Nestydatost českých extremistů nezná limity. Volební lídr Stačilo! hrozí „čtvrtým“ odbojem
Krajský volební lídr Stačilo! Michal Klusáček chystá odboj, pokud nebude možné svrhnout současný režim. Nad jeho slovy nelze jen mávnout rukou. Současně cvičí ozbrojence a ve Vidlákově hnutí má na starost bezpečnost.
Server Novinky.cz přinesl zprávu, že policie prověřuje výroky lídra Královéhradeckého kraje hnutí Stačilo! Michala Klusáčka, předsedy České strany národně sociální (ČSNS). Předmětem je jeho prohlášení na červnovém mítinku k uctění památky československých parašutistů z druhé světové války.
Na co ještě čekáte?
„Kdyby naši hrdinové mohli být znovu mezi námi, udivili by se, kam jsme to dopracovali. Viděli by, že českým zemím vládnou poskokové Sudeťáků, Čurdové a kriminálníci, přímo napojení na organizovaný zločin,“ vykládal Klusáček na akci, jíž se účastnili i Tomio Okamura, bývalý člen Pohraniční stráže a agent Veřejné bezpečnosti Jaroslav Vodička a místopředseda KSČM Milan Krajča.
„Jediné, co by nám řekli, by bylo: Na co ještě čekáte?“ pokračoval Klusáček. „Čekáme na letošní podzimní volby. Ale pokud nám tyto volby ukradnou, pokud bude jasné, že ve volbách není možné změnit směřování naší země, pak je evidentní, že nazrál čas pro čtvrtý domácí odboj. Za vlast, za pravdu, za budoucnost bez novodobého otroctví.“
Otázka zní, co si řečník představuje pod pojmy „ukradené volby“ a „čtvrtý domácí odboj“. Nikde není dáno, že policejní prověřování jeho slov dospěje k obvinění. V těchto případech je pokaždé tenký balanc mezi svobodou projevu a nezákonným jednáním, ale vždycky se může najít psychicky labilní osoba, která si podobné výzvy může vyložit jako legitimizaci násilí.
Proto se také hnutí Stačilo! proti spojování Klusáčkovy výzvy s násilím ohradilo. „Stačilo! je principiálně promírové hnutí a odmítá i jakoukoliv formu násilí v politickém boji,“ reagoval mluvčí KSČM a lídr Stačilo! v Pardubickém kraji Roman Roun. Za manipulativní považuje spojování Klusáčkových výroků s jeho aktivitami ve spolku Svatopluk.
Aktivity s Národní domobranou
To není tak jednoznačné. Klusáčkovo angažmá v národoveckém spolku Svatopluk vedeného expertem Stačilo! na zahraniční politiku Petrem Drulákem, často šířícím narativy Kremlu, není bezvýznamné. Vede v něm jeden ze šesti Svatoplukových „prutů“ Odolnost, varující před apokalyptickým zhroucením státu.
Klusáček, současně expert Stačilo! na bezpečnost, v dubnu uspořádal kemp s paramilitární organizací Národní domobrana. Na tomto výcvikovém táboře se mohli zájemci naučit střelbě dlouhou palnou zbraní a sebeobraně.
Na tom by ještě nemuselo být nic zvláštního, pokud by Národní domobrana nebyla jako neoficiální ozbrojená skupina už dříve označena BIS jako bezpečnostní riziko. Monitorovány jsou její úzké vazby na neuznané loutkové republiky Ruské federace na okupovaném území Ukrajiny. Někteří její členové dokonce bojovali na ruské straně.
Ve vedení Národní domobrany působil i další bezpečnostní expert Stačilo!, Marek Obrtel, rovněž s pozoruhodnou minulostí. V roce 2014 veřejně vrátil své vojenské medaile z operací NATO, které obdržel během svého působení ve válce v Afghánistánu během operace NATO, a to na protest proti politice USA vůči Rusku. Severoatlantickou alianci označil za „zločineckou organizaci“.
Co je čtvrtý odboj?
Obhajoba Klusáčka má trhliny už jen v samotné terminologii. Pokud používá pojem „čtvrtý odboj“, může být spojován s předchůdci, tedy s ozbrojeným druhým odbojem proti hitlerovskému režimu za německé okupace. Vyvolávání nálad současné údajné totality je oblíbeným folklórem místní proputinovské scény, kam lze zařadit nejen Klusáčka, ale celý spolek Stačilo!.
Ještě absurdnější je navozování podobnosti se třetím protikomunistickým odbojem, přičemž takto byla označována především jeho ozbrojená forma v první polovině 50. let v počátcích komunistické diktatury. Je to přesně opačně, než se snaží Gottwaldovi pohrobci všech odstínů vsugerovat veřejnosti. Jejich chování připomíná atmosféru v únoru 1948, kdy se komunisté s pomocí Lidových milicí zmocnili státu a začlenili ho mezi vazalské režimy sovětského bloku.
Tehdejší situace je sice nepřenosná, ale má některé pozoruhodně nápadné společné indicie. Klusáčkův partner na mítinku Milan Krajča v minulosti vedl nejradikálnější odnož KSČM Komunistický svaz mládeže. Dodnes je členem Výkonného výboru Světové rady míru, mezinárodní organizace krajně levicových stran přežívající z období studené války, placené tehdy Sovětským svazem.
Podobných figur, které stále volají po budování socialismu, vystoupení z NATO a EU a po úzkých vazbách s Moskvou je ve společenství Stačilo! přehršel.
Obnovení Národní fronty
Klusáček vrátil dnes marginální Českou stranu národně sociální do náruče komunistů jako v období Národní fronty. Chová se stejně oportunisticky jako Jana Maláčová a Lubomír Zaorálek, kteří by rovněž nejraději vstoupili do mesaliance s vedoucí úlohou KSČM. Je vidět, o jakou společnost SOCDEM usiluje kvůli chiméře několika mandátů.
Klusáček pošlapal odkaz tisíců perzekvovaných členů ČSNS v čele s Miladou Horákovou, popravenou ve vykonstruovaném politickém procesu. Co si myslí o spolupráci s následovnicí totalitní KSČ?
„Naše země směřuje do veliké krize. Pod tíhou této očekávané budoucnosti se Česká strana národně sociální rozhodla spojit síly s KSČM v koalici Stačilo! Konáme tak zcela vědomě a s vědomím historických souvislostí. Došli jsme totiž k názoru, že bez voličů KSČM se nedá porazit současný režim. Dnes KSČM není řízena ze zahraničí a její politika nehájí cizí zájmy!“ uvedl loni v dubnu.
Jeho poslední věta by se dala tesat jako symbol věrolomnosti použitelný pro každou lež k obhájení svého osobního prospěchu. Najdou se ale i Klusáčkovi obhájci jako na serveru Lidovky.cz, přirovnávající paradoxně jeho chování ve spolku Svatopluk k apelům na občanskou připravenost údajně v reakci na hrozbu ruské agrese.
Některá angažovaná média zkrátka potřebují „očištěné“ Stačilo! jako partnera do případné vlády hnutí ANO. Nestydatost není doménou jen stále agresivnějších extremistů, ale i všech, kdo jim umetají cestu k moci.
