Trump je chvástal, je ale jediný, kdo dokázal posunout jednání o Ukrajině. To jeho kritiky musí bolet
Donald Trump je sebestředný chvástal, který občas říká nesmysly. Ovšem jeho snaha „zastavovat války“, jakkoli je prováděna krkolomně, zaslouží ocenění. Americký prezident je jediný politik, který skutečně dokázal posunout jednání o řešení války na Ukrajině. Kdekomu se nelíbí, že u toho smířlivě hovoří se šéfem kremelské mafie Vladimirem Putinem, jenže bez ruského vůdce dohoda o míru nebude. A že to nebude ani bez Trumpa pochopili i evropští politici a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Otázky pro kritiky Donalda Trumpa v případě řešení války na Ukrajině jsou jednoduché. I nabízené odpovědi jsou jednoduché. Jenže nenávist k Trumpovi kalí mnoha lidem v této životně důležité věci úsudek. Takže:
Kdo dokázal za tři a půl roku od proradné ruské agrese na Ukrajinu zahájit jednání, která by alespoň trochu vypadala jako reálná možnost válku zastavit? Bylo to několik jednání mezi ukrajinskou a ruskou stranou? Nikoli. Francie, Německo nebo Británie? Jasně, že ne. Evropská unie? Zapomeňte. OSN? Někam se nám u toho ztratila. Můžeme ještě dlouho pokračovat dál a skončíme nakonec u Trumpa. Ano, nestihl to za 24 hodin, ani za několik měsíců, protože situace se ukazuje být daleko složitější, zejména kvůli odporu Rusů. Ale až když Trump více zatlačil, tak Putin přiletěl na Aljašku.
K tomu musíme připojit další otázku: Je jednání s Putinem skutečně něčím zločinným? Jistě, že to politický gangster, kvůli kterému umírají lidé. Když se s ním ale nebude jednat o míru, tak válka bude pokračovat až do doby, dokud se obě strany nevyčerpají, nebo jedna z nich vyhraje a získá to, co by chtěla. Putin ale dobře rozumí síle a jediný, na koho nakonec slyšel, je proto – Donald Trump.
Bohužel si Putin dnes může diktovat podmínky, které jsou z pohledu demokratického světa i Ukrajinců neakceptovatelné a drzé. Jenže za to nemůže Trump. Za to může výsledek bojů a nedostatečná podpora Západu pro statečný boj Ukrajinců. Jen si vzpomeňme, jak západní státy nechtěly dát Kyjevu rakety středního a dlouhého doletu, které by mohly zasáhnout Rusko. Jak dlouho se váhalo s dodáním stíhaček ukrajinské armádě. Jak bývalý americký prezident Barack Obama slabě reagoval na okupaci Krymu? Jak jeho následovník Biden nechtěl dva roky dodávat některé zbraně. Hodit všechny nesnáze kolem Ukrajiny na Trumpa, je zoufalá snaha zamaskovat selhání někoho jiného.
Posměváčci pak neustále připomínají Trumpův výrok, že pokud bude opět zvolen prezidentem, tak „vyřeší tuto strašlivou válku za jeden den, za 24 hodin“. Jak je pro současného amerického prezidenta typické, byla to nadsázka. Přišel s ní už začátkem roku 2023. Pohledem do historie samozřejmě zjistíme, že podobné války se nezastavují za 24 hodin, ani za několik dní či týdnů. Jenže každý politik hovoří k masám zjednodušeně i o nejsložitějších problémech, protože volič to tak chce slyšet. Lidé od politiků nechtějí slyšet, že něco „nepůjde“. Takže to bude Trump schytávat za svoji známou větu o Ukrajině až do doby, než získá Nobelovu cenu míru za dojednání míru. Berte to také jako nadsázku, i když se to možná stane.
Mnoho států, politiků, kvaziodborníků i dalších lidí, nechápe zvláštní přístup Trumpa k řešení válek. On ho popsal již v knize, která vyšla česky pod názvem Vraťme Americe její velikost (v originále vyšla v roce 2015). Opět se můžeme ptát – je skutečně jeho přístup horší? Trump k použití vojenské síly na rozdíl od svých předchůdců (obou Bushů, Clintona, Obamy, či Bidena) sahat moc nechce. Raději se domlouvá. Ostatně je to byznysmen. Výjimku učinil letos v červnu, když v rámci operace Půlnoční kladivo vydal rozkaz k bombardování jaderných zařízení v Íránu. Protože lidská paměť bývá někdy hodně krátká, tak si připomeňme, že americké bombardování tehdy přispělo k zastavení vzájemných útoků Izraele a Íránu. Trump na obě strany hodně syčel, aby toho nechaly. A ony toho nechaly. Je to málo? Ne, byl to velmi pozitivní výsledek. Ale ten Trump, že?
Zda se Donaldu Trumpovi, Putinovi, Zelenskému a Evropě podaří vyjednat mírovou dohodu o Ukrajině, ještě nevíme. Pořád může vše zkrachovat, ale určitou naději konečně máme. Úporně se u toho hledají cesty, jak se vyrovnat se ztrátou ukrajinského území, nebo jak pro Ukrajinu zařídit bezpečnostní záruky pro budoucnost, aby je proradné imperiální Rusko opět nechtělo napadnout. I v tom musí hrát podstatnou roli Amerika, to nedokáže Evropa sama zařídit. Na to bez Trumpa nemáme.
Uvidíme, zda se dočkáme vytouženého míru na Ukrajině. Víme, že bez Donalda Trumpa to nebude. Putin by se bez jeho tlaku a domluvy neuráčil jednat. Proto snahu amerického prezidenta v případě Ukrajiny oceňme. Kdo si ale ještě do něj nekopl, tak si jistě příležitost najde.
