Kroužkovací fantóm, na scénu! Případné vykroužkování Stanjury by bylo pro Fialu velkým problémem
Jméno Jan Florián si pamatuje málokdo. Ve volbách v roce 2010 fantasticky skočil díky preferenčním hlasům z posledního, 36. místa pražské kandidátky ODS až do Poslanecké sněmovny. Naprosto šokující měl ale ten rok dopad kroužkování na tehdejšího místopředsedu občanských demokratů Ivana Langera, který byl i šéfem volební kampaně strany. V Olomouckém kraji voliči ODS Langera vykopli ze sněmovny, nepomohlo mu ani to, že byl na prvním místě kandidátky, kterou si sám sestavil.
Na celostátní úrovni pak zažili kroužkovací masakr ve volbách v roce 2021 Piráti, kteří naivně vlezli do koaliční pasti nastražené hnutím STAN. Voliči Starostů a nezávislých, navedení svým vedením, pak Piráty brutálně zařízli. Koalice sice získala 37 mandátů, ale Pirátům z nich připadly pouhé čtyři. Cítili se pak podvedeni a v zákulisí hovořili o tom, že STAN s nimi „vyjebal“. Proto se letos už žádná podobná koalice neopakuje.
Kroužkování může zásadně ovlivnit u některých stran a koalic i volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října.
Kdo je letos fenoménem kroužkování nejvíc ohrožen? Mohla by to být vládnoucí koalice SPOLU, zejména nepopulární členové vlády, jako je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), ale třeba i sociální demokratka Jana Maláčová, kandidující za STAČILO!, kterou mohou shodit do propasti její komunističtí spojenci.
Jak se kroužkuje
Než pokročíme dál, podívejme se, co v českém politickém rybníčku kroužkování představuje. Zatímco v komunálních volbách se křížkuje, ve sněmovních nebo evropských se kroužkuje. Označit kroužkem v říjnových volbách lze až čtyři kandidáty z jednoho volebního lístku v rámci politické strany, hnutí nebo koalice. Pokud někdo nekroužkuje, hlas dostává konkrétní politický subjekt uvedený na lístku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
