Pavel Páral: Český blackout a zelená tma před očima. Naše energetická soustava není v dobré kondici
Rozsáhlý výpadek elektřiny o uplynulém pátku celkem pochopitelně vyvolává emoce. Je to tak zhruba akorát dva měsíce, kdy na konci dubna zhaslo celé Španělsko a Portugalsko na čtrnáct hodin. Tamní úřady sice popíraly vliv obnovitelných zdrojů na blackout, ale existující data vypovídají velmi jasně. V energetické síti zaplavené obnovitelnými zdroji z více než sedmdesáti procent chyběla setrvačnost turbín plynových a jaderných elektráren. A od té doby si Španělé dávají pozor, aby měli vždy v provozu dost plynovek, a omezují výkon solárů, i když to zdražuje elektřinu, protože je nutné vyplácet odškodné za odstavení fotovoltaických parků.
Naladění české veřejnosti proti Green dealu zdražujícímu elektřinu i další statky pak nikoli překvapivě začalo připisovat i mnohem menší výpadek české sítě obnovitelným zdrojům. Prakticky hned jak zhaslo. Část politiků to používá v předvolení kampani a dotyčné přesvědčení sílí i na sociálních sítích. Přestože k takovému vysvětlení zatím chybí přesvědčivá fakta.
Důvodem k pochybnostem jsou tzv. přetoky energie ze solárního a větrného Německa. Ty dosahovaly před výpadkem 1700 MW, což rozhodně není málo, ale odpovídá to sezóně a je to jen zhruba polovina letošních denních přetoků z března. Česká síť by neměla mít problém je zvládnout. Tyto přenosy přes německé hranice jsou zažitou realitou už řadu let, protože německé obnovitelné zdroje na severu Německa nemají přímé propojení s průmyslovým jihem. Německá vláda je plánuje léta, ale nestaví se. Z podobných důvodů, jaké existují u velkých staveb v Česku zdlouhavá povolování, odpor místních spolků a také obří výše investice.
Proto také náš ČEPS instaloval na hranice tzv. PST transformátory, které umožňují regulovat velikost přetoku elektrické energie mezi dvěma propojenými elektrickými přenosovými soustavami, a brání tak přetížení sítě. O tom, že tyto transformátory v pátek selhaly nebo nebyly v provozu, nejsou dosud žádné informace. Německé zelené zdroje tak není důvod vinit, pokud se neobjeví nějaká nová fakta.
Oficiální vysvětlení zní, že došlo k pádu fázového kabelu někde u Hradce u Kadaně, kde je jedna z našich největších rozvoden. Toto vedení je dlouhodobě přetěžované a jeho oprava a zdvojení je sice už devět let naplánována, ale kopnout se má nejdřív za rok. vysvětlení má ale také své mezery. Ono přetržení a pád kabelu na zem přesto vyvolává otázky. Tato vedení procházejí pravidelnými revizemi, a tak bez nějaké vichřice či nadměrným zatížením námrazou by se kabely roztrhnout neměly.
Především přenosová soustava má fungovat v tzv režimu N-1. Toto pravidlo znamená, že síť musí být schopna spolehlivě fungovat i po výpadku libovolného jednoho prvku. Jako je vedení, transformátor nebo největší elektrárenský blok. V naší situaci ale vzápětí vypadl, nejspíše odpojen automatickou ochranou, jeden blok elektrárny v Ledvicích, což by se normálně nemělo stát. Ale stalo se.
Na tyto a mnoho dalších otázek by mělo odpovědět vyšetřování, které podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka bude trvat několik týdnů.
Každopádně už nyní je jasné, že můžeme být rádi za to, že v naší energetické soustavě stále zůstává v provozu velké množství točivých turbín, což zvyšuje odolnost proti přetížení a výkyvům frekvence a dává čas operátorům na potřebné zásahy a regulace. Proto se u nás nestalo to co ve Španělsku, kdy se země propadla do tmy a síť startovala z malých elektráren, které dodávaly potřebné provozní napětí těm větším, a to umožnilo postupně oživit síť. Naše soustava se takto nerozpadla, pouze se z důvodů lokálního přetížení vydělily neprovozovatelné oblasti. K obnově došlo rychle, během zhruba pěti hodin bylo milion odpojených přípojných míst zase pod proudem.
Stejně zřejmá je ovšem skutečnost, že naše energetická síť není zase až v tak dobrém stavu, jak jsme věřili, a potřebuje mohutné investice v rozsahu desítek miliard korun ročně. I v situaci, kdy do ní není zatím integrováno příliš solárů a větrníků. Jenže o tom, že jejich dodávky mají perspektivně růst na téměř polovinu naší spotřeby, je dávno rozhodnuto, a to porostou i potřebné investice. To se nevyhnutelně promítne do regulované části už tak vysoké ceny elektřiny.
