Ústavní soud nezrušil skryté koalice Stačilo! a SPD. Vyslal tím dobrou i špatnou zprávu
Ústavní soud zamítl stížnosti strany Volt Česko a nezrušil nepřiznané volební koalice Stačilo! a SPD. Není to žádné překvapení. Za pozornost stojí jen rychlost, důsledky a odůvodnění, jež vedlo k tomuto rozhodnutí.
Strana Volt Česko podala v polovině srpna žaloby ve všech krajích požadující zrušení kandidátek Stačilo! a SPD kvůli nepřiznaným koalicím, což jim umožňuje obcházet pětiprocentní volební klauzuli. Tím jsou ve volbách zvýhodňovány proti přiznaným koalicím (8 procent pro koalice dvou stran, 11 procent pro tři a více stran).
Brněnský soud vybočil
Málokdo věřil, že se tak skutečně stane. Ani jeden z krajských soudů účast registraci skrytých koalic nezrušil. Většina z nich vycházela z výkladu zákona, který pojem koalice nedefinuje, skryté koalice nezakazuje, a rozhodnutí, zda kandidátku označí jako koaliční, nechává v rukou samotných stran. Zároveň ze srozumitelných důvodů nechtěly zpochybňovat legitimitu voleb.
Jediný brněnský soud současně ve svém usnesení konstatoval: „Postup hnutí Stačilo! a s ním spolukandidujících stran skutečně představuje obcházení zákona, jakožto faktická koalice neoznačila kandidátní listinu jako koaliční. To vytváří nerovné podmínky pro kandidaturu jednotlivých stran.“
Zároveň konstatoval, že „již mnohokrát byli čeští voliči svědky obcházení volebního zákona, když se různá uskupení politických stran snažila vyhnout omezením platným pro koalice… Případ hnutí Stačilo! se od dřívějších kauz odlišuje prakticky jen tím, že jeho povaha je patrná již na první pohled a obcházení zákona tu dosáhlo míry zcela očividné a do nebe volající“.
Přesto ani brněnský soud účast ve volbách Stačilo! nezrušil, a strana Volt Česko následně podala stížnosti k Ústavnímu soudu. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD a usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do Poslanecké sněmovny.
Ústavní soud stížnosti odmítl
Je chvályhodné, že Ústavní soud kvůli zamezení pochybnostem o právním rámci voleb rozhodl ještě před jejich konáním. Svým očekávaným rozhodnutím, když stížnosti odmítl, vyslal dvě zprávy: jednu dobrou a jednu špatnou.
„Odlišné zacházení s přiznanými a nepřiznanými koalicemi vychází z jejich rozdílného právního postavení a není protiústavní. Výběr mezi oběma formami spolupráce je svobodným rozhodnutím stran. Každá z těchto variant má specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ řekl předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
Dobrou zprávou je paradoxně skutečnost, že oběma skrytým koalicím už nic nebrání kandidovat ve sněmovních volbách. Lze si totiž představit, jaký cirkus by vyvolal opačný verdikt znamenající razantní zásah do volební soutěže. Následný chaos by oběma extremistickým blokům jen přihrál další body - už jen kvůli přihlédnutí k faktu, že skryté koalice, i když ne v tak „do nebe volající“ podobě jako letos, kandidovaly i v minulosti.
Pro opozici by to bylo jistě vítané potvrzení jejich nesmyslných fabulací, v jaké totalitě žijeme, a že Fialova vláda ve snaze zničit oponenty manipuluje i justicí. Baxovi ústavní soudci si už ostatně v tomto smyslu z okruhu ANO vyslechli své, když odmítli jeho stížnosti například na zrušení penzijní reformy.
Zamezení destabilizace
Z tohoto úhlu pohledu lze ocenit, že Ústavní soud zamezil následné politické destabilizaci. Konstatoval, že problém skrytých koalic je pro další případ stížností vyřešen, i když připustil jinou podobu zákona. Přímo k ní ale nevyzval, což možná očekávali optimisté, kteří stejně jako brněnští soudci považují současnou podobu pseudokoalic za očividné obcházení zákona.
Ústavní právníci rozhodnutí Ústavního soudu pochválili a zdůraznili, že se podobně jako krajské soudy držel formalistického výkladu zákona. Ocenili hlavně jeho rychlost a zdrženlivost při zasahování do svobodné politické soutěže.
„Zákonodárce dává najevo, že v čase před volbami bychom se neměli rozptylovat těmito právními problémy. Ústavní soud do toho řízl, nicméně poměrně rychle a se zřetelem k tomu, kolik měl času, mohl těžko zvolit jiný přístup, než tento více formalistický,“ uvedl ústavní právník Jan Kysela.
Diskutabilní jsou ovšem některá odůvodnění, jež kolidují s politickou praxí. Jen stěží lze považovat za zásadnější nevýhodu skrytých koalic proti přiznaným rozdílný přístup k financování ze státního rozpočtu, nebo složitější podmínky při ustavování poslaneckých klubů.
Otázku podílu státních příspěvků za mandáty mají zástupci skrytých koalic jistě vyřešenou předem. A zkušenosti z minulosti vypovídají o tom, že nikdo nemůže zabránit štěpení jakýchkoli koalic, ani jednotlivých stran, a vzniku nových poslaneckých klubů.
Co jsou rovné šance na úspěch?
Z tohoto hlediska zní bizarně Baxovo tvrzení, že „současná právní úprava nestaví žádný politický subjekt do systémově horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch“.
Pokud je možné považovat zvolení pětiprocentní nebo jedenáctiprocentní uzavírací klauzule u skrytých a přiznaných koalic za rovné šance na volební úspěch, naráží tento právní formalismus do zdi zdravého rozumu, jakkoli Ústavní soud neměl povinnost komentovat dopady aplikování zákona.
Připomeňme si, jaké byly důvody zákonodárců, když prosadili zvýšení volební klauzule pro koalice. Hlavním cílem bylo zabránit přílišnému roztříštění politické scény, které by mohlo vést k obtížnému sestavování vlád a politické nestabilitě. Čím více stran a hnutí ve sněmovně, tím složitější a neefektivnější vládnutí.
Dalším důvodem bylo omezení vlivu okrajových extremistických skupin, jež by se jinak do sněmovny nedostaly, což mělo přispět k ochraně demokratického systému. Tyto úmysly dnes vycházejí naprázdno, jelikož se v krajním případě může dostat do sněmovny až patnáct stran, přičemž většina z nich z radikálního spektra.
Špatnou zprávou, kterou současně vyslal Ústavní soud, je tedy legitimizace praxe skrytých koalic pohybujících se na hraně zákona. Jen stěží bude totiž zájem měnit zákon, jehož existence v současné podobě postrádá smysl, ať už ve smyslu zpřesnění definice koalice, nebo naopak zrušení koaličních klauzulí. Naopak vzniká vodítko pro další účelově vzniklé volební vehikly typu Stačilo! i do budoucna.
