Symbol korupce, náhradní kandidát a trumpovský socialista. Kdo je kdo v rumunských prezidentských volbách?
Rumuni půjdou již v neděli hlasovat v opakovaných prezidentských volbách. Loňské nedokončené volby vyvolaly v této balkánské zemi i v celé Evropě velký rozruch, protože byly zrušeny po tom, co v prvním kole senzačně nejvíce hlasů získal do té doby téměř neznámý nezávislý protestní kandidát Călin Georgescu. Ten se měl v druhém kole utkat se sociálně liberální opoziční kandidátkou Elenou Lasconiovou, ale jejich souboj byl ústavním soudem anulován, protože Georgescu měl být hrozbou národní bezpečnosti kvůli údajnému napojení na Rusko, a navíc porušil volební pravidla, když vykázal nulové náklady za masivní předvolební kampaň na sociální síti TikTok.
Pobití favoriti: Georgescu i Lasconiová
Ani Georgescu ani Lasconiová ovšem nyní v opakovaných prezidentských volbách šanci na zisk úřadu hlavy státu nemají. Georgesca odmítla volební komise zaregistrovat jako kandidáta s poukazem na to, že to byl on, kvůli němuž se muselo loňské hlasování zrušit. Opozice v tom viděla další snahu vládních stran zmanipulovat vůli voličů, protože podle průzkumů mohl Georgescu tentokrát být zvolen již v prvním kole. Ústavní soud přes to Georgescovo nepřipuštění do voleb potvrdil.
Šéfka sociálně liberální a protikorupční strany Svaz za záchranu Rumunska (USR) a zároveň starostka malého města nedaleko od Bukurešti sice kandiduje znovu, ale nemá ani podporu vlastní strany. Průzkumy jí věští jen jednociferný výsledek a s ním se prezidentský úřad získat nedá.
Čelní střet protestního, suverenistického tábora a prozápadního politického světa, což jsou dnes v Rumunsku dva hlavní politické proudy, se přesto odehraje, ačkoli již s jinými osobami a obsazením.
George Simion: náhradník za Georgesca
Suverenisty nyní ve volbách reprezentuje lídr Aliance pro jednotu Rumunů (AUR) George Simion. Ten se snaží získat voličské dědictví po Georgescovi, i když je oproti němu umírněný. Simion kandidoval na prezidenta již loni, ale skončil až čtvrtý. Slíbil, že v opakovaných volbách nebude kandidovat, pokud z nich Georgescu nebude vyloučen. Kromě vlastní strany, která skončila druhá v prosincových parlamentních volbách, ho nyní podporuje i Georgescovi nejbližší, nacionalistická Strana mladých lidí (POT). Simion do politiky vstoupil jako aktivista za znovusjednocení Rumunska s Moldávií, ale později vybudoval stranu, kterou označuje za konzervativní a křesťanskou a za její vzor považuje například polské uskupení Právo a spravedlnost (PiS). V kampani se snaží představit jako hlavní oponent vlády, kterou popisuje jako zkorumpovanou, i jejich kroků v podobě vylučování kandidátů z voleb. Průzkumy, které jsou ale v Rumunsku nepříliš přesné a často jejich výsledky nápadně souvisí s jejich zadavatelem, ze Simiona unisono dělají kandidáta, který by měl hladce jako první postoupit do druhého kola. V něm jsou předpovědi poměrně vyrovnané, ale Simionovi může pomoci fakt, že ho a jeho stranu nadprůměrně podporují Rumuni, kteří pracují a žijí v zahraničí.
Průměry průzkumů věští vyrovnaný souboj o druhé místo a postup do druhého kola voleb, které se odehraje za dva týdny.
Nicușor Dan: prozápadní nestranický primátor Bukurešti
Zřejmě největší šance na druhé místo má ve Francii vystudovaný matematik Nicușor Dan. Současný nestranický bukurešťský starosta se proslavil jako aktivista bojující proti korupci a neomezené výstavbě v rumunské metropoli. Následně vstoupil do politiky s lokálním uskupením, které později rozšířil v celostátní Svaz za záchranu Rumunska (USR). Z něj odešel, když se liberální většina v jím založené straně postavila proti referendu o definici manželství jako svazku muže a ženy. Konzervativnější Dan prosazoval, aby se do této kulturní války strana vůbec nezapojovala. Loni odmítl na prezidenta kandidovat a podpořil Elenu Lasconiovou. Po zrušení prvního kola ovšem názor přehodnotil a sebral Lasconiové většinu jejích voličů i podporu jeho původní strany, které Lasconiová nyní předsedá. Dan má tu výhodu, že je přijatelný pro prozápadní politický tábor, ale zároveň není spojen s kontroversní vládou premiéra Marcela Ciolaca, do níž se spojila tradiční pravice i levice.
Crin Antonescu: kandidát pravolevé vlády
Oficiálním kandidátem vládního tábora, kterému je opozicí připisována odpovědnost za zrušení loňských voleb a letošní neregistraci Georgesca, je bývalý předseda národních liberálů i Senátu Crin Antonescu. Oficiálně kandiduje jako nestraník, protože před nynějšími volbami vystoupil z Národně liberální strany (PNL), která ho ovšem stejně jako premiérova sociální demokracie (PSD) a také menšinová maďarská strana UDMR oficiálně podporuje. Politik, který má podporu všech tří vládních stran, nebyl v posledních letech v rumunské politice příliš výrazný, protože žil se svou manželkou Adinou-Ioanou Vălean pět let v Bruselu, kde ona působila jako rumunská členka Evropské komise pro dopravu v prvním funkčním období Ursuly von der Leyenové. Antonescovi samozřejmě může škodit i to, že kandiduje za již několik let fungující, ale řadu voličů odrazující spojenectví největší pravicové a největší levicové strany. Národní liberálové i sociální demokraté se hlásí k prozápadní orientaci, ale jsou často spojování s korupcí a využíváním státu.
Výhodou Antonesca, kterému průzkumy také dávají značnou šanci na druhé místo i postup do druhého kola, ovšem může být spojení voličstva všech tří vládních stran, kde zejména podporovatelé postkomunistické sociální demokracie mají tradičně vysokou volební disciplínu.
Victor Ponta: Trumpovský socialista
Právě o ně chce ale usilovat také bývalý sociálnědemokratický premiér Victor Ponta. I on se dnes tváří jako nezávislý kandidát, ačkoli byl v minulosti několik let předsedou a pak i prezidentským kandidátem sociální demokracie. Ta je ovšem v Rumunsku podobná spíše Ficovu Smeru něž klasickým socialistickým stranám. Ponta z ní odešel, když se musel vzdát premiérského křesla po velkých protestech, které vyvolal smrtící požár v bukurešťském hudebním klubu. Pak se ale zase vrátil, aby tohoto politického chameleona PSD vyloučila kvůli nynější prezidentské kandidatuře. Tu jede Ponta ve znamení trumpovské změny v červené kšiltovce a snaží se ubrat hlasy hlavně Simionovi, který podle něj zradil Georgesca, protože málo protestoval proti zrušení loňských voleb a příliš „ochotně“ ho nahradil. Ponta chce proto profitovat, jak ze suverenistického tábora, kde se překvapivě jako dlouholetý politik tváří jako skutečný pokračovatel protestního kandidáta Georgesca, tak z voličstva sociální demokracie, kde brnká na strunu toho, že sociální demokracie nemá vlastního kandidáta. Ponta je ve většině průzkumů až čtvrtý, ale nemá zase tak daleko k možnému postupu do druhého kalo.
Komplikovaná a často málo přehledná rumunská politika proto v neděli nabídne napínavé volební klání, v němž opět může dojít ke značným překvapením i nečekaným výsledkům.
