Bydlení, bydlení a zase bydlení… Ale konečně je tu reálné téma do blížících se voleb
Sněmovní volby jsou za dveřmi, takže se obnažují témata, která léta pospávala. Možná trošku populisticky nebo „účelově“, jak se občas bezobsažně říká. Nicméně prospěšně, protože jen tak se věci mohou posunout dopředu. A problém dostupného bydlení je ukázkovým příkladem.
Za socialismu platila všeobjímající poučka o rovnosti. Nikdo nic nemá, takže si lidé nemusí závidět. Až na výjimky, jakými byli straničtí papaláši, řezníci a možná i pár zelinářů. Týkalo se to i bydlení. Vše bylo všech, i drobné úpravy v bytech se musely uplácet v dobře vytopených kancelářích OPBH.
Po listopadové revoluci nastal opačný extrém, zcela pochopitelný. Obecní byty se privatizovaly za částky, které dnes tvoří leda tak provize pro realitní makléře. A na trh se dostalo množství bytů, lidé kupovali jako vzteklí. Nájemné bydlení se stalo anomálií.
Poslední léta se tento stav mění a dostává do normálu. Developeři se už nestydí říkat, že nestaví byty jen na prodej, ale i na pronájem. A jakkoliv je už samotné slovo „developer“ pro leckteré politiky i voliče téměř sprosté, realitní skutečnost je prostě neúprosná a jednoduchá – byty nejsou květinky a samy od sebe nevyrostou.
Téma bydlení nyní začalo rezonovat u několika stran, své plány představila ODS, mluví o tom Piráti i další. Je to populismus? Podobně jako je to u developerů, ani toto není sprosté slovo. Volby jsou nejen legitimizací systému moci, ale i dobrou záminkou si připomenout, co vlastně lidi trápí. S jistou nadsázkou lze říct, že válka na Ukrajině je jistě cnostná věc, ale bydlení je bydlení…
Ale ani tady neexistuje snadný recept. Je to řetězec rozhodnutí od změn územních plánů po jednání s těmi „zlými“ developery, dojednávání infrastrukturních sounáležitostí (obchody, školy, zdravotnická zařízení…) atd. Role státu, města a městských částí je určitě důležitá, ale stejně to vždy zůstane u byznysových pravidel.
Takže díky za volby a alespoň občasné prozření.
