Pocit síly i úspěchu utajované operace stejně jako uraženost vůči některým kritickým hlasům mohou v nevyzpytatelném Trumpovi nabudit i dojem, že je úspěšným světovým četníkem, a může si chtít došlápnout i třeba na Putina.

Pocit síly i úspěchu utajované operace stejně jako uraženost vůči některým kritickým hlasům mohou v nevyzpytatelném Trumpovi nabudit i dojem, že je úspěšným světovým četníkem, a může si chtít došlápnout i třeba na Putina. Zdroj: INSTAR Images / Profimedia

Petr Sokol: Půlnoční kladivo na hlavu ájatolláhů. Jaký dopad může mít Trumpův útok na Írán?

Petr Sokol
Diskuze (3)

V otevřeném vojenském konfliktu mezi Spojenými státy a islamistickým teokratickým Íránem se spekulovalo dlouhou řádku let. V sobotu tyto spekulace rozhodnutí Donalda Trumpa zaútočit na tři sídla íránského jaderného programu zhmotnilo – i když platí, že se jednalo o téměř chirurgicky přesné a rozsahem omezené zásahy, které nenaplňují představu o velkém vojenském konfliktu. Přesto se nabízí otázka, koho všeho zasáhnou dopady operace, již americká armáda nazvala Půlnoční kladivo.

Větší konflikt mezi USA a Íránem může samozřejmě ještě přijít, pokud se otřesený režim v Teheránu rozhodne pro nějakou spektakulární formu odvety. Trump ostatně Íránu pohrozil, že pokud nezačne jednat o míru, čekají ho další americké útoky. Další propad reputace íránského režimu, jenž nedokázal zabránit ani diplomaticky, ani vojensky zničení své propagandistické výkladní skříně v podobě jaderného programu, může ale vrcholné ájatolláhy v panice tlačit třeba k masívnějším útokům na americké základny, z nichž řada se na Blízkém východě nachází v dostřelu íránských zbraní.

Hra o Hormuz

Odplata ovšem může vypadat také tak, že se Íránci pokusí zablokovat Hormuzský průliv, kterým prochází minimálně pětina světového obchodu s ropou. Krátkodobě to mohou udělat, ale přivolali by tím na sebe další zásah Spojených států, jež se považují za ochránce svobody plavby skrz tento klíčový dopravní uzel. Navíc by tím Írán proti sobě poštval několik svých ropných sousedů v čele se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty či Kuvajtem a v neposlední řadě poškodil svůj vlastní ropný vývoz, který významně směřuje do Čínské lidové republiky.

Kdyby se ale přesto začalo bojovat o plavbu skrz tuto úžinu mezi Íránem a ománskou částí Musandam, přinese to minimálně krátkodobý ropný šok v podobě stoupajících cen „černého zlata“. Ekonomické dopady by byly znát v Evropě i Asii, kde by na ně nejvíce doplatila nejenom Čína, ale také Japonsko.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (3)