Vážený pane profesore, v médiích se vyskytuje řada průzkumů a úvah o psychické nestabilitě současné mladé generace. Z publikovaných šetření o stavu duševního zdraví mezi žáky devátých tříd vyplynulo, že u necelé třetiny se projevily příznaky středně těžké až těžké úzkosti. Středně těžká až těžká deprese se projevila u čtyř z deseti žáků. Vzhledem k takovémuto stavu je u nás nedostatečný počet dětských psychologů a psychiatrů. Ze svého školního života si nevzpomínám, že by někdo ze spolužáků potřeboval pozornost lékařů tohoto zaměření. Může být pravdou, že vinna je změna sociálněpolitického prostředí, a tím i odlišného životního rámce společnosti? J. Stručovský, Ledeč nad Sázavou
Příčiny psychické nestability současné mladé generace jsou mnohočetné a zahrnují několik faktorů. K těm hlavním patří zřejmě sociální média: neustálý tlak na dokonalost, srovnávání s nerealistickými životy influencerů, kyberšikana a FOMO (fear of missing out) můžou vést k úzkosti, depresím a nízkému sebevědomí. Mladí lidé navíc tráví mnoho času u obrazovek, čímž omezují čas na spánek. Nedostatek spánku má negativní vliv na psychiku a může vést k úzkosti, depresím a zhoršení kognitivních funkcí. Mladí lidé také čelí stresorům, jako je tlak ve škole, hledání práce, finanční problémy a nejistota ohledně budoucnosti. Chronický stres může vést k úzkosti, depresím a psychosomatickým potížím. Zde je vinen nejenom odlišný životní rámec společnosti, ale také jakási křehkost nastupující generace a její přecitlivělost, již někteří představitelé starší generace označují jako rozmazlenost.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
