Absurdní obhajoba Babišova dotačního podvodu. Podle Havlíčka šlo o běžný podnikatelský plán

Není divu, že šéf ANO ztrácí nervy. Vrchní soud v Praze rozťal kauzu Farmy Čapí hnízdo vyčleněné z holdingu Agrofert kvůli padesátimilionové dotaci z evropských fondů. Dospěl k diametrálně odlišnému závěru než prvoinstanční soudce Jan Šott.

„Uvedeným jednáním dosáhli obžalovaní neoprávněného přiznání dotace v rozsahu téměř 50 milionů Kč. Jejich jednání naplnilo skutkovou podstatu zločinů dotačního podvodu (§ 212 tr. zák.) a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 tr. zák.) ve formě spolupachatelství. Uvedeným závěrem o skutkovém stavu i právním posouzení věci bude soud I. stupně v dalším řízení vázán,“ uvedl vrchní soud.

Otazníky vyvolával spíš postup soudce Šotta, jemuž případ znovu přistane na stole, tentokrát se závazným vodítkem. Dvakrát zprostil viny Andreje Babiše a jeho manažerku Janu Nagyovou, jež se za zásluhy vyšvihla do Evropského parlamentu.

„Je to dobrá zpráva pro celou Českou republiku, že žijeme v právním státě a máme nezávislou justici a soud,“ komentoval Šottův verdikt v roce 2023 Babiš. Po odvolacím rozsudku otočil o sto osmdesát stupňů.

Skandální útok na justici

Předsedkyně senátu vrchního soudu Eva Brázdilová je podle něj podjatá, soudní proces skandální a politický a „neuvěřitelným zločincem“ je soudní znalec Vítězslav Hálek, který svým posudkem kauzu údajně vykonstruoval. Dnes na něj Babiš podává trestní oznámení, po sedmi letech trestního řízení.

To vše svědčí o neurotickém rozpoložení vůdce opozice. Na jedné straně žaluje, jak mu všichni ubližují, a na druhé straně vyhrožuje. „Jste podělaný strachy, že se vrátíme. Mě se bojíte,“ křičel ve sněmovně na oponenty, kteří jej vyzvali k vyvození politické odpovědnosti. To je ovšem něco, co „ten, co nikdy neodstoupí“, nezná.

Nejde o maličkost. Pokud bude Babiš pravomocně odsouzen, může mu to v případě volebního úspěchu zhatit plány na návrat do vlády. Jak připomíná ústavní právník Jan Kysela, prezident nemusí ve výjimečné situaci jmenovat člena vlády, pokud by existovala nějaká právní překážka. „Typickou právní překážkou může být to, že je kandidát odsouzený v nějakém trestním procesu,“ dodává Kysela.

Jen na okraj. Jak si v tomto světle vysvětlit, že soudce Šott, který jinak prakticky převzal verzi obhajoby, uložil dozorovému státnímu zastupitelství, aby se zabývalo podezřením z křivých výpovědí finanční ředitelky Agrofertu Lenky Procházkové a člena představenstva společnosti Imoba Františka Šlingra?

Svědci Babišovi

Procházková před soudem popřela, že jednala o úvěru pro Farmu Čapí hnízdo. Šlingr vypověděl, že Babiš do náležitostí Čapího hnízda nezasahoval. Jejich výpovědi zpochybnili jiní svědci, a také Šott uvedl, že jsou zjevně nepravdivé. Nad tímto rozporem  se tehdy pozastavil advokát Aleš Rozehnal.

„Této části odůvodnění rozsudku se nedá porozumět. Pokud by měla společnost Farma Čapí hnízdo na dotaci nárok, nedává příliš smysl, aby někdo, kdo chce tento závěr podpořit, křivě vypovídal,“ poznamenal Rozehnal.

Nyní policie navrhla obžalovat Šlingra z křivé výpovědi u soudu ve prospěch Andreje Babiše, zatímco obvinění Procházkové bylo zrušeno. Jakou mají potom logiku Šottovy zprošťující verdikty? Došlo by snad k paradoxní situaci, že by byl hypoteticky odsouzen svědek, jenž zakrýval podvodné jednání hybatele projektu Čapí hnízdo?

Podobně se chovají další „svědci Babišovi“ z okruhu ANO, kteří v médiích ochotně nastavují kůži při obhajobě jakéhokoli průšvihu svého vůdce. Mezi nimi často vyniká poslanec Patrik Nacher zlehčující kauzu odůvodněním, že jde o starý případ. „Kdyby pan předseda nevstoupil do politiky, tak by se nic nedělo.“

Jenže pan předseda vstoupil do politiky a tam se uplatňují tvrdší kritéria (řeší se i tituly). Neexistuje jediná demokratická země, kde by stál v čele vlády odsouzený zločinec. Jenže laťka politické kultury leží v ANO tak nízko, že nekopíruje zvyklosti demokracií, ale východní slovenské či maďarské provenience.

Běžný podnikatelský záměr?

Mezi Babišovými advokáty tradičně vede mediálně všudypřítomný Karel Havlíček, jenž opět zazářil. „Čapí hnízdo byl běžný podnikatelský záměr. Zažádalo se. Nikdo nic netajil a ano, ano, po několika letech se to soudí,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce.

Podle stínového premiéra je běžný podnikatelský záměr, když se účelově vytáhne spící firma bez kapitálu z holdingu, aby dosáhla na dotaci pro malé a střední podniky. Holding poté financuje její výstavbu a provoz stovkami milionů korun, a po uplynutí minimální pětileté lhůty firmu znovu zařadí do holdingu?

Tomu může uvěřit jen prosťáček, anebo je to jinak. Pro impérium Agrofertu je podvodné nebo nápadně podezřelé jednání skutečně běžná norma. Stačí připomenout první privatizaci Unipetrolu v éře premiéra Miloše Zemana. Majitel Agrofertu tehdy za podivných okolností získal chemický gigant, nezaplatil za něj a vrátil ho. Tehdy se hovořilo o rozsáhlém tunelování Unipetrolu.

„Pokud jde o pana Babiše, byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel. To je pro mě dostatečný důkaz nevěrohodnosti pana Babiše,“ uvedl Zeman v roce 2011. Když se stal prezidentem, uzavřel s „nedůvěryhodným“ Babišem mocenský pakt.

Podobných kliček, triků a nepřátelských převzetí firem se majitel Agrofertu dopustil mnohem víc. Vedle něj působí jeho mediální advokát Havlíček se svými kauzami jako břídil, a teď nejde o jeho ministerskou obhajobu stomilionové dotace pro toustovou linku Penamu, na kterou Agrofert neměl nárok.

Havlíčkovy kauzy

Připomeňme několik kauz spojených s Havlíčkem z období jeho podnikání. Známým případem je jeho působení ve firmě ElCom dovážející zboží společnosti Sony. Firmu v roce 2001 prodal, ale krátce poté skončila v konkurzu. Bývalí obchodní partneři ho obviňovali z předem připraveného podrazu.

Dalším známým Havlíčkovým podnikatelským plánem byla jeho účast v kontroverzním nevyzkoušeném projektu kmenových buněk. Část pacientů musela za zařazení do studie za léčbu bez prokazatelných účinků v rozporu se zákonem zaplatit 150 tisíc korun.

Třešničkou na dortu bylo Havlíčkovo působení ve firmě Technistone, která rovněž zkrachovala. V době, kdy seděl v jejích orgánech, zažádala rovněž o padesátimilionovou dotaci ve stejné době, jako Čapí hnízdo. Podle kontroly NKÚ ji dostala neoprávněně, úřad podal trestní oznámení.

Nakonec padly tresty pro dva tehdejší manažery, Havlíček vyvázl. Možná se mu ale dá už lépe porozumět, co pro něj znamená „běžný podnikatelský záměr“.