnými řetězy a nevyhrožovat Rusku něčím, co stejně je nerealistické, prostě měli pravdu,“ konstatuje Rajchl, fakticky požadující stejně jako Kreml kapitulaci okupované země. Zřejmě si nepovšiml Trumpova obratu.
Rajchl je proslulý mystifikátor z marginálního spolku PRO, jenž mimo jiné věštil cenu benzínu 150 korun za litr. Jenže dnes je součástí rodící se vládní koalice Andreje Babiše, který také za tyto obskurní postavy ponese politickou odpovědnost.
