Když se argentinský prezident Javier Milei (příští měsíc přijede do Prahy) loni v září ve městě La Plata oháněl při předvolební kampani motorovou pilou, mnozí si ťukali na čelo. Jiní se nedivili, protože po většinu života má přezdívku El Loco (Šílený) a ve svých vystoupeních vždy zachází hodně daleko. Kampaně jsou ale nevybíravé a tvrdé všude, i v České republice. Politika je boj, střet, zavilé soupeření o hlasy voličů, nemá to být selanka. Ale předvolební boje se budou měnit, stále více je ovlivňuje fakt, že političtí marketéři jsou i krejčí, kteří šijí šaty na míru jednotlivých (i malých) voličských skupin, k tomu jim pomáhají sociální sítě a nejrůznější weby, blogy či e-maily. S plnou silou do toho letí i umělá inteligence. Pak to bude teprve masakr, ke kterému strany nebudou potřebovat ani skutečnou motorovou pilu jako Javier Milei.
Nedávno média, prezidenta Petra Pavla i některé podporovatele vlády zaskočilo, když koalice SPOLU parodovala heslo hnutí ANO a změnila ho ze Česko, pro tebe všecko na Rusko, pro tebe všecko. A Andreji Babišovi a Kláře Dostálové v rámci toho přemalovala české národní vlajky na ruské. Čin byl hodnocen jako úlet, trapnost, prý to poškodí některé vládní strany ve volbách. Domnívám se, že nikoli, protože vyhrocené kampaně jsou součástí našeho života. Navíc voliči koalice SPOLU přece skutečně vidí Babiše jako možného proruského politika. A jakýkoli úlet je za pár dní nahrazen něčím úplně jiným, pozornost je těkavá a více nás zajímá, co se objeví každý den v našem mobilu než nějaký volební program. Pokud něco ubírá vládní pětikoalici na síle, vlivu a prestiži, je to její léta neslaná-nemastná politika a neschopnost čelit razantněji a odvážněji ekonomickým problémům. Jeden obrázek s Babišem to nezmění.
Na co se chystat
Co naopak volby vždy ovlivňuje, je umné zacházení s informacemi. Někdy až tak, že je z toho ideový a hlasovací masakr. Jenže i v tom vidíme velký posun. Zatímco dříve se zejména standardní strany honosily propracovaným programem a střílely mezi voliče nápady, dnes si svět s informacemi hraje. Někdy bez dodržování jakýchkoli pravidel. Mnozí se snaží otočit smysl toho, co vidíme, slyšíme a čteme. Experti i tajné služby říkají, že při šíření dezinformací se objeví například k jednomu tématu 90 až 95 procent věcí pravdivých a do toho se „strčí“ jen několik zavádějících či přímo lživých. Využívají to proti nám bohužel i cizí státy.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
