
Ukrajina – bod zlomu, část druhá: Ukrajinci drží už jen 15 procent Donbasu, jde tam o přežití celé země
Kapitulace či výměna důležité neobsazené části Doněcké oblasti, kde Ukrajinci jedenáct let budovali pevnostní pás, patří mezi požadavky, které si klade Vladimir Putin pro uzavření příměří. Pokud by se Ukrajinci dobrovolně vzdali těchto pozic, jejich bezpečnostní výhled se do budoucna ještě horší a Rusové by získali velkou strategickou výhodu. Pokud by je Rusové získali bojem, museli by Ukrajinci vybudovat další masivní opevnění podél pohraničních oblastí Charkovské a Dněpropetrovské oblasti. Jenže tam není tak vhodný terén pro to, aby plnil funkci silné obranné linie. Vláda v Kyjevě ví, že na Donbase jde o přežití celé země.
Už jen zhruba patnáct procent území Donbasu na východě Ukrajiny drží s vypětím všech sil ukrajinská armáda. Rusové zde útočí prakticky na celém úseku fronty a masový vrah Putin od začátku agrese v roce 2022 tvrdí, že získání celého regionu, který je chápán jako dnešní Doněcká a Luhanská oblast, je hlavním cílem vojenských snah Moskvy. Přitom Luhansko je už prakticky celé okupované. Zbytek Doněcka se stal i předmětem současného vyjednávání. Ukrajinci myšlenku předání neobsazeného území ale odmítají a podle odhadu vojenských expertů by Rusům trvalo i několik let, než by dobyli doněcký pevnostní pás, který zde existuje na ose měst Slovjansk, Kramatorsk, Družkivka a Kosťantynivka. Pravda, Rusové již operují na východním okraji Konsťantynivky a snaží se ji dobýt. To může ale trvat ještě dlouho, podobně jako to vidíme u Pokrovsku, jiného důležitého města v Doněcké oblasti. Nebo na severu regionu u města Lyman.
Ve všech případech se Rusové snaží o postupné obklíčení míst, které chtějí získat. U toho přerušují pomocí neustálých dronových útoků zásobovací trasy. Ukrajinci jim oplácejí stejnou mincí. Ruský postup je proto velmi pomalý, ale celý tento rok viditelný. Vzhledem k bojovým podmínkám útoky provádějí malé skupiny vojáků, třeba jen několik lidí, kteří získají novou pozici a postupně se k nim, pokud je to možné, přidávají další. Proto vše trvá ne dny a týdny, ale měsíce a v některých případech to budou i roky. Je to vyčerpávající válka. Rusové mají ale zatím k dispozici více lidských zdrojů, které ani sebelepší technika nemůže úplně nahradit.
Putin by chtěl neobsazenou část Doněcké oblasti vyměnit za okupovaná území v Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti. Údajně nabídl i zmrazení linie bojů v Záporožské a Chersonské oblasti. Odstoupení od zbytku Doněcka by ruské síly posunulo o více než 80 kilometrů dále na západ. Jenže Ukrajinci ví, že pokud se vzdají či přijdou o zbytek Donbasu, bude daleko těžší bránit v budoucnosti i zbytek země, pokud by válka pokračovala. Jedná se o velmi vážné vojenské a politické věci, které mohou mít fatální dopady na vyjednávání ohledně bezpečnosti země.
Ruská hra
Obrana v pevnostním pásu Donbasu se budovala již od roku 2014, kdy separatisté s pomocí Ruska začali obsazovat některé části východní Ukrajiny. Stala se z toho hlavní opevněná obranná linie v této části fronty, která je celkově dlouhá až 1200 kilometrů.
Pevnostní pás se skládá ze čtyř velkých měst a několika městeček a osad, které se táhnou od severu k jihu podél dálnice H-20. Před válkou zde žilo dohromady skoro 400 tisíc lidí, dnes odhadem jen dvacet procent tohoto počtu. Pás je dlouhý 50 kilometrů a Ukrajina zde v posledních jedenácti letech investovala do obranných zařízení mnoho času, peněz a úsilí. Kdyby toto území Rusové obsadili, tak posunuté ukrajinské obranné linie by vedly otevřenými poli, které se snadněji dobývají.
Oči Ukrajinců i vojenských expertů jsou proto dnes upřeny k pevnostnímu doněckému pásu o jehož kapitulaci Rusové licitují. U toho musíme připomenout, že silné obranné linie měli Ukrajinci na Donbasu vytvořené také u města Doněck, nebo u Avdijivky, Kurachove, Bachmutu nebo Časiv Jaru. Všechna tato místa ale Rusové po dlouhých, tvrdých a krvavých bojích dobyli. Mohlo by se něco podobného stát i se zmíněným obranným pásem? Vyloučeno to není.
Problém pokračuje
I po summitu Trump-Putin na Aljašce a nedávné schůzce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských lídrů v Bílém domě se jako jedna z podmínek Ruska vyjednávání o míru objevuje popisovaný požadavek, aby se Ukrajina stáhla ze zbytku Doněcké oblasti. Taková myšlenka není nová, zní z Kremlu už roky. Výhody a nevýhody tohoto postupu jsme již naznačili. Pokud by Doněcká oblast padla, byl by to i velký symbolický problém. A válečná propaganda pracuje se symboly, které jsou využívány pro prosazování politických záměrů. Zisk celého Donbasu je pro Rusy něčím, na co se od samotného začátku válku enormně zaměřili. Bylo by to jejich velké vítězství. Proto Ukrajinci o toto území tak hrdinně bojují. Zda jejich obrana vydrží, jen uvidíme.















