Petr Havel: Novela lesního zákona? Bohužel nebude dostatečně účinná, i když mohla být
Dlouho vyjednávaná novela lesního zákona, která v současné době prochází procesem schvalování, představuje v dosavadní verzi nepochybný posun jak z hlediska veřejnosti, tak vlastníků lesních pozemků i ochrany životního prostředí. Pozitivní účinek novely by ale mohl být podstatně vyšší, pokud by byla schválena i novela zákona o myslivosti, která ale byla po několika předchozích neúspěšných pokusech opětovně odložena.
Hlavním cílem novely mysliveckého zákona bylo totiž, kromě snížení takzvané minimální velikosti honiteb, také cíleně snižovat stavy v ČR přemnožené stavy zvěře, které ročně působí miliardové škody na majetku vlastníků lesních pozemků. To ale lesní zákon neřeší, a ani by řešit neměl, přestože existují snahy tento problém do stávající novely začlenit. Regulace stavů zvěře je totiž poměrně rozsáhlý problém, který nelze smést se stolu několika málo paragrafy (nebo jen nějakým odstavcem) v lesním zákonu.
Na jeho přípravě se přitom podílela kromě ministerstev zemědělství a životního prostředí celá řada nevládních organizací, mimo jiné Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) a Komora soukromých lesů (KSL), jejichž postoje se v průběhu diskusí o obou novelách natolik sblížily, že spolu ASZ ČR a KSL podepsaly memorandum o vzájemné spolupráci. Cílem memoranda je přitom především obhajoba zájmů vlastníků půdy a lesních pozemků, což jsou v praxi spojené nádoby s často téměř identickými prioritami a problémy.
Zdaleka nejen vedlejším produktem novely lesního zákona je tak vznik uskupení na obhajobu vlastnických zájmů, což je problém, který není v ČR dosud uspokojivě vyřešen. To lze ovšem považovat v zemi, kde byla vlastnická práva po desítky let v předlistopadovém období ideově degradována za stále přetrvávající dluh, přičemž výsledkem jsou desítky zákonů, které do dneška práva vlastníků všeho druhu nadměrně omezují. V novela lesního zákona byl sice tento dluh částečně napraven, a vlastníci lesa tak získali větší svobodu při výsadbě nových lesních porostů, v novele mysliveckého zákon, která měla také zvýšit kompetence vlastníků, ale ne.
Lze přitom připomenout, že ambici hájit práva vlastníků měl v ČR v 90.letech minulého století založený Svaz vlastníků půdy a soukromých rolníků, který ale tuto roli nenaplnil, mimo jiné proto, že byl politicky velmi blízký tehdejší ODS, a tehdejší vedení Ministerstva zemědělství proto svaz vylučovalo z jednání a diskusí o pojetí zemědělské politiky v ČR a tvorby zákonů vůbec. Svaz nakonec před dvěma roky zcela zanikl a zájmy vlastníků tak aktuálně oficiálně žádná organizace nehájí. Což je škoda, protože počet drobných vlastníků půdy nebo lesa se odhaduje v současné době na dva miliony a v době vzniku zmiňovaného svazu přesahoval jejich počet dokonce tři miliony občanů naší země.
Pokud bychom se ještě vrátili k přemnožené zvěři, pak ta poškozuje majetek vlastníků nejen v lesích, ale i na polích, a navíc je i přenašečem některých nemocí, například slintavky a kulhavky, která by mohla působit další škody hospodařícím zemědělcům. I to je důsledek nepřijetí novely mysliveckého zákona, což by si měli uvědomit všichni, kdo její schvalování blokovali, což byli kromě opozice i někteří poslanci koalice. Tím totiž nemálo omezili i pozitiva novely lesního zákona, která má být účinná od počátku příštího roku.
V důsledku novely by se přitom měla zvýšit pestrost našich lesů i plocha lokalit, na nichž budou lesy ponechány přirozenému vývoji. Novela také umožní na lesních pozemcích budovat malé vodní prvky, jako jsou tůně nebo poldry s celkovou plochou do 1000 m². Nově bude také možná pastva dobytka v lese, pokud nebude docházet k omezování přístupu veřejnosti. Té bude nadále umožněn volný vstup do lesů včetně nijak neregulovaného sběru lesních plodů, pro drobné vlastníky lesů pak novela přináší možnost sdružovat se do takzvaných službových spolků s cílem snižovat náklady na péči o lesy, a pro cyklisty a lesní techniku možnost využívat lesních cest úpravou příslušných pravidel Ministerstvem dopravy.
S využíván lesů souvisí ale i další projednávaná novela o ochraně přírody, ukládající vlastníkům příslušných pozemků mimo jiné povinnost zajistit průchodnost cest a stezek, a to i těch, které vznikly proti vůli vlastníka. Nejen s tím ale zásadně nesouhlasí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), podle kterého „není prevenční povinnost vlastníka lesa bezbřehá“. Což je ovšem jedním z mnoha dalších příkladů dokladující, že obhajoba vlastnických práv má v ČR, i v podmínkách lesního hospodářství, velké rezervy.
