Mocný šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš je mezi minoritními akcionáři společnosti opravdu neoblíbený, přestože má za sebou výborné hospodářské výsledky. Viní ho z toho, že nebojuje a nesoudí se o zrušení windfall daně, která jim letos masívně zkrátí dividendy. A jsou přesvědčeni, že fakticky řídí energetickou politiku neschopné vlády.

Mocný šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš je mezi minoritními akcionáři společnosti opravdu neoblíbený, přestože má za sebou výborné hospodářské výsledky. Viní ho z toho, že nebojuje a nesoudí se o zrušení windfall daně, která jim letos masívně zkrátí dividendy. A jsou přesvědčeni, že fakticky řídí energetickou politiku neschopné vlády. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela

Pavel Páral: Nejasností kolem osudu ČEZ je příliš mnoho. Vláda neodvádí dobrou práci

Před pár dny zveřejněné hospodářské výsledky společnosti ČEZ poměrně dobře osvětlují významnou část důvodů války části minoritních akcionářů s vládou, do níž ne úplně šťastnými formulacemi opět zašťoural premiér Fiala v rozhovoru pro podcast Čestmíra Strakatého. Pochopitelně že jde o peníze. A v tomto případě o hodně peněz.

Udaněná dividenda

Náš energetický gigant vydělal loni 125 miliard korun před zdaněním. Skoro stejně jako předloni, kdy vyplatil rekordní dividendu, na niž použil celý čistý zisk, ve výši 145 korun na akcii. Jenže loni už platil windfall daň a tzv. odvod z nadměrných příjmů, který mu na čistém zisku ukousl čtyřicet miliard. A pokud letos zase vyplatí vše, tak dividenda nebude ani poloviční. Vycházela by na 65 korun na akcii. Jenže sám ČEZ zatím navrhuje výši dividendy do 52 korun na akcii. To člověka pochopitelně naštve a nemusí vlastnit ani desetitisíce akcií.

Minoritní akcionáři považují toto dodatečné zdanění, které vláda použila, aby získala prostředky na dotování energií domácnostem, od samého počátku za diskriminační a nespravedlivé. Tento jejich pocit ještě zesílil poté, co vyšlo najevo, že ČEZ zaplatil do rozpočtu drtivou většinu výnosu nových daní. Čerstvé hospodářské výsledky ČEZ ukazují, že to bylo na windfall dani 30 miliard, celkem se vybralo 39,1 miliardy a na odvodech z nadměrných příjmů deset z 18,5 (tento poplatek spočíval v tom, že pro každý energetický zdroj byla stanovena maximální cena, a pokud ji tržní cena překročila, byl rozdíl odveden do rozpočtu).

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!