Hlasování o rezoluci OSN proti ruské agresi vyvolává znepokojení a omluvy. Omluvil by se i Babiš?
Spojené státy nepodpořily rezoluci označující Rusko za agresora, což naráží už i v republikánském táboře. Slovensko bylo nečekaně pro a bouří se Ficův koaliční partner Danko, jenž chce omluvu po vzoru srbského prezidenta Vučiće. Co by udělal na jeho místě Babiš?
Budování nového světového řádu provází série šokujících událostí, jež se nevyhnuly ani připomínce třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu. Trumpova administrativa odmítla podpořit prohlášení skupiny G7 (USA, Francie, Velká Británie, Německo, Japonsko, Itálie a Kanada), kde je Rusko označeno za agresora. Dokonce chtěla vyškrtnout pasáž popisující invazi jako porušení suverenity. Zbývající země na tyto ostudné změny nepřistoupily.
Stejně ohromující příběh pokračoval na půdě Valného shromáždění OSN, kde se rovněž hlasovalo o podobné rezoluci. Nakonec byla přijata verze navržená Ukrajinou a Evropou zahrnující zmínku o rozsáhlé ruské agresi v rozporu s Chartou OSN, o trvalém a komplexním míru a potvrzení podpory suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Neuspěl nátlak americké delegace, aby byla vyškrtnuta pasáž o ruské agresi.
Výsledná rezoluce prošla 93 hlasy, 65 zemí se zdrželo, 18 bylo proti. Vedle diktatur, jako je Ruská federace, Severní Korea, Bělorusko a Nikaragua, hlasovaly proti ní Spojené státy, překvapivě Izrael a z evropských zemí jediné Maďarsko, jež potvrdilo roli nejspolehlivějšího Putinova spojence v EU. Místo toho Donald Trump prosadil vlastní rezoluci v Radě bezpečnosti OSN vyhýbající se kritice Moskvy.
Odklon od amerických ideálů
Tato blamáž a hloubení příkopů mezi USA a jejich dosavadními spojenci nezůstaly bez odezvy. Postoj Bílého domu nesdílejí evropští spojenci, ale poprvé vyvolal silnou kritiku také řady jinak zatím zdrženlivějších republikánských kolegů v Kongresu.
„Byl jsem hluboce znepokojen hlasováním v OSN, které nás postavilo na stejnou stranu jako Rusko a Severní Koreu. To nejsou naši přátelé. Tento postoj je dramatickým odklonem od amerických ideálů svobody a demokracie,“ reagoval senátor John Curtis z Utahu.
„Trumpova administrativa to dnes královsky zvorala v otázce Ukrajiny. Drtivá většina Američanů se staví za nezávislost, svobodu a volný trh a proti tyranovi a okupantovi,“ napsal kongresman Don Bacon z Nebrasky.
„Odmítnutí uznat Rusko jako nepopiratelného a nevyprovokovaného agresora je více než jen nevhodná morální ekvivalence – odráží hrubé nepochopení povahy vyjednávání a pákového efektu,“ varoval senátor Mitch McConnell z Kentucky.
„Zahájení útočné války není jen mezinárodním zločinem; je to nejvyšší mezinárodní zločin, který se od ostatních válečných zločinů liší pouze tím, že v sobě obsahuje nahromaděné zlo celku,“ připomněl slova norimberského tribunálu z roku 1946 další republikánský senátor Bill Cassidy z Louisiany.
Čas ukáže, zda je blok republikánů tak pevný, jak to zatím vypadá, protože Trumpova otevřená náklonnost Putinovi překvapuje i mnohé z nich. I mezi nimi je mnoho stoupenců Ukrajiny. Přijali by mír na úrovni její kapitulace, jak si přeje Putin?
„Technická chyba“ Srbska
Rozruch vyvolalo hlasování v OSN v Srbsku, jinak věrném spojenci zájmů Kremlu, které rezoluci nečekaně podpořilo. Téhož dne vystoupil prezident Aleksandar Vučić, jenž se za hlasování omluvil.
„Myslím, že Srbsko dnes udělalo chybu, omlouvám se za to občanům a nesu za to sám vinu, protože jsem unavený, mám toho hodně a nemůžu stihnout všechno,“ kál se Vučić, překonávající v servilitě prezidenta Miloše Zemana. Putin jeho poníženou omluvu přijal. „Technické chyby se skutečně stávají. A samozřejmě že tak rychlá reakce hlavy státu nám velmi imponuje,“ reagoval jeho mluvčí Dmitrij Peskov.
Pozoruhodná scenérie se odehrává i na Slovensku. Premiér Robert Fico se staví po bok Viktora Orbána, stále ostřeji útočí na Ukrajinu, jeho ministr zahraničí Juraj Blanár létá do Moskvy, a přesto slovenská delegace na jeho pokyn podpořila výslednou rezoluci OSN. Dává to nějaký smysl?
Danko chce omluvu
Ne všichni na Slovensku postupu vlády rozumějí. Předseda koaliční Slovenské národní strany Andrej Danko vyzval Fica, aby vláda jen taktak udržující křehkou většinu zachovala jasný postoj jako Maďarsko. Chce prověřit okolnosti hlasování v OSN, se kterým zásadně nesouhlasí. Blanár prý neměl mandát od vlády a žádá omluvu.
K Dankovi se připojil šéf úřadu vlády Juraj Gedra z Ficovy strany Smer-SD, jenž se už k tomuto „selhání“ vyjádřil na proruském webu Infovojna. „Z tohoto pohledu se chceme omluvit za ten výsledek a za to nedorozumění,“ uvedl a vystoupil tak proti spolustraníku Blanárovi, který za tímto hlasováním nadále stojí.
Jak by se choval Andrej Babiš, pokud by byl před dvěma lety zvolený prezidentem? „Musíme jasně podpořit Ukrajinu a všechny Ukrajince v jejich boji za mír a za zachování svobody. Zaprvé kvůli tomu, že zlu nelze ustupovat. Zadruhé máme povinnost to udělat i proto, že Ukrajinci jsou největší menšinou u nás v České republice. Známe je jako slušné a pracovité lidi. Jsou to naši přátelé a přátelům musíme pomáhat,“ citujme z jeho vystoupení ve sněmovně před třemi lety krátce po invazi.
„Nyní více než kdykoliv dříve bychom měli být jednotní a postupovat společně v rámci EU a NATO. Situace je vážná, a proto v této věci nebudeme vládě opozicí. Chtěl bych tímto jasně deklarovat, že hnutí ANO podporuje premiéra Petra Fialu a jeho vládu v krocích proti ruské agresi na Ukrajině,“ zdůraznil.
Otočka ANO
Tato chvályhodná jednota dlouho nevydržela. Už na jaře 2022 začalo ANO s Babišem v čele hrát podle ruských not. Zpochybňovali pomoc Ukrajině údajně na úkor českých občanů, označovali Fialu za premiéra Ukrajiny, torpédují její členství v EU a nedávno ještě před Trumpovou kanonádou oznámili zrušení muniční iniciativy, za což si vysloužili pochvalu v ruských médiích.
„Tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Agrese, kterou světoví lídři neměli Putinovi nikdy umožnit a kvůli které každý den umírá obrovské množství lidí. Neřešme každý výrok Donalda Trumpa, musíme se na něj spolehnout,“ říká Babiš dnes, když „trumpovsky“ přehazuje vinu za válku na Západ.
Hnutí ANO předvádí vůči Trumpovi bezpáteřné patolízalství. Nedochází mu snad, že se chce stáhnout z Evropy a chová se k ní vyloženě nepřátelsky? Nevidí, že žádný poválečný americký prezident nenarušil transatlantickou vazbu tolik jako Trump – se všemi negativními dopady, včetně hrozeb obchodní válkou?
Možná mu to dochází, a proto se snaží odvést pozornost k domácí politice. Bubnuje kolem vyšetřování dlouholetého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, ačkoli byl nominantem ANO do Senátu a tehdejší premiér Babiš jej v roce 2021 podržel, když ho chtěl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odvolat.
Nebylo by divu, kdyby se šéf ANO v hypotetické roli prezidenta, jenž by dnes nenašel s Fialovou vládou společnou řeč, za postoje České republiky omluvil. Co by neudělal pro oslovení voličů dezoscény? Předpoklady výstavního oportunisty k tomu bezesporu má.
