Před čtyřmi lety ve volbách do Poslanecké sněmovny propadla pětina hlasů. Kolik to bude letos?
Přestože do nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny zbývá zhruba osm měsíců a prezident republiky ještě ani nevybral termín jejich konání, var na tuzemské politické scéně začíná nabírat na intenzitě a na síle. Jednotlivé subjekty začínají tvořit své kandidátky, malé strany se rozhodují, jestli půjdou do volebních koalic, a naopak jiná menší ad-hoc seskupení se pro změnu štěpí, protože společně kandidovat nechtějí. Sledovat rej těchto nových mesiášů nebo budoucích rádoby hvězd české politiky je poměrně důležité a zásadní. A věnovat by se mu měly i zavedené strany. Právě od úspěchu či spíš neúspěchu těchto malých subjektů bude odvislá budoucí podoba české vlády. Rok 2021 toho může být názorným příkladem.
Někdo se asi může podivit, proč sem tahám téměř čtyři roky starou záležitost. Je to jednoduché. Za tím, že zde vládne kabinet Petra Fialy, i do značné míry stojí skutečnost, že při posledních volbách propadlo bezprecedentně vysoké množství hlasů. Dle statistik ze serveru volby.cz jich bylo přesně 1 069 359, tedy 19,89 %, bezmála každý pátý hlas, chcete-li. Takové množství lidí nyní nemá mezi úřadujícími zákonodárci ve sněmovně svého zástupce.
Za to, že tolik hlasů propadlo, může samozřejmě uzavírací klauzule, která činí 5 procent z celkového množství platných hlasů. Tato klauzule patří v České republice mezi nejvyšší v rámci celé Evropy a jejím záměrem je snaha zabránit politické roztříštěnosti ve sněmovně, což by ve svém důsledku vedlo k lopotnému ustavení většinové vlády.
Malé strany nebo uskupení, které se pohybovaly na pod pětiprocentní laťkou, v minulosti zvažovaly nebo uzavíraly různá spojenectví. Ale i na to zákon „myslel“ a ustanovil, že tyto koalice musí získat více hlasů. Až do začátku roku 2021 platilo, že každá další strana v koalici znamená nutnost zisku dalších pěti procent. Teprve poté Ústavní soud svým nálezem tuto klauzuli snížil, a to tak, že dvoukoalice potřebuje pro vstup do sněmovny 8 procent a troj- či více koalice 11 procent.
Ale zpět do současnosti. Z aktuálních průzkumů vyplývá, že je tu hned několik subjektů, které se pohybují na hraně 5 procent a zvažují možné koalice s dalšími partnery, nebo z těchto spojenectví, která fungovala například pro evropské nebo krajské volby, odcházejí. V médiích se hovoří o tom, že společně kandidovat nebudou (přestože to zvažovali) Motoristé s Přísahou či komunisté společně se SOCDEM. Přestože šéfka komunistů Kateřina Konečná chystá koalici s konzervativními národoveckými silami, stále nemá vyřešené, pod jakou značkou a v jaké podobě bude kandidovat. K pěti procentům klesá i SPD Tomia Okamury.
Podtrženo sečteno, v současné době tu je minimálně pět subjektů, které jsou na hranici 5 procent nebo k této hranici napínají všechny své síly. Zda u některých dojde k předvolebnímu sloučení, a tudíž i zvýšení klauzule, není jisté. Známé je jen to, že do společné volební koalice půjde ODS, TOP 09 a lidovci. Koalice SPOLU tak bude muset získat 11 procent, to ale pro ni nebude problém. Petr Fiala a spol. mají úplně jiné ambice, přiblížit se 30 procentům a volby vyhrát.
Nicméně jak pro SPOLU, tak i pro jejich konkurenty z ANO, ale i koaliční Starosty bude klíčové, jak dopadnou právě malé strany. Každá malá strana, která se otevřeně lísá k Babišovi, vidí se v jeho vládě, ale nedosáhne na 5 procent, Babiše ve výsledku oslabí. Tyto všechny strany mají jednu základní charakteristiku zcela stejnou – cítí odpor k současné vládě a chtějí vytěžit hlasy z její kritiky. Jenže to už dělá i hnutí ANO, které je zatím úspěšné.
Lze brát za jisté, že hlasy voličů, které preferují vládní strany, u voleb nepropadnou. Lze předpokládat, že tyto subjekty dostanou i nemalý bonus v podobě hlasů ze zahraničí. Na to sociální demokraté, komunisté či Tomio Okamura nemohou spoléhat ani náhodou a v konečném výsledku jim to může zlomit vaz.
Výsledkem voleb tak může být pat, kdy sice ANO vyhraje velkým rozdílem, ale ke sněmovní většině mu nebudou stačit hlasy ani s příspěvkem jedné menší strany, která náhodou 5 procent překročí. Jistě, ve volbách budou kandidovat i další, poněkud obskurní uskupení, která sice dostanou desetiny procenta nebo desítky tisíc hlasů. Ale vše se pak bude sčítat a tento součet může udělat ve výsledku konečnou paseku.
Na závěr si můžeme zaspekulovat. Kolik procent hlasů musí propadnout, aby se Andrej Babiš nestal příštím premiérem a neměl možnost obejít současnou vládu? Bude to 20 jako posledně nebo méně? Při sledování současné situace a žabomyších válek všech novodobých mesiášů se domnívám, že k jeho vyšachování bude stačit méně, nějakých 13 až 15 procent hlasů. K tomu stačí neúspěch dvou až tří subjektů balancujících na hraně zvolitenosti plus součet hlasů všech obskurních pidistran a je vymalováno. Asi je skoro zbytečné dodávat, že lídři SPOLU si ani nepřejí nic jiného, než aby počet těchto pidistran, které jim jdou po krku, byl co největší.
