Pavel Páral: Praha trolejbusy vybírala jednou špatně a napodruhé lépe. Rozhodování ale zůstává záhadou
Zatímco kolem tendru na dukovanskou novou jaderku běží intenzivní diskuse mezi vládou a korejským dodavatelem o podílu českých firem na stavbě. Už uzavřená dohoda o české dodávce celé turbínové haly je silnou podporou českému průmyslu. To pražští radní mají k tuzemskému byznysu dost odlišný přístup.
V těchto dnes začíná po Praze jezdit své zkušební jízdy trolejbus tureckého výrobce Bozankaya, kterých pražský dopravní podnik nakoupil hned sedmdesát, ačkoli jde o vozidla, která nikde v Evropě zatím nejezdila. Nakonec i vozidlo dodané pro zkušební jízdy je podle dostupných informací odlišné od toho, které má Praha kupovat.
Turecké firmě se zatím jinde v Česku nedaří. Byla vyřazena z tendrů v řadě měst jako Pardubice nebo Teplice. Naposled v roce 2023 firmu vyloučily České Budějovice, kterým měla Bozankaya dodat 35 nízkopodlažních trolejbusů. Důvodem k vyloučení byly většinou pochybnosti o technických parametrech trolejbusů či nedostatečná komunikace výrobce se zadavateli soutěže. V Českých Budějovicích tak už v dubnu vyjely na trať nové trolejbusy ze Škody Elektric. A mimochodem v březnu vyhrála Škoda svůj první tendr v Německu. Do Esslingenu v Bádensku-Württembersku má dodat 52 parciálních trolejbusů. Nabídnutá cena je 41,425 milionu eur (1,056 miliardy korun).
V Praze však zvítězila nejnižší cena bez referencí a radní pro dopravu Pirát Zdeněk Hřib tento způsob ve vyjádření pro web PrahaIN hájí jako nejtransparentnější a napadá výše jmenovaná města z toho, že Turky vyřazovaly ze soutěže, protože jim jako vítěz nevyšel preferovaný dodavatel. Argument hodný srovnání s babišovským „Všeci kradnů“.
Skutečností je, že trolejbusy Bozankaya mají stát necelých čtrnáct milionů korun za kus, zatímco konkurence nabízí cenu o jeden až dva miliony nižší. Zda to Praze stojí za očekávatelné potíže s neprověřeným novým typem vozidla, které ještě nikdo neviděl v podobě, jaké je objednáno, je otázkou.
Celá věc má ale další vývoj. Krátce po uzavření smlouvy s firmou Bozankaya vypsal pražský dopravní podnik nový tendr, který Turky již fakticky vylučuje z účasti. Hodlá koupit až 160 trolejbusů v ceně přes tři miliardy korun. Zájemci ale tentokrát musí doložit referenci na minimálně deset vozidel, které musí být předmětem jediné dodávky. Navíc je podmínkou, že trolejbusy již musely najezdit ročně minimálně 300 000 km. DPP navíc využil zákonného opatření o omezení dodavatelů z vybraných zemí, mezi něž spadá podle nedávného výkladu Evropského správního soudu i Turecko.
Mluvčí DPP Daniel Šabík to vysvětlil pro web Zdopravy: „Na vybudovanou či budovanou infrastrukturu potřebujeme ve smluvních termínech a v souladu s podmínkami případných dotačních titulů nasadit do provozu požadované počty vozidel, a nikoliv čekat třeba více než rok, než vysoutěžený výrobce bude schopen dodat provozuschopná vozidla. Proto DPP usiluje o dodavatele, jehož vozidla jsou již reálně v provozu“.
Není na tom nic podivného. Vyloučení dodavatelů ze zemí mimo EU v tendru na dodávku trolejbusů pro Prahu je legislativně možné a navíc správné nejen z hlediska férovosti soutěže, ale i z širšího strategického pohledu na ochranu evropského průmyslu. Pokud totiž evropští zadavatelé tak neučiní v daných konkrétních tendrech, turecké nebo čínské firmy budou mít neomezený přístup na evropské trhy, zatímco evropské firmy v Turecku nebo v Číně dle jejich legislativy čelí výrazně omezeným a nerovným podmínkám. Tento jednostranný přístup je dlouhodobě neudržitelný.
A je fakt, že čeští výrobci by v Turecku jen tak neuspěli, protože tamní veřejné zakázky explicitně vyžadují alespoň poloviční podíl částí vyrobených v Turecku. A domácí turecké nabídky mají až patnáctiprocentní cenové zvýhodnění, což znamená, že pokud turecký dodavatel nabídne cenu 100, v hodnocení se počítá jako 85. Druhý tendr má tak nepochybně logiku.
Proč chce jednou Praha trolejbusy nejlevnější, i když nikde nejezdí, a podruhé ověřené a prokazatelně funkční vozidla nicméně zůstává záhadou. Nabízí se jedině vysvětlení, že šlo o to poskytnout turecké firmě reference a usnadnit ji tak vstup na evropský trh.
